Vlaky a kamiony šíří kůrovce po Česku

Biolog Petr Zahradník zdůrazňuje, že dálková doprava musí být rychlá a plynulá, aby vlaky a kamiony s kůrovcovým dřevem nezůstávaly nikde stát. Ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Bohumír Lomský navrhuje ještě razantnější opatření: na přepravu nakládat pouze asanované, kůrovce prosté dřevo.

LN se kvůli rozvážení neasanovaného dřeva nákladní dopravou i normě z 80. let obrátily na ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO). Na dotazy však neodpověděl. Důkazy, jak k šíření lýkožrouta přispívá doprava, můžeme najít v minulosti. Touto cestou tuzem- ské lesy masivně napadl i škůdce, který není původní – lýkožrout severský. Ten je přitom odolný proti opatřením, která se používají na jeho domácího kolegu – lýkožrouta smrkového.

Už počátkem devadesátých let likvidoval brouk typický pro severskou tajgu lesy v oblasti Opavy a Vítkova. „První další výskyt mimo tuto oblast byl hlášen na pile Ptení kousek od Olomouce. Svah nad pilou byl celý totálně zlikvidovaný lýkožroutem severským. Protože místní kapacity zpracovávání dřeva nakonec nezvládaly, začalo se nakupovat i jinde a kůrovec severský se šířil dál. Druhá, méně známá cesta, byla s ruským dřívím, které se vozilo do Vídně. Odtud se dostal až na jižní Moravu. Postupně se tyto dva areály výskytu spojily a dnes máme napadenou celou Moravu,“popisuje Zahradník.

Dopravu zmiňuje i materiál zabývající se kůrovcovou kalamitou, který předložil ministr Milek na vládu na začátku května. Jedním z problémů, se kterým se při současné kalamitě stát potýká, je i nedostatek přepravní kapacity. Podle vládního dokumentu chybí pro dopravu kalamitního dřeva aktuálně minimálně 1500 vagonů na železnici. Lepší to ale není ani na silnicích.

Rojení přišlo o čtyři týdny dříve

Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby kamiony přepravující kůrovcové dříví nebyly omezeny tím, kolik váží, jak jsou velké, a dobou jízdy. Jako jeden z důvodů přitom materiál uvádí právě to, že asanace dřeva probíhá z více než osmdesáti procent až v dřevozpracujících závodech, případně v manipulačních skladech.

Loni se vytěžilo 5,4 milionu kubíků kůrovcového dřeva, celková těžba přitom byla 17 milionů kubíků.

Letos začalo jarní rojení lýkožrouta dokonce téměř o čtyři týdny dříve. „Do konce června bude nutné zpracovat a asanovat u všech vlastníků lesa tři miliony kubíků dřevní hmoty napadené kůrovci. Pokud se tento objem nepodaří naplnit, hrozí ve druhém pololetí roku 2018 i v následujících letech další skokové navýšení kalamity,“popisuje materiál, který projednávala vláda.

Státní lesy, které spravují Lesy ČR, mají přitom dlouhodobě problém s nedostatkem zaměstnanců, kteří by se s popadaným či napadeným dřívím popasovali v lese. A pro dřevo chybí i odběra- telé, jen ve střední Evropě bylo podle čísel z listopadu k přednostnímu vytěžení a prodeji na 25 milionů kubíků dřeva.

„Již nyní je nutné zajistit vyhledávání kůrovcem napadených stromů, jejich těžbu, dopravu a asanaci, než se v napadených stromech vyvine nová generace, která stromy opustí a napadne nové,“upozorňuje dokument s tím, že doba vývoje brouka je šest až deset týdnů, což je vzhledem k nedostatku pracovních sil a dalším problémům doba velmi krátká.

„Na většině území České republiky lze očekávat, že v letošním roce budou takto založeny tři generace škůdce,“odhaduje v dokumentu ministerstvo zemědělství.

Podle vládního dokumentu chybí pro dopravu kalamitního dřeva minimálně 1500 vagonů na železnici. Lepší to není ani na silnicích.