Oddlužení slaví první dekádu

Osobní bankrot

Institut oddlužení postavil za deset let své existence zpátky na „startovní čáru“přes sto tisíc lidí. Nyní zákonodárci pracují na novele insolvenčního zákona, která má institut otevřít pro více dlužníků. To by ale mohlo přetížit některé soudy.

Vpráci neplacené volno, jíst sushi, lososa, dobré sýry a v občance mít lukrativní adresu na pražských Vinohradech. „Pche, to musíš umět bejt bankrotář,“maloval si před šesti lety budoucnost v procesu oddlužení jistý J. B. Příspěvky o pohodovém životě „bankrotáře“plnil zeď svého profilu na sociální síti. Jenže spadla klec, soud si nezakryté vychloubačství vyložil jako nepoctivý záměr dlužníka a oddlužení mu nepovolil.

Je tomu deset let, co se svět dlužníků a věřitelů radikálně změnil. Pro zadlužené, kteří se kvůli neschopnosti plnit své závazky potáceli v bludném kruhu, se institutem oddlužení rozsvítilo světlo na konci tunelu. V případě splnění podmínek zbytek dluhů zaniká, a dlužníci tak mohou začít znovu s čistým stolem. Věřitelům zase stoupla naděje na vymožení alespoň poměrné části svých pohledávek. Stejně jako člověk se během času vyvíjí a z chyb se poučí, prošel i institut oddlužení obdobím intenzivního růstu i stagnací.

Konec byznysu agentur

Ze statistiky, kterou vypracovala advokátní kancelář Havel & Partners a kterou její partner Petr Sprinz prezentoval minulý týden na konferenci Insolvence 2018 na Vysoké škole ekonomické v Praze, lze jasně vyčíst dramatický růst podání návrhů na oddlužení v letech 2011 až 2015. Byť jde o rámcová data s možnou odchylkou v řádu jednotek procent, od roku 2016 je patrný pokles návrhů. Účastníci konference odhadovali, že jej mohl způsobit třeba společný oddlužovací návrh manželů.

Čísla za rok 2017 ukazují i dramatický pokles neúspěšných po-

Statistiky deseti let oddlužení v Česku

dání. V červenci uvedeného roku totiž vstoupila v platnost novela insolvenčního zákona, jež sepisování návrhu na povolení oddlužení svěřila výhradně profesionálům. O byznys tak přišly nejrůznější „oddlužovací agentury“, které za několik desítek tisíc korun vypracovaly nekvalitní návrh, který byl soudem zamítnut. Dlužníkovi tak agentura přitížila, než jakkoliv pomohla.

Ze statistik Havel & Partners plyne, že se podstatně zkrátila délka rozhodovacího procesu insolvenčních soudů. Zatímco v roce 2014 trvalo soudu rozhodnutí průměrně 53 dnů, v roce 2017 jich bylo čtyřicet. Letos mezi podáním návrhu a povolením oddlužení uběhne průměrně 21 dní.

Co se však v průběhu let nemění, je způsob oddlužení. V 97 procentech případů probíhá formou splátkového kalendáře, pouze u tří procent dochází ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka.

Aktuálním otázkám insolvenčního práva se věnovala také kon- ference, kterouminulý čtvrtek pořádala Česká asociace věřitelů (ČAV). Její prezident Pavel Staněk odborné setkání zaměřil na diskuse kolem takzvané oddlužovací novely, kterou aktuálně projednávají poslanci. Cílem návrhu z dílny ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) je umožnit vstup do oddlužení i lidem, kteří v současnosti nezvládnou splatit ani 30 procent svých dluhů během pěti let.

Otevřít dveře všem?

Původní představa byla, že za sedm let by mohl být oddlužen každý, kdo přes veškerou snahu nesplatí více než odměnu insolvenčního správce (celkově asi 90 tisíc korun). Ve sněmovně však varianta takzvaného nulového oddlužení tvrdě narazila a poslanci ANO Taťána Malá a Patrik Nacher připravili kompromisní návrh.

Podle něj by byli do procesu oddlužení vpuštěni i ti, kteří během pěti let nezvládnou splatit 30 procent dluhů. Takzvané povolení oddlužení je důležité, protože od té chvíle přestává růst příslušenství a každý věřitel dostává spravedlivý díl z příjmů dlužníka. Po pěti letech by pak měl soud rozhodnout, zda dlužník opravdu činil vše, co po něm bylo možné požadovat, a zaslouží si tak odpuštění zbytku dluhů, byť z nich nesplatil ani 30 procent.

Podle informací ze sněmovny by právě alternativní návrh Malé a Nachera měl projít. Stále se však hraje o řadu dílčích otázek, jak připomněl poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). Například se diskutuje o tom, zda budou do oddlužení moci vstoupit všichni, anebo jen ti, jejichž celková výše dluhů nepřesahuje 2,2 milionu korun. Česká bankovní asociace dokonce požaduje daleko nižší hranici pro vstup do oddlužení, ale podle Výborného je možné, že limit úplně zmizí a stavidla se otevřou všem. V takovém případě by mohlo jít až o půl milionu lidí, kteří dnes mají tři a více exekucí. Přitom za deset let prošlo oddluže-

Možnost takzvaného osobního bankrotu zavedl do českého práva insolvenční zákon, podle kterého se postupuje od roku 2008. Jde o řešení situace, kdy nepodnikající fyzická osoba není schopna uspokojit své závazky a má více věřitelů – slovy práva je v úpadku.

První fází je podání návrhu na povolení oddlužení. Od loňského léta jej nemůže podat dlužník sám, ale musí k tomu využít služeb advokáta, notáře, exekutora či takzvaného akreditovaného subjektu, kterými jsou typicky neziskové organizace. O návrhu rozhoduje krajský soud.

Soud oddlužení nepovolí, pokud není splněna některá zákonná podmínka:

– dlužník do procesu vstupuje s nepoctivým záměrem (třeba se zadlužil s cílem dluhy neplatit),

– očekávané příjmy dlužníka nestačí ani na pokrytí 30 procent dluhů během pěti let.

Poslední fází může být, že soud oddlužení schválí, pokud dlužník po dobu pěti let platil své dluhy tak, že splatil alespoň 30 procent. Pokud soud oddlužení schválí, zbylé pohledávky dlužníka zanikají – je oddlužen.

ním jen asi 120 tisíc osob, připomněl Staněk z ČAV.

Dost podstatný je pohled do kuchyně insolvenčních správců a soudů, které mají za úkol dlužníky procesem osobního bankrotu provést. Advokát a šéf jedné z největších tuzemských insolvenčních kanceláří Michal Žižlavský upozornil, že pokud nedojde ke zvýšení odměn správců, celý systém by kvůli skokovému nárůstu nových případů mohl zkolabovat.

Ještě větší problém by však mohl nastat na soudech, jak připomněl Tomáš Zadražil, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem. „Ministerstvo prý počítá s nárůstem počtu případů o 30 až 40 procent, na severu Čech iMoravy to však může být mnohem vyšší číslo. Nedojde-li k posílení insolvenčních soudů, může dojít k jejich zahlcení,“upozornil Zadražil.

Ministr spravedlnosti Pelikán nicméně na květnové konferenci LN uvedl, že podle informací resortu by soudy měly tento nárůst bez problémů zvládnout.