Vedení ČEZ narazilo s odměnami
Stát se jako většinový vlastník postavil proti návrhu manažerů firmy vyplatit si z loňského zisku 21 milionů.
PRAHA Ministerstvo financí je ostře proti tomu, aby vedení energetického gigantu ČEZ dostalo odměny z loňského zisku. Manažeři firmy si navrhli rozdělit 21 milionů korun. To ale musí schválit červnová valná hromada, kde bude mít rozhodující slovo ministerstvo financí, které ovládá sedmdesát procent akcií firmy.
„Nehodláme se odchylovat od zavedené praxe z posledních let a výplatu tantiém na valné hromadě nepodpoříme,“reagovala ministryně financí Alena Schillerová na dotaz LN. „Pokud nebyla tantiéma vyplácena při stejné, či dokonce vyšší dividendě v minulých letech, není důvod, aby byla vyplácena letos,“doplnila.
Stamiliony z opcí
Manažeři zřejmě narazí, stejně jako v letech 2015 a 2016, kdy jim ministerstvo odměnu rovněž neumožnilo. Loni ji ani nenavrhovali. Situaci ještě může změnit vznikající vláda.
„Představenstvo i dozorčí rada mají za sebou řadu velmi složitých rozhodnutí, a proto navrhují výplatu tantiém ve výši, která odpovídá praxi z let před rokem 2013,“vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž letošní návrh.
Proti je ale i nejhlasitější minoritní akcionář firmy – investorMichal Šnobr. „Nesouhlasím s tím. ČEZ prožívá hospodářsky svá nejtěžší léta,“popisuje. K horším výsledkům podle něj vedla i špatná manažerská rozhodnutí a nejasná strategie. „Chybějící odměny si manažeři vynahradili na dceřiných společnostech. Představen- stvo má díky vývoji cen akcií poměrně významné odměny díky opčnímu programu. Růst akcií však nesouvisí s úspěchy managementu, ale s vývojem cen elektřiny v regionu,“míní Šnobr.
Poté, co je ministerstvo financí pod dozorem hnutí ANO, prošla odměna jen v roce 2014, kdy resortu šéfoval současný premiér Andrej Babiš, v úřadu tehdy byl ale jen několik měsíců.
Navrhované odměny nejsou pro členy vedení firmy zásadní. Za loňský rok činily celkové příjmy představenstva a členů dozor- čí rady zhruba 150 milionů korun. Dalších šest milionů pak získali díky opčnímu programu, tedy možnosti pořídit si akcie firmy za výhodnější cenu.
Pořád jde ale jen o zlomek částek, ke kterým se vedení firmy dostávalo před deseti lety. Tehdy si mohlo kupovat akcie za cenu z doby nástupu do funkce, což byla i desetina jejich aktuální hodnoty na burze. Tehdejší šéf Martin Roman si tak přišel téměř na 700 milionů korun, i z dalších manažerů se stali bohatí lidé. Dohromady vydělali za jediný rok dvě miliardy. Stranou nestáli ani členové dozorčí rady. Například Zdeněk Hrubý, který zastupoval ministerstvo financí, si za rok 2008 přišel na 160 milionů korun. Policie dokonce zkoumala, zda státní úředníci nezneužívají své funkce. Případ nakonec odložila.
Dál se zvažuje rozdělení
Společnosti ČEZ loni vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard. Pomohl prodej akcií maďarské skupiny MOL i růst výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Tržby klesly na 202 miliard.
Jak se dělí zisky ČEZ
Dividenda, tedy odměna pro akcionáře, by měla být stejná jako před rokem – 33 korun na akcii. Celkem by se tak mělo rozdělit 17,8 miliardy. Stát by opět získal necelých 13 miliard. Rekordní dividendu akcionáři dostali za rok 2009, celkově 28 miliard korun.
V pozvánce na valnou hromadu, která se uskuteční 22. června, ČEZ dále navrhuje, aby se snížila jeho dobročinná aktivita, a to právě o dvacet milionů. Na letošní rok má na dary nachystáno 130 milionů, příští rok by mělo jít jen o 110 milionů. Mimo jiné už nebude sponzorovat karlovarský filmový festival.
Vedení chce na valné hromadě představit i plán rozdělení firmy. To je podle něj nutné k tomu, aby se mohl dostavět nový blok v Jaderné elektrárně Dukovany a splnit zájem státu bez dopadu na tržní cenu společnosti.
Akcionáři ale o plánu hlasovat nebudou. Stát jako největší vlastník a zároveň možný ručitel při dostavbě elektrárny zatím nemá jasno. Ministr průmyslu Tomáš Hüner je proti, ministerstvo financí se nevyjádřilo.