Finta s adresou trápí reálné obyvatele
PRAHA Několik dopisů z různých exekutorských úřadů adresovaných osobám, jež v domě nikdy nebydleli, chodí do schránky mladé maminky. Ta žije ve starším rodinném domě se svou matkou a dítětem. Část domu zdědila. Vlastní tedy jen určitý podíl nemovitosti, další byly v dědickém řízení rozesety mezi několik příbuzných.
Až při jednání na obecním úřadě, kam šla obsílky řešit, mladá maminka zjistila, že se bez jejího vědomí do domu v poslední době přihlásilo k trvalému pobytu několik lidí a další přibývají. Žena se teď bojí, aby si u ní exekutoři nezačali podávat dveře a ona nemusela dokládat, že věci v domě patří skutečně jí. Na případ LN upozornila Martina Brzobohatá z bezplatné poradny LUMA. Jméno své klienty ale nechtěla z obavy o její ohrožení prozradit. „V současné době je v nemovitosti přihlášeno více než třicet cizích osob,“uvedla Brzobohatá. Dům přitom tvoří jen jedna bytová jednotka.
Ukázalo se, že příbuzní, kteří k podílu na domku přišli dědictvím, měli dluhy, a tak se na jednotlivé podíly v rámci exekucí vyhlásily dražby. Žena, jež dům obývá, měla zájem podíly vykoupit. Svoji důvěru a finance však vložila v advokátku Marcelu Z., kterou před rokem poslal Krajský soud v Praze na pět let do vězení za zpronevěru téměř devíti milionů korun různým klientům.
Majitelka části domku dlouho nevěděla, že advokátka nic nepodniká ohledně vykoupení zbývajících podílů. A tak si v dražbě zhruba 1/25podíl nemovitosti koupila společnost, která má svůj byznys založený na poskytování trvalého bydliště za necelou stokorunu za měsíc.
Falešná skrýš
Již v březnu LN informovaly o praxi společnosti Levné sklady, jež tyto služby poskytuje. Klientům nabízí přihlášení k trvalému pobytu po nejrůznějších koutech republiky. Na základě nájemní smlouvy se pak klienti mohou sami k rezidentuře přihlásit na obecních úřadech. „Měsíčně uzavíráme přibližně s padesáti novými zákazníky smlouvy na období minimálně jednoho roku,“napsal tehdy LN Lukáš Palma ze společnosti Levné sklady. Palma v březnu uvedl, že klienti jejich služeb využívají zejména proto, že nechtějí mít třeba před zaměstnavatelem ostudu, že jsou k trvalému bydlišti přihlášeni „na radnici“. Další motivací klientů společnosti je podle něj právě obava z exekuce. Taková klička ovšem před exekutory neobstojí. „Pro vedení exekuce prodejem movitých věcí je rozhodující faktické místo jeho pobytu, nikoliv to, které dlužník uvádí. Soupis movitých věcí se provádí v místě, kde se dlužník skutečně zdržuje,“uvedla Martina Houšková, mluvčí Exekutorské komory ČR.
Společnost na webových stránkách nabízí k přihlášení k trvalému pobytu i nemovitost, v níž žije s matkou a dítětem klientka poradny LUMA. K pronájmu přitom společnost dává jeden metr čtvereční nemovitosti. Navíc nespecifikovanému počtu lidí. Z toho vyplývá, že nejde o žádný reálný nájemní vztah k domu. A taková praxe se pohybuje na hraně zákona. „Jednání spoluvlastníka (Levné sklady) považuji za pochybné a patrně i rozporné s právem. Je sice pravda, že na běžné správě společné věci se spoluvlastníci nemusí shodnout, rozhodují však většinou hlasů. I kdyby měl tento spoluvlastník „vetřelec“danou většinu, musel by nejprve ostatní spoluvlastníky informovat o potřebě takového rozhodnutí. Nájemní smlouvy by tedy v daném případě byly neplatné,“vysvětlil advokát Ondřej Preuss, zakladatel webu Dostupnýadvokát.cz s tím, že mladá maminka by musela být s pronájmy dalších lidí přinejmenším srozuměna.
Společnost Levné sklady byla dotázána, zda podobné problémy s vlastníky podílů nemovitostí, které k pronájmu nabízí, už někdy řešila. Od Lukáše Palmy ale přišla vulgární odpověď.
Dohodnout se chtěla i obyvatelka domu z uvedeného příběhu. „Vysmíval se nám s tím, že legislativa je na jeho straně a žemá všechno ošetřené,“konstatovala Brzobo- hatá. Když její klientka kontaktovala obec, v níž se nemovitost nachází, se svou stížností také neuspěla. „Samotné obci se to nelíbí, proto si vše ověřovali na vyšších místech a všude jim bylo sděleno, že přihlašovat k trvalému pobytu na základě těchto podkladů musí,“dodala Brzobohatá, která však zvažuje další právní kroky, například kontaktovat veřejnou ochránkyni práv. Byť totiž přihlašování k trvalému pobytu na základě vlastnictví malého podílu nemovitosti není zjevně protizákonné, je podle právníků v rozporu s vyššími právními principy. „Dané jednání odporuje dobrým mravům a nemělo by tedy požívat právní ochrany,“řekl advokát Preuss.
Dlužníci, kteří si kupují virtuální trvalou adresu, aby se vyhnuli exekuci, komplikují život skutečným obyvatelům domů. Žena se teď bojí, aby si u ní exekutoři nezačali podávat dveře a ona nemusela dokládat, že věci v domě patří skutečně jí