Íránci se chystají na nejhorší
Přesun americké ambasády do Jeruzaléma je horkým tématem i v Teheránu. Íránci v této věci kritizují také Čechy.
ISFAHÁN/TEHERÁN „Politika tu moc lidí nezajímá, možná jen náboženské fanatiky. Většina lidí chce žít v míru. A my se teď opravdu bojíme války s Američany.“
REPORTÁŽ
Těmito slovy popisuje Réza, manažer íránské inkasní společnosti, aktuální pocity běžných zástupců střední třídy této 80milionové země. Jejich obavy z vypuknutí vojenského konfliktu se ještě prohloubily po dramatickém vývoji z minulého týdne. Americký prezident Donald Trump nejdříve odstoupil od jaderné dohody s Íránem a následně uvalil na Teherán nové sankce. Potom došlo k vojenskému incidentu mezi Íránem a Izraelem.
Blokovaný internet
Olej do ohně přililo otevření americké ambasády v Jeruzalémě, které se v Teheránu setkalo s bouřlivými reakcemi. Zároveň se stalo důvodem, proč se Íránci v těchto dnech připravují na další vyhrocení napětí a obávají se toho nejhoršího – regulérní války. „Vláda nás stále uklidňuje, že zemi nic nehrozí. Burcuje nás proti Izraeli a Američanům a tvrdí, že nás nikdo nemůže porazit. My ale víme, že nám neříkají celou pravdu,“podtrhuje Réza.
Úřady podle něj blokují přístup k zahraničním serverům a zavádějí cenzuru. Nedávno začaly filtrovat cloudovou službu Telegram, kterou na zasílání zpráv využívalo 40 milionů Íránců, tedy polovina populace. Cíl takového kroku je jasný – chtějí mít pod palcem komunikaci občanů, což při využívání zahraničních služeb nebylo možné.
S přístupem k informacím či sociálním sítím to je v Íránu komplikované. Během pobytu v této přísně islámské republice se budete muset obejít bez komunikace na Facebooku nebo sdílení fotek na Instagramu. Rovněž si neprohlédnete videa na YouTube. To vše je zablokované. Když si na svém webovém prohlížeči zadáte adresu řekněme Facebooku, automaticky vás to přesměruje na rozcestník s íránskými servery, které jsou pod kontrolou teheránských úřadů. A to se podle samotných Íránců blíží k propagandě. Ta se v současnosti přímo úměrně stupňuje s eskalací napětí v mezinárodních vztazích Íránu.
Weby názorových slovenských zpravodajských titulů včetně HN si v Íránu zatím na internetu pře- čtete. Zablokovaný je jen přístup k bulvárním serverům. To však neplatí o českých médiích. Žádný z hlavních českých titulů, stejně jako z těch izraelských, nefunguje. Po jejich zadání se zjeví již zmíněný rozcestník s oficiálními íránskými weby.
„Osobně mě to nepřekvapuje. Zde v Íránu se dost intenzivně řeší úvahy o tom, že by Česko mohlo přesunout svoji ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma,“vysvětluje Réza.
Přirozeně, krok, o kterém před několika měsíci mluvil český prezident Miloš Zeman, by Íránce rozhodně nepotěšil. Právě naopak. Česku se kvůli tomu dostává v íránských státních médiích pořádná porce kritiky.
Teherán se netají tím, že Jeruzalém považuje za posvátné město muslimů. Íránský prezident Hasan Rúhání koncem minulého roku ostře kritizoval Trumpa za jeho rozhodnutí přesunout americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Íránský parlament v reakci na tento krok Bílého domu jednohlasně přijal zákon, kterým uznal Jeruzalém za věčné hlavní město Palestiny. Když se běžných lidí v Íránu zeptáte na Izrael či na Spojené státy, odpovědí vám spíš vyhýbavě. Jen velmi neradi se dostávají do slovní výměny se zahraničními hosty. Z jejich odpovědí je však cítit, že smnohými Trumpovými kroky nesouhlasí. „Podle mě jsou sankce, které na nás uvalil, úplně zbytečné. Zhorší už tak zlou ekonomickou situaci naší země. A v ničem nepomohou,“přizvukuje Mahmúd, středoškolský učitel angličtiny v Isfahánu.
Při zmínce o Česku a Slovensku si okamžitě vybaví motorku Jawa československé výroby, kterou kdysi dávno vlastnil. Dnes může na novou motorku, či dokonce auto se svým učitelským platem zapomenout. „Jedna věc je politika, druhá každodenní život. A ten se opravdu den ze dne zhoršuje. Všechno je stále dražší. Sankce k tomu všemu velmi výrazně přispívají,“dodává Mahmúd.
Výhody pro cizince
To, co kvalitu života běžného Íránce tlačí dolů, může naopak západnímu turistovi přinést určité výhody. Například v podobě sumy íránských riálů, které dostane za svoje eura či dolary.
I když totiž oficiální kurz Evropské centrální banky hovoří o 50 tisících riálech za jedno euro, realita je pro turistu mnohem příznivější. Veksláci, kteří jsou v Isfahánu úřady tolerováni v jednom rohu slavného Nakš-e džahánu, největšího historického náměstí na světě zapsaného na seznamu kulturního dědictví UNESCO, vám za euro nabídnou 60, nebo dokonce 70 tisíc riálů. Důvod je docela jednoduchý – valuty jsou dnes v Íránu nedostatkovým zbožím a shánějí je všichni. A to doslova za každou cenu. „Kdyby opravdu došlo k válce, naše peníze se stanou prakticky bezcennými. Všichni se proto snaží zachránit si své úspory. Ten, kdo by měl celý majetek na účtu v riálech, může přijít ze dne na den o všechno,“přízvukuje Mahmúd.
„Pryč s USA“
Oblíbeným místem odpůrců USA je teheránská ulice Talekání, kde se nachází budova někdejšího amerického velvyslanectví v Íránu. Právě zde došlo v listopadu 1979 po vítězství islámské revoluce v zemi k incidentu, kdy několik stovek rozvášněných studentů obsadilo ambasádu Spojených států a 66 Američanů drželo jako rukojmí. Následovalo několik měsíců trvající drama. Tyto události se staly začátkem nepřátelských vztahů mezi Washingtonem a Teheránem, které přetrvávají dodnes.
V současné době nad areálem svítí nápis 13. kulturní studentský komplex ABAN. Zdi okolo něj jsou pomalované různými protiamerickými motivy. Zobrazují například bomby, které svrhávají letadla s americkými vlajkami. Často se opakuje motiv slavné newyorské sochy Svobody, která má namísto tváře smrtku. Na teheránských mapách nese toto místo název Americký brloh špionáže.
Právě ke komplexu, který 24 hodin denně střeží policisté a vojáci, chodí stoupenci současného režimu demonstrovat proti Američanům. Pálí tu vlajky Spojených států i Izraele, vykřikují hesla proti oběma úhlavním nepřátelům.
Jejich oblíbenou zábavou je udělat si selfie před kresbami zesměšňujícími Spojené státy a velebícími bývalého íránského duchovního vůdce ajatolláha Chomejního i jeho následovníka Alí- ho Chameneího, který je nyní faktickým vládcem země. A jejich hlavní světonázor vystihuje nápis, který je přímo u hlavního vchodu do areálu: „Pryč s USA.“
Součást osy zla?
Hněv radikálních íránských muslimů ostatně není až tak překvapující. Zvlášť když vezmeme v úvahu fakt, že místní úřady v lidech všemožně podporují protiamerické či protiizraelské nálady. Před třemi lety šokovala svět zpráva, že v Íránu vypsali soutěž o nejlepší karikaturu na téma holokaust. Mělo jít o odpověď na protiislámské karikatury francouzského satirického magazínu Charlie Hebdo, jehož půlku redakce v lednu 2015 vystříleli radikální islamisté.
Bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád na adresu Izraele prohlašoval, že režim okupující Jeruzalémmusí zmizet ze stránek historie. Další představitelé zase veřejně tvrdili, že Izrael je nepřirozený útvar, který by měl být odstraněn z mapy světa.
Navzdory tomu všemu běžné Íránce zlobí, když se v západních médiích píše o jejich zemi pouze v negativním smyslu, nebo dokonce jako o součásti takzvané osy zla. „Za to všechno může politika. Ten, kdo navštíví Írán, však uvidí i úplně jinou stránku naší země – přátelské a pohostinné lidi, kteří s obrazem země bažící po válce nemají absolutně nic společného. Těch, kdo ve svých srdcích a hlavách živí nenávist, je absolutní menšina,“uzavírá Réza.
Zde v Íránu se dost intenzivně řeší úvahy o tom, že by Česko mohlo přesunout svoji ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma