Most přes nekonečná dilemata

Kzemi, vyslovili pražští radní před měsícem verdikt nad osudem Libeňského mostu. Že by Praha měla přijít o jeden z nejvyužívanějších vltavských mostů a výraznou stavbu 20. století, rozděluje obyvatele přilehlých Holešovic a Libně i politické strany. Most, který spojuje Palmovku a Maniny, ovšem nebudí vášně jen posledních pár měsíců, ale podstatně déle.

O špatném stavu a případné demolici stavby od kubistického architekta Pavla Janáka a konstruktéra Františka Mencla se hovoří již od srpna roku 2004. „Rekonstrukci Libeňského mostu bychom měli zahájit příští rok,“plánoval už tehdy ředitel Technické správy komunikací hlavního města Luděk Dostál.

Zásadní nesnáz si ale most nese již od doby svého zrodu. Do provozu byl poprvé uveden v říjnu 1928. Tehdy byl navržen s nosností, která neodpovídá dnešnímu zatížení. Na neblahém stavu stavby se nakonec podepsaly především povodně v roce 2002. Studie provedená o dva roky později odhalila, že most je poškozen korozí a celkově velmi zanedbán. Takzvaný Libeňák tak byl tehdy označen za stavbu na hranici havarijních podmínek a poprvé na jeho adresu padlo slovo demolice.

V následujících letech je pro něj vydán zákaz vjezdu vozidel těžších 7,5 tuny, tramvaje musí dodržovat rychlost do 20 kilometrů za hodinu a nesmí na něm jet proti sobě. Roku 2013 přichází další vlna povodní, které stav mostu ještě zhoršily. O tři roky později se ale radní staví proti demolici a usnášejí se na opravě mostu.

Obrat přišel na začátku letošního roku. Několik týdnů po pádu Trojské lávky, během něhož se zranili čtyři lidé, dochází k uzavření i dlouho diskutovaného Libeňského mostu pro osobní a hromadnou dopravu. Odstartovala vlna protestů a zavedení omezených dopravních spojů.

Náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) nakonec dal na návrh expertů z městského Institutu plánování a rozvoje i Kloknerova ústavu ČVUT a zastupitelstvu doporučil demolici. Pro zboření stavby se vyslovila i primátorka Adriana Krnáčová (ANO), podle níž by kompletní rekonstrukce vyšla na stejnou sumu jako výstavba mostu nového. Experti náklady vyčíslují na 550 až 600 milionů korun. Údržba původní stavby by podle Krnáčové byla ve srovnání s novou stavbou finančně náročnější. Návrh na demolici ovšem nepodpořili radní z Trojkoalice Zelených, STAN a KDU-ČSL. Osud mostu dnes stojí před verdiktem městského zastupitelstva, který má být již finální. Otázka zní: Kdy padne?