Pelikán: Tresty pro soudce jsou mírné
Ještě před pár lety byla kárná řízení se soudci v podstatě „zívačka“. Kárné žaloby se týkaly vesměs průtahů a nedodržení zákonných lhůt, tu a tam alkoholových excesů nebo arogantního vystupování v soudní síni. Zejména letos se však objevily závažné kauzy, kde šlo do tuhého – před kárným senátem stanuly tři dámy, jimž reálně hrozilo odvolání z taláru. Tento trest stihl jen Danu Sedlákovou z blanenského okresního soudu kvůli nezákonným změnám již vydaných rozhodnutí. Helena Králová z Obvodního soudu pro Prahu 1 i přes zmatky a absurdní hodnocení svědeckých výpovědí v trestních kauzách kolem pádu Nečasovy vlády soudí dál.
Jen se snížením platu odešla od kárného senátu minulý týden i Sylva Mašínová z Obvodního soudu pro Prahu 9. Její případ však nebyl typickou kárnou kauzou, kde stojí „na pranýři“vyhořelý soudce po šedesátce, který pracuje ve stejné budově tři dekády, hromadí se mu zdravotní a rodinné problémy a přestává na náročnou práci stačit. Mašínová je o generaci mladší, soudí teprve od roku 2010. Její případ dle kárného žalobce, předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala, zavání klientelismem, což je podle něj vedle úplatkářství vůbec nejhorší prohřešek, kterého se soudce může dopustit.
Příběh byl jednoduchý – Mašínová v květnu 2016 řešila žalobu, jíž se fotbaloví funkcionáři Roman Berbr a Dagmar Damková domáhali omluvy po bývalém rozhodčím Tomáši Kovaříkovi. Její postup byl naprostým opakem férového výkonu spravedlnosti – všechny svědky navržené Kovaříkem odmítla jako nedůvěryhodné nebo zbytečné a nařídila mu se omluvit. Vůbec mu tak nedala šanci prokázat, že jeho tvrzení se zakládala na pravdě (pak by se omlouvat nemusel). Co bylo ovšem nejzávažnější, Mašínová zatajila blízký vztah s tehdejším šéfem českého fotbalu Miroslavem Peltou, s nímž ji před časem pojil intimní vztah a ještě na jaře 2016 si vyměnili 160 hovorů a SMS zpráv. Osm z toho dokonce ten den, kdy projednávala Berbrovu kauzu... Soud uznal Mašínovou vinnou za to, že neoznámila možnou podjatost a že věc rozhodla jednostranně. Z dostupných důkazů se ale neprokázalo, že by existovala příčinná souvislost mezi podjatostí soudkyně a výsledkem řízení. Kárného žalobce Šámala to nepřesvědčilo a připomněl, že kárný senát nemohl využít informace z policejních odposlechů, neboť s tím Mašínová nesouhlasila.
Jsou to poněkud rozpačité výsledky, byť z nich nelze vinit kárné senáty, ale spíše nedokonalou právní úpravu. Končící ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ve čtvrtek uvedl, že kárné senáty dbají hlavně na to, aby nebyli neoprávněně poškozeni soudci, ale zapomínají na to, že „pokud takto unikne spravedlivému trestu špatný soudce, tak se to potom projeví na poškozování práv mnoha jiných občanů“. Po deseti letech tak možná kárné řízení čekají změny – resort uvažuje o dvojstupňovém řízení, úpravě složení senátů či umožnění použití důkazů z trestního řízení. To pro případy, kdy sice víme, že je soudce „lump“, ale procesně mu to nemůžeme dokázat, a tak soudí dál.