Merkelová zpražila Italy. Dluh neodpustí
BERLÍN/PRAHA Italské zadlužení se stalo po nástupu nové vlády prvořadým tématem. Koalice Ligy a Hnutí pěti hvězd dle programu šetřit nemíní, naopak. V neděli se jí však dostalo sprchy z Berlína.
Německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Sonn- tagszeitung naznačila, že odpuštění dluhů není na programu. „Solidarita mezi členy měnové unie je důležitá, neměla by však vést k dluhové unii,“uvedla kancléřka.
Odpověď přichází poté, co italská vláda požádala Evropskou centrální banku o odpuštění dluhu ve výši 250 miliard eur. Itálie je přitom nejzadluženější zemí eurozóny, výše jejích dluhů dosahuje 2,3 bilionu eur. To je pro srovnání částka zhruba sedmkrát vyšší než výše řeckého dluhu. Nová vláda v čele s Giuseppem Contem se navíc staví k eurozóně kriticky.
Ačkoli kancléřka nesdílí přání italského ministerského předsedy, aby Evropská centrální banka zemi část jejího dluhu odpustila, pogratulovala mu k politickému vítězství. V sobotu Conteho dokonce pozvala do Berlína k debatě o budoucích vztazích obou zemí.
Italský premiér se zase nechal slyšet, že sMerkelovou a s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem by se rád sešel během summitu G7, který se koná ve čtvrtek v Kanadě.
Merkelová pro list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung také uvedla, že je ochotná se svým italským protějškem jednat o zvýšenímíry zaměstnanosti mezi mladými lidmi. Nezaměstnanost na Apeninském poloostrově se v dubnu pohybovala okolo 11,2 procenta.
„K nové italské vládě budu přistupovat otevřeně a budu s ní pracovat namísto spekulování o jejích záměrech,“prohlásila kancléřka na adresu vlády, která do koaliční smlouvy prosadila deportace migrantů bez dokumentů. Na poloostrově jich žije asi půl milionu.
Italexit?
Kabinet složený z Ligy a Hnutí pěti hvězd vystupuje jako protievropský a chce se odklonit od úsporných opatřeních EU. Vládní plány se státní kasou proto již budí velké pochybnosti. Třiapadesátiletý Conte, původně profesor práv a politický nováček, chce snížit daně, zastropovat růst věku odchodu do důchodu a zvýšit sociální výdaje.
Konkrétně plánuje zavést základní příjem 780 eur měsíčně (20 tisíc korun) pro lidi, kteří žádný příjem nemají. Odborníci se obávají, že navýšení výdajů může vést ke zhoršenému hodnocení od úvěrových agentur, vyvolat finanční krizi v zemi a rozšířit ji po celé EU.
Jak Itálie na neposkytnutí finanční úlevy odpoví, není jasné. „Pokud Německo nebude chtít dát další peníze nebo nebude chtít poskytovat záruky pro další generace, je velmi pravděpodobné, že se Itálie vzdá eura,“napsal Hans-Werner Sinn, bývalý prezident německého ekonomického institutu Ifo pro týdeník Wirtschaftswoche. kkr