Dylanologie jako věda i zábava

Vsobotu se v pražském kulturním centru Kaštan odehrál už posedmnácté festiválek Dylan Days / Zimmerman Frei. Tedy sraz českých fanoušků Boba Dylana, kteří se scházejí vždycky kolem 24. května, na kteréžto datum připadají mistrovy narozeniny (letos sedmasedmdesáté), aby Dylanovo dílo poctili, takříkajíc „slovem i činem“. Začátky Dylan Days sahají až do poloviny 90. let do Daňkovic, po deseti letech byly přerušeny, avšak před sedmi lety bylo na minulost zdařile navázáno nejprve v sále břevnovské hospody U Holečků a posléze organizátoři Tomáš Lavický a Jan Sobotka přesunuli akci do zmíněného Kaštanu.

Programová náplň minifestiválku je už léta stejná. Odpoledne jsou na programu nejrůznější přednášky o Dylanově životě a tvorbě či tematické poslechové diskotéky, které si připravují vesměs odborníci na slovo vzatí. Já letos z této části stihl bohužel jen tu poslední, ve které hudební publicista a muzikant Ondřej Konrád „obhajoval“Dylana coby interpreta sinatrovek z jeho posledních desek – a i díky širšímu zasazení do kontextu vývoje hudby 20. století se mu to povedlo. Byť zrovna metoda přehrávaných ukázek jednotlivých písní v Dylanově a Sinatrově podání nebyla vůči prvně jmenovanému zrovna gentlemanská...

Večer pak v Kaštanu patřil „činům“, tedy takovému malému českému „Bobfestu“, na němž zahrály kapely, které se více nebo méně interpretaci Dylanovy tvorby věnují. Je škoda, že se omluvil avizovaný Vladimír Merta, ten na některých minulých ročnících dokázal svým příslovečným neortodoxním přístupem řádně rozčeřit vody. Jeho žezlo krále večera tak převzal (což se ostatně dalo čekat) kytarista a zpěvák Petr „Bubák“Bublák, jehož tentokrát doprovodil převážně bluesový slovenský basista Tóno Ďuratný. Velmi originální přístup k dylanovkám ostatně podle pamětníků osvědčoval už v Daňkovicích.