Pivní kola baví turisty a dráždí místní
Hlavně neztrácet čas. Turisté díky takzvanému pivnímu kolu nemusí nejdříve procházet historické centrum Prahy a pak teprve ochutnat český národní nápoj. Obojí zvládnou najednou. Stížnosti na toto kolo se ale množí. Amsterdam již beer bike zakázal.
PRAHA Hodina a půl ve společnosti krásné číšnice a průvodce. K tomu jako bonus hudba a 30 litrů českého piva. Vše jen za 350 eur. Tak lákají provozovatelé takzvaných pivních kol turisty na projížďky.
Prahu a Brno brázdí speciální vozítka, která pohání šlapání deseti cyklistů, již během jízdy popíjejí pivo. Další se mohou jen vézt. „Jediný, kdo na kole musí být střízlivý, je řidič, který celou skupinku provází,“popisuje mluvčí první pražské městské části Veronika Blažková, kde pivní kola jezdí nejvíce.
Provozovatelé se dušují, že pasažérům hlídají hladinku a nikoho opilého by na kole nenechali sedět. „Dle zkušeností to nikdy nelze rozhodně zaručit, jelikož průvodce a zároveň řidič v jedné osobě nemůže neustále hlídat patnáct lidí,“říká ovšem Blažková.
Podle ní jediní, kdo jsou z této atrakce nadšení, jsou samotní cizinci. „Je to nástroj k neřízenému veselí na dovolené, což je velkým trnem v oku našich rezidentů, kteří to mají spojeno s hlukem a nepořádkem,“upozorňuje Blažková.
Radnice Prahy 1 podle ní dostá- Prahu a Brno brázdí zvláštní povozy, vá často na beer bikes stížnosti. „Naši obyvatelé by to nejraději u nás už neviděli vůbec. Radnice se tím zabývá také, ale je potřeba, aby každé nové dopravní vozítko, které se do Prahy dostane, bylo v zákoně přesně specifikováno, aby se pak mohlo jednodušeji regulovat, jak se bude pohybovat po městě,“říká.
V Brně dostalo vozítko název kološkopek. Na rozdíl od Pražanů s ním však obyvatelé města pod Špilberkem zřejmě nemají problém. Podle mluvčího tamního magistrátu Filipa Poňuchálka totiž vedení moravské metropole ani městská policie žádné stížnosti neevidují.
Jde vůbec o kolo?
O nutnosti upravit pohyb „veselého kola“hovoří i policisté. Podle nich česká legislativa s podobným vozítkem vůbec nepočítá. Třeba neví, jestli je to skutečně kolo.
„Z našeho pohledu se nejedná o jízdní kolo. Z hlediska zákona o silničním provozu ho lze označit jako nemotorové vozidlo vlastního druhu – respektive vozidlo právním řádem neupraveno, což by dle našeho názoru bylo vhodné změnit,“líčí Irena Seifertová z pražské městské policie. Na specifika originálního dopravního prostředku upozorňuje také Ústřední automotoklub. Zdůrazňuje, že řidič kola nesmí být pod vlivem alkoholu. Ani v případě jeho abstinence však pohyb pivního „bajku“nemusí být pro okolí bezpečný. „Řidič se nemusí zcela věnovat řízení, pokud mu tam huláká několik opilých lidí, různě se naklánějí a kymácejí,“přemýšlí mluvčí ÚAMK Igor Sirota.
Podobný boj vedla pražská radnice už s vozítky Segway. „Po pěti letech usilovné komunikace s ministry dopravy, s poslanci a zástupci magistrátu se podařilo novelizací zákona a vydáním vyhlášky segwaye z Prahy 1 dostat,“sdělila Blažková.
Provozovatelé podobných atrakcí jsou ale velmi tvořiví. Nyní tedy jezdí po centru Prahy i elektroběžky, které využívají stejná práva jako cyklisti – pohybují se i na frekventovanějších pěších zónách v centru. Radnice konzultuje sministerstvem dopravy, co se dá proti tomu dělat.
Nizozemský zákaz
O zákazu pivních kol rozhodl už loni na podzim nizozemský soud. Postavil se tak proti čtyřem firmám, které oblíbenou součást pánských rozluček se svobodou provozovali v Amsterdamu. Soud souhlasil s argumenty radnice, podle které pojízdný bar ruší veřejný pořádek a blokuje dopravu v úzkých uličkách. Podle zástupců města osazenstvo pivních kol nezřídka ruší obyvatele svým křikem, a navíc často močí na veřejnosti.
„Zákaz je oprávněný kvůli kombinaci dopravních komplikací, nevhodného chování a přeplněného středu města,“uvedl soud. Petici za zákaz pivních kol podepsalo šest tisíc obyvatel nizozemské metropole. „Naše město se stalo obřím zábavním parkem,“uvedli petenti.