Berlín dá na běžence 80 miliard

Náklady na běžence (2017)

Počty uprchlíků, kteří přišli do Německa, sice v minulých letech klesly. Přesto ale zůstává otázka migrační a azylové politiky stále žhavým tématem.

Oficiální čísla hovoří o tom, že od roku 2015, kdy postihla Evropu migrační krize, dorazilo do Německa 1,4 milionu lidí, kteří tam požádali o azyl.

Minulý týden vláda v Berlíně uvedla, jak vysoké náklady s tím byly spojeny. Ze zprávy, kterou uveřejnil deník Bild, vyplývá, že v roce 2017 vynaložila na uprchlíky 20,8 miliardy eur (534 miliard korun). V předchozích dvou letech to byly 43 miliardy eur. Jenom pro srovnání: výdaje na obranu loni činily 38,5 miliardy eur.

Do sumy se promítají náklady na ubytování a jazykové a integrační kurzy, které by běženci správně měli absolvovat. Částka ale zahrnuje i výdaje související s výplatou podpor v rámci systému sociální pomoci známého jako Hartz IV. Bild pak cituje z vládních odhadů, podle nichž by v příštích čtyřech letech mohly celkové náklady na běžence dosáhnout nejméně 80 miliard eur.

Tato čísla ovšem nemusejí být konečná. Zahrnují totiž pouze prostředky, s nimiž se počítá v rámci spolkového rozpočtu. Například nejspornější část migrační politiky Příjem, registrace bydlení běženců: 1,07 miliardy eur

Integrační a jazykové kurzy: 2,64 miliardy eur

Sociální podpora (Hartz IV): 3,69 miliardy eur

Péče o nezletilé běžence: 3,95 miliardy eur

Podpora pro rozvojové programy v jiných částech světa: 6,7 miliardy eur

v podobě nákladů na soudní procesy, jimiž se snaží odmítnutí žadatelé o azyl zabránit vyhoštění, je financována spolkovými zeměmi.

Desetina vyhoštěných

Během loňského roku posuzovaly německé úřady 600 tisíc žádostí, z nich ve 230 tisících případech rozhodly zamítavě. Reálně vyhoštěno bylo ale pouze 24 tisíc lidí.

Především konzervativním politikům se zdají být tato čísla příliš nízká. Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer, jenž byl až do le- tošního jara bavorským premiérem, si jako jeden ze svých cílů vytyčil zvýšit počet úspěšných repatriací.

Za tímto účelem hodlá od podzimu postupně zřídit po celé zemi síť speciálních azylových center. V nich byl měli být přijati a registrováni všichni lidé, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Ti, jimž bude vyhověno, mají být rozděleni mezi jednotlivé obce. Odmítnutí žadatelé naopak vyhoštěni. Seehofer si od toho slibuje urychlení schvalovacího řízení, které v loni trvalo průměrně necelých jedenáct měsíců.

Před několika týdny se postaral o rozruch Seehoferův stranický kolega a šéf poslanců bavorských křesťanských sociálů (CSU) ve Spolkovém sněmu Alexander Dobrindt. V rozhovoru pro nedělník Bild am Sonntag prohlásil, že „v Německu existuje agresivní antivyhošťovací odvětví“, jež podkopává autoritu státu.

Děje se tak údajně tím, že přibývá pokusů zvrátit soudní cestou rozhodnutí úřadů o neudělení azylu. Do toho jsou podle Dobrindta zapojeni specializovaní právníci i některé lidskoprávní organizace.

Proti rozhodnutím úřadů se obrátí na soudy tři čtvrtiny žadatelů, přičemž ve 22 procentech jim dají soudy za pravdu. sch