Rady diktátorům se mohou vyplatit

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

Bývalý polský ministr financí a známý ekonom Jacek Rostowski v textu pro Project Syndicate tvrdí, že se ekonomie až dosud vyhýbala otázkám morálky. V souvislosti s globálním nástupem iliberalismu by si podle nějměli ekonomové položit některé otázky dříve, než začnou někomu radit. Mají technicky asistovat zkorumpovaným, nedemokratickým a autoritářským vládám? Pokud jim dobře poradí, umožní jim zůstat déle u moci. Rostowski si myslí, že jim radit nemají. Co o tom soudíte?

Univerzální odpověď neexistuje. Vždy půjde o obtížné dilema, znásobené navíc často i nedostatkem potřebných informací a tendencí režimů využít spolupráci expertů i propagandisticky. analytik, Česká spořitelna

si vládu velkého státu. Premiér nevzešel ze svobodných voleb, ale dostal se do funkce na základě jednání mocných. Členové vlády jsou vybráni tak, aby pocházeli z různých provincií, ale ve svém slibu prohlašují věrnost státu a zříkají se možnosti zastupovat své oblasti. Kromě toho slibují věrnost jediné vládnoucí ideologii. Řeč není o Číně. Tímto způsobem funguje Evropská komise. Přesto by většina komentátorů považovala za svatokrádež prohlásit EU za nedemokratický iliberální režim.

Jiný stát, jiná doba. Po boji se dostává k moci generál a stává se diktátorem. Ekonomika chřadne, generál si pozve tým špičkových ekonomů. Ti navrhnou reformy, které fungují. Země se dostane do kondice. Po generálově odchodu se poměry liberalizují, země má demokracii i prosperující ekonomiku. Dokonce ustoupí korupce.

Tento příběh se odehrál například ve Španělsku, v Chile, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu. Co tyto příklady ukazují? Že ekonomická svoboda je důležitější než politická a mnohem důležitější než ideologie. Pokud má ekonom šanci přispět k rozvoji ekonomické svobody ve kterémkoli režimu, nemusí řešit další morální problémy. Partners

poradce jsem za peníze západních sponzorů navštívil například Kazachstán a Severní Koreu, tedy země, které z prvního pohledu naplňují kritéria zkorumpovanosti a/nebo nedemokratičnosti. Ovšem používání univerzálních nálepek pro země, kde zaplatit úředníkovi může být stejně normální, jako dát spropitné v restauraci, je ošidné.

Za poradenství je často považováno školení „domorodců“, třeba jak řídit stát. Ať už jsem byl kdekoli, uvedl jsem se vlastní depresivní zkušeností s hraběcími radami, kterémi byly udělovány v prv- ní půli 90. let ze Západu. Takže moje první rada byla varováním před poradci. S touto výhradou jsem se pak zpravidla omezil na popis české transformační anabáze, snad jen s důrazem na smrtící útoky od politických a hospodářských elit, a to nezávisle na jejich stranické příslušnosti a nově získaném bohatství.

Pavel Kohout: Ekonomická svoboda na prvním místě

Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska: Hraběcí rady Dominik Stroukal: Rozhoduje morálka

některé hranice je obtížné. A u otázky, zda by měli ekonomové radit špatným vládám, je jich několik. Kterou vládu považovat za špatnou, co ještě je a není vláda, co je to vůbec rada. Řada otázek a nejasných hranic, zůstává jediné – vlastní morálka. Jen tam může člověk posoudit, zda učinil správný krok. hlavní ekonom skupiny Roklen

Debata je redakčně krácena. Celé texty najdete na adrese www.ceskapozice.lidovky.cz