Ve výhni lidské moci
Ta popínavá růže na našem balkoně kvete jak divá už pár týdnů, ač bývala v největším rozkvětu až tak v červenci, v srpnu. Diváci, kteří si v sobotu vyrazili na ukázku vojenské techniky do lešanského muzea, se již dopoledne pekli ve třicetistupňové výhni. A děti se už od dubna, kdy by měly „být ještě za kamny“, vesele cákají v bazéncích na vyprahlých zahradách... Sucho je vážné, ohrožuje úrodu i houby. Takové je jaro 2018.
Klimaskeptici by řekli: No co, výkyvy počasí byly, jsou a budou – jaképak globální oteplování! Samozřejmě že za nynější parno nemohou jen klimatické změny, ale je čím dál zjevnější, že extrémních výkyvů a jevů přibývá. V zimě i v létě; pardon, na jaře.
V magazínu Nature teď vyšla studie, jejíž závěr je prostý: předcházet klimatickým změnám se vyplatí. Ne kvůli „dobru“či krásným očím aktivistek, ale z ekonomického pohledu; bylo by to prý lacinější. Marshall Burke ze Stanfordovy univerzity připravil s kolegy model, který počítá dopad růstu teplot na světovou ekonomiku. Zahrnuli do něj HDP 165 zemí z let 1960 až 2010 i změny a model nechali doběhnout do konce 21. století. A výsledek? Pokud se bude svět držet dohod z Paříže a globální „ohřev“dosáhne 1,5 stupně Celsia (ne přes dva stupně), tak to má státům ušetřit desítky bilionů dolarů (méně škod ze sucha, záplav či hurikánů). Jak to tak bývá, v témže časopise vyšly hned dva protichůdné komentáře. Shodují se v jednom: v takovém výzkumu je nutné pokračovat, abychom lépe věděli, nač se máme připravit.
To promile života, lidé, způsobilo od zrodu civilizace vyhubení 83 procent divoce žijících savců a polovinu ztráty rostlinstva. Rozdělení savců je dnes následující: 60 procent tvoří dobytek, 36 lidé a už jen 4 procenta savci ve volné přírodě.
Když už byla řeč o růži, i ona patří ke „globální většině“života na Zemi. Na planetě totiž tvoří rostliny 82 procent živé masy, třináct procent bakterie a pět procent vše ostatní. Osm miliard lidí z toho tvoří jediné promile globální biomasy! Zjistila to jiná studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, jehož zkratka PNAS se někdy překládá jako „Post Nature and Science“, v upomínce na postavení za dvojicí top žurnálů.
Ron Milo z Weizmannova institutu se dopočítal šokujícího zjištění. To promile života, lidé, způsobilo od zrodu civilizace vyhubení 83 procent divoce žijících savců a polovinu ztráty rostlinstva. Rozdělení savců je dnes následující: 60 procent tvoří dobytek, 36 procent lidé a už jen čtyři procenta savci ve volné přírodě. Z ptáků je 70 procent drůbeže a 30 procent volného ptactva. „Doufám, že to dá lidem představu o tom, jak dominantní roli nyní lidstvo hraje na Zemi,“řekl listu The Guardian Milo, jenž přiznal, že bude jíst míň masa, neboť chovy mají ohromný environmentální dopad. I proto je za jedno z měřítek nástupu nové geologické epochy, antropocénu, považován výskyt slepičích (kuřecích) kostí, neboť drůbež se za minulých sedmdesát let stala všudypřítomným svědkem nástupu mocného člověka.