Pošťáci chtějí vyšší mzdy

Česká pošta

„Problematika smluvních partnerů nás velmi trápí. Po zaměstnanci je kvůli rámcovým smlouvám podniku s různými obchodními partnery požadováno, aby v rámci běžné pracovní činnosti nabízel klientům jejich služby,“uvedl Petr Pacher, předseda Odborové organizace krajského ředitelství Policie ČR Jihomoravského kraje. K této odborové organizaci podle Pachera přestupují i kmenoví zaměstnanci pošty kvůli jejímu zázemí.

Většina odborářů se shodne na tom, že podmínky se zhoršily před pěti lety. Od roku 2013 totiž došlo k liberalizaci trhu poštovních služeb. Od té doby se státní podnik pohybuje v plně konkurenčním prostředí ve všech oblastech nabízených služeb. Zákon pak naopak poště ukládá povinnost zajišťovat základní poštovní služby. „Ty jsou ale ztrátové. Náklady na ně činí ročně zhruba dvě miliardy,“uvedla Jindřiška Budweiserová, předsedkyně Podnikového koordinačního výboru České pošty (PKOV), největší odborové orga- Státní podnik, který zaměstnává 29 974 pracovníků.

Průměrná mzda zaměstnanců pošty je 24 tisíc, ale například výdělek poštovní doručovatelky je jen 17 tisíc.

Provozuje 3868 poboček, specializovaných provozoven, výdejních míst, poštoven a provozoven Pošta partner.

V podniku působí 9 odborových subjektů.

V odborech je odhadem 1/3 zaměstnanců České pošty.

Odboráři prosazují zvyšování mezd, které má vést k snížení fluktuace, ta je 30procentní.

Výběrové řízení na post generálního ředitele vyhrál Roman Knap. Vnitro s ním jedná o podmínkách nástupu. nizace podniku. Problém s podfinancováním pošty pak tkví v tom, že na náklady základních poštovních služeb podle zákona může pošta od státu dostat maximálně pět set milionů korun. A tak na ně doplácí – místo toho, aby investovala třeba do mezd.

Čeká se na nové vedení

Odboráři postoupili požadavky na zlepšení podmínek i zákonodárcům. Zástupci PKOV jim v březnu předložili petici podepsanou 13 891 zaměstnanci. Požadují zlepšení úhrady nákladů základních poštovních služeb. Apelují na to, že podfinancování strategického státního podniku má dopad na adekvátní odměňování zaměstnanců, ale i na technický rozvoj a investiční záměry podniku. Podle zdrojů LN by se peticí měla vláda zabývat v průběhu června.

Letošní rok je pro Českou poštu turbulentní. Koncem února ministr v demisi Lubomír Metnar odvolal z postu generálního ředitele Martina Elkána. Vyčítal mu chybějící vizi při vedení podniku. Po- litická opozice však jeho krok přičítala „čistkám“vlády na klíčových pozicích státní správy. Ministerstvo vnitra vypsalo výběrové řízení, ve kterém avizovalo, že nový šéf pošty usedne do úřadu začátkem května. To se ale nestalo. Koncem dubna sice oznámilo, že konkurz vyhrál šéf SAP Roman Knap, ale datum jeho nástupu dodnes nestanovilo.

V den zveřejnění výsledku výběrového řízení generálního ředitele navíc rezignovali dva klíčoví manažeři podniku. Skončil šéf divize obchodu a marketingu Jan Foubík a Lukáš Svoboda, ředitel divize financí.

Zemětřesením prošla i dozorčí rada. Z kontrolního orgánu podniku byl ze dne na den odvolán její předseda Jan Mareš a řadový člen Jan Kasal. Nový šéf dozorčí rady by měl být podle zdrojů LN zvolen 7. června. Spekuluje se, že jím bude Lubomír Krejsa, který už v orgánu působí. Ten má podle zdrojů LN blízko k Vojtěchu Filipovi, předsedovi KSČM. Krejsa ale spojení s komunisty popírá.