Restituční tečka? Hrozí chaos

Restituce v Česku

Blížící se restituční tečka vnáší zmatky na soudy a nejistotu mezi restituenty. Státu navíc vzniknou obří náklady na vyplacení finančních náhrad.

Vjednací síni číslo 333 Městského soudu v Praze proběhlo v pátek dopoledne jednání o náhradě za zrestituované pozemky. „Je to pětadvacáté rozhodnutí v kauze této rodiny,“podotkl na chodbě advokát Petr Černický. Jeho klienti se už od roku 2011 soudí se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ). Soud sice rozhodl v jejich prospěch, SPÚ však může podat dovolání a tím uzavření sporu odsunout opět daleko do budoucnosti. Většina restitučních sporů se táhne, všechny ale narazí na první den letošního července, kdy začne platit takzvaná restituční tečka. Žaloby tak do konce června podává většina restituentů, kterým byl sice restituční nárok přiznán, ale dosud neobdrželi žádnou kompenzaci.

Místo toho, aby novela zákona o SPÚ z roku 2016, která restituční tečku zakotvila, vnesla do vleklých sporů jasno, způsobila naopak totální nejistotu. V novele totiž chybí přechodná ustanovení, která by řešila, co se 1. července stane s probíhajícími soudními procesy. „Vznikne chaos. Některé soudy budou řízení zastavovat, jiné v nich budou pokračovat,“popsal LN advokát Petr Meduna, specialista na restituční spory.

Restituční tečkou totiž zákonodárci zrušili ustanovení, jež oprav- ňovalo restituenty žádat po státu vyrovnání ve formě náhradních pozemků, aniž by jakkoliv upravil postup soudů v těchto věcech. „Osobně vím, že se někteří odvážní soudci chystají v již běžících řízeních nadále pokračovat. Je pro ně totiž nepředstavitelné, aby se dopustili diskriminace a další křivdy na lidech tím, že o věci odmítnou rozhodnout. Restituenti jsou často starší 70 let a o alespoň částečné napravení křivd minulého režimu usilují už přes 28 let,“popsal LN Martin Mládek z advokátní kanceláře Invicta.

Za dlouhá řízení o vydání kompenzace sklízí kritiku právníků i soudců Státní pozemkový úřad. „Stále zpochybňují výši nároků restituentů. Místo toho, aby plnili, co mají, naopak ztrpčují restituentům život,“uvedl v odůvodnění rozhodnutí pátečního jednání David Vláčil, soudce Městského soudu v Praze. Obhájci resti- tuentů neváhají přístup SPÚ označit dokonce za liknavý. „Zásadní problém je na straně úřadu. Byl zřízen proto, aby napravoval restituční křivdy. Pokud to ve značné míře neučinil ani po 28 letech, nelze říci nic jiného, než že svůj úkol neplní dobře,“říká Mládek.

Bude stačit 120 milionů?

Restituční tečka přinese jedinou formu vypořádání – finanční kompenzaci. Restituenti o ni požádají na místně příslušném krajském pozemkovém úřadě. „Žádost není nijak formalizovaná. Jediné, co zákon vyžaduje, je její písemná forma. Pro účely snadné administrace peněžité náhrady by měl restituent ve výzvě identifikovat a určit, jakou formou požaduje poskytnutí peněžité náhrady,“vysvětlila LN postup Monika Machtová, tisková mluvčí SPÚ.

Vyplácení finančního vypořádání však otevírá hned dvě otáz- ky. Jednak to, zda má úřad v rozpočtu dostatek peněz, ze kterých restituenty vyplatí. „Úřad připravil v rámci rozpočtu na rok 2019 pro účely peněžitých náhrad za nevypořádané nároky částku 120 milionů korun. Na další roky plánuje rozpočtovat obdobné částky,“dodalaMachtová. Finanční náhradu může SPÚ ze zákona vyplatit do tří let ode dne, kdy obdržel od restituenta výzvu.

Kompenzaci také zkomplikuje fakt, že restituenti nejsou ve většině případů spokojeni s výší náhrady, kterou jim SPÚ za zabrané pozemky nabízí.

Není výjimkou případ, kdy původní vlastník přišel o pozemek, který byl následně zastaven sídlištěm. SPÚ nyní za čtvereční metr tohoto pozemku přiznává náhradu v jednotkách korun. „Stává se tak, že restituentům za původní hospodářství o rozloze desítek hektarů, které je dnes zcela zasta-

Lhůta pro podání restituční žádosti skončila v roce 1992. Na jejím základě byl nebo nebyl přiznán restituční nárok. Pokud byl přiznán, restituenti mohou žádat Státní pozemkový úřad o vydání náhradního pozemku. Lhůta končí 30. června 2018. Zavedla ji novela zákona, takzvaná restituční tečka. Podle ní mohou od 1. července 2018 restituenti žádat jen o finanční kompenzaci za zabavené pozemky.

Státní pozemkový úřad eviduje nevypořádané nároky u 42 tisíc restituentů. Původní hodnota všech nároků byla 11,24 miliard korun, z toho bylo vypořádáno přes 99 procent.

vené a kde je tržní cena pět tisíc za metr, stát po letech sporů vypočte náhradu dvě stě tisíc,“líčí advokát Mládek. Pokud restituent nebude souhlasit s výší kompenzace, může případ dovést k soudu. Právníci předpokládají, že takový postup zvolí většina žadatelů o finanční náhradu. Pokud ovšem restituenti vysoudí vyšší náhradu než jim SPÚ nabízí, rozpočet pravděpodobně stačit nebude. Situaci kolem restituční tečky mohl uklidnit Ústavní soud, u kterého leží návrh osmnácti senátorů na její zrušení. Strážce ústavnosti však již avizoval, že do konce června rozhodnout nestihne. Senátoři ostatně o přednostní projednání věci ani nepožádali. Na jeho rozhodnutí přitom netrpělivě vedle restituentů čekají i soudci, kteří mají na stole restituční spisy a zatím nevědí, jak s nimi po 1. červenci naložit.