„Z autobusu se nejdřív vystupuje“

Ministerstvo vnitra chystá první ucelený manuál pro cizince. Kromě paragrafů popíše i české zvyklosti a zvláštnosti

PRAHA Cizinci, kteří u nás chtějí začít nový život, si na nedostatek úředních informací stěžovat nemohou. Jen poučení pro azylanty má šest hustě psaných stran pouček, kterých je třeba se držet. V záplavě paragrafů ale často chybí základní věci, které v Českumigrantům usnadní život.

Napravit by to měla nová příručka, kterou chystá ministerstvo vnitra (MV). Půjde o vůbec první ucelený manuál určený migrantům u nás.

Cizinci se z knížky mimo běžné reálie dozvědí, že z autobusu se nejdříve vystupuje, odpad se třídí do barevných kontejnerů a chybějící fronta na úřadech znamená, že je třeba vzít si u vchodu z automatu pořadový lístek. A také že čeština je složitá, ale vyplatí se ji se naučit.

Na publikaci „Česká republika – váš nový domov“vypsalo vnitro tendr v hodnotě 12 milionů korun. Tři čtvrtiny nákladů by měla hradit Evropská unie prostřednictvím svého Azylového amigračního fondu. „Cílem je vytvořit přehlednou, uživatelsky příjemnou publikaci,“napsalo MV v pravidlech, co by měl manuál pro migranty obsahovat.

Publikace by měla mít šestnáct kapitol doplněných fotografiemi a vzory formulářů. Vítěz tendru ji pro MV musí vytisknout kromě češtiny v dalších sedmi jazycích, také v arabštině a turečtině. A navíc pro migranty zajistit sérii jednodenních seminářů v podobě rychlokurzu českých reálií.

Historicky první manuál o životě v Česku odborníci vítají. „Záleží na tom, jak bude publikace zpracovaná a srozumitelná, ale může být užitečná. Výhoda manuálu je, že se s ním dá pracovat v rámci kurzů a dopisovat poznámky. Zároveň starší lidé často preferují tištěné materiály,“říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Martin Rozumek, který vede Organizaci pro pomoc uprchlíkům, vyzdvihuje, že půjde o pub- likaci, která na rozdíl odmnoha jiných brožur není sepsána úředníky ministerstva vnitra, a v očích cizinců by tak mohla být přijatelnější.

A dodává ještě jeden důvod, proč by manuál mohl mít úspěch – průvodce pro migranty má ambice suplovat roli krajanských komunit. „Nějaké komunity schopné pomoci nově příchozím migrantům jsou vlastně jen v Praze a trochu v Brně. Pro klienta řekněme z Kutné Hory by taková publikace mohla být zásadním zdrojem informací a kontaktů pro řešení různých problémů,“doplňuje Rozumek.

Řady azylantů řídnou

Manuál má být určen držitelům mezinárodní ochrany – tedy cizincům, kteří u nás získají azyl nebo jeho nižší, časově omezenou formu, takzvanou doplňkovou ochranu. Publikace, která by měla být hotova příští rok, ovšem přichází v době, kdy je azylantů v Česku čím dál méně.

Pro srovnání – zatímco předloni ministerstvo vnitra udělilo mezinárodní ochranu celkem 450 lidem, loni uspělo jen 147 cizinců. Za první tři měsíce letošního roku úředníci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra přidělili azyl jen třem žadatelům, osmnáct dalších uspělo s doplňkovou ochranou.

Počet azylových žádostí přitom zůstává poslední tři roky stejný. O ochranu českého státu z důvodů války, perzekuce nebo pronásledování v domovské zemi žádá kolem 1500 migrantů ročně.

Výhoda manuálu je, že se s ním dá pracovat v rámci kurzů a dopisovat poznámky. Zároveň starší lidé preferují tištěné materiály.

Mění se ale země původu migrantů – nejvíce jich nepřichází z válečných zón, ale ze států, jejichž občané mají u nás své komunity. Nejčastěji z Ukrajiny, Gruzie, Ázerbájdžánu, ale také z Kuby. Z Iráku nebo Sýrie, kde stále zuří vleklá občanská válka, pochází jen desetina žadatelů o azyl – právě oni mají na azyl u nás největší naději.

Pro ostatní jde o dost nerealistickou vizi. Šanci získat ochranu od českého státu má u nás statisticky jen každý desátý cizinec. Dlouhodobě se tak Česko kvůli přísné imigrační politice drží na samém konci evropských statistik úspěšnosti v azylovém řízení.