Koaliční feromony

Nejlepším tmelem vlády je vůle ke spolupráci

Co je pro politiky stojící v čele koaličních stran důležité? Osobní sympatie určitě, ale klíčový je především vzájemný respekt. Že si spolu „hezky pokecají“, neškodí, ale pokud neuznávají jeden druhého, spolupráce dlouhodobě fungovat nemůže. Vzpomeňme na předsedy koaličních stran, kteří nám v minulosti předváděli, jak spolu umějí či neumějí ve vládě kooperovat.

Ve druhé vládě Mirka Topolánka byl předseda lidovců Jiří Čunek jistě formálně významnější a důležitější postavou než tehdejší lidovec Miroslav Kalousek či předseda Strany zelených Martin Bursík, premiér k nim měl ale blíž, proto vládu opustil právě Čunek. Ne že by si Vsetíňan Čunek nerozuměl s Valachem Topolánkem, daleko důležitější byla otázka vzájemného respektu. Ještě vyhroceněji bylo možné pozorovat nedostatek respektu mezi Miroslavem Kalouskem, tentokrát jako předsedou TOP 09, a premiérem Petrem Nečasem (ODS), jejich časté přestřelky otravovaly vzduch po celou dobu trvání koalice. Hodnotíme-li komunikaci poněkud toporného Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem výhradně kritériem dvou diametrálně odlišných povah, pak situaci zjednodušujeme. Ti dva si mohli porozumět, ale nechtěli. Sobotka viděl v Babišovi vetřelce, cizorodý prvek, který mu nezapadal do schématu politiky, naopak Babiš má tendenci v každém, kdo je v politice déle než on, vidět „matrix“– zkorumpovaný systém. Odtud je jen krůček k vzájemnému obviňování.

Pro občany není nejdůležitější, jestli si politici na vrcholu mocenské pyramidy připadají jako nejlepší kamarádí, ale jestli fungují. Martin Zvěřina