Trumpův posel v Pekingu narazil
Po misi amerického ministra obchodu Wilbura Rosse zaznívají z Číny na adresu Spojených států jen další varování.
PEKING/WASHINGTON Americko-čínské sblížení není na obzoru. Alespoň ne po ostře sledovaném víkendovém jednání amerického ministra obchodu Wilbura Rosse s čínským vicepremiérem Liou Chem. Schůzka, od níž obě strany očekávaly zmírnění napětí v hospodářských vztazích obou velmocí, skončila čínským varováním směrem kWashingtonu.
Peking vydal včera prostřednictvím státní agentury Nová Čína stručné prohlášení, v němž Spojeným státům vzkázal, že pokud Bílý dům uvalí cla na čínské výrobky, zruší všechny předchozí vzájemné obchodní dohody. V textu chyběly i jakékoliv zmínky o těch, které by během víkendu obě země uzavřely. Místo nich figuruje v prohlášení konsenzus, jehož dosáhly minulý měsíc obě země při jednáních veWashingtonu, kdy Čína odsouhlasila výrazné zvýšení objemu amerických výrobků i služeb na svém trhu.
Po této dohodě se zdálo, že mezi oběma zeměmi zavládne Napětí mezi USA a Čínou.
v oblasti obchodu příměří, to ale rychle skončilo poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že zvažuje zavedení cel na čínské produkty v hodnotě 50 miliard dolarů.
Po úvodní schůzce s Liou Chem si siceministr Ross pochvaloval přátelská a srdečná jednání, po skončení rozhovorů už ale s novináři nemluvil, stejně jako jeho čínský partner, absolvent Harvardovy univerzity, jenž se těší důvěře prezidenta Si Ťin-pchinga.
„Cla a zvýšení vývozů – Spojené státy nemohou mít oboje,“napsal ve svém úvodníku čínský státní deník Global Times. Právě o obchodním deficitu s Čínou opakovaně mluví i prezident Trump – nynější americký schodek činí 375 miliard dolarů.
Americký ministr financí Steve Mnuchin proto na setkání ministrů financí G7 v Kanadě vysvětloval, že jeho vládě nejde jen o zvýšení exportu do Číny: „Chci jasně říci, že to není jen o nákupu většího množství (amerického) zboží, je to i o strukturálních změnách čínské ekonomiky,“citovala ho agentura Reuters. Trumpova administrativa chce především zasáhnout proti čínským obchodním praktikám, které mají za cíl dostat se k americkým technolo- giím. Mnuchin se ale na schůzce v Québeku, která byla předehrou k setkání lídrů sedmi nejvyspělejších států světa v tomto týdnu, dostal do defenzivy. Ve skupině G7 roste odpor vůči americké protekcionistické politice. Šest ze sedmi států vydalo společné prohlášení, v němž vyjádřily „jednomyslnou obavu a zklamání“z výše zmíněných amerických cel na dovozy oceli a hliníku.
Napětí mezi oběma velmocemi se ale neomezuje jen na obchod. V sobotu na bezpečnostním fóru Šangri-la v Singapuru ostře vystoupil vůči Číně šéf Pentagonu James Mattis. Říši středu kritizoval za její politiku zastrašování a vytváření nátlaku na své sousedy v oblasti Jihočínského moře.
Spojeným státům se nelíbí, že Čína umístila své raketové systémy země–vzduch na jednom ze sporných ostrovů: „Navzdory čínským tvrzením, že tomu tak není, je umístění těchto zbraňových systémů přímo spojeno s vojenským využitím pro účely zastrašení a nátlaku,“prohlásil Mattis. Vody Jihočínského moře si vedle Číny nárokují i Malajsie, Brunej, Filipíny, Tchaj-wan a Vietnam, Peking tvrdí, že obvinění z militarizace oblasti jsou směšná.
Mattis také zkritizoval projekt Nové hedvábné stezky, která by podle něj mohla skončit obřími dluhy účastnických států.