Armádě hrozí částečné oslepnutí
Kvůli vypjaté situaci v oblasti strategických zakázek včera zasedlo předsednictvo Bezpečnostní rady státu. K jeho rychlému svolání dal podnět bývalý šéf obrany a současný ministr zahraničí Stropnický. Právě na něj padá část kritiky za hlemýždí tempo nákupů a na jeho nečinnost poukazuje i Šlechtová.
Premiér v demisi Andrej Babiš po zasedání prohlásil, že je na současné šéfce obrany, aby o radarech rozhodla. O stavu zakázky prý detailně hovořili a dohodli se na dalším postupu. „Vysvětlili jsme si průběh zakázky a bude potřeba ze strany ministryně rozhodnout o zakázce,“prohlásil včera Babiš.
Laxní přístup k obměně sovětských radarů, které jsou ve výzbroji od 70. let minulého století, hraničí s hazardem. Podle armádních plánů dojde k vypnutí starých radarů už v roce 2020, což podstatně ztíží přehled o vzdušném prostoru do výšky 3000 metrů nad zemí.
Před důsledky varuje například bývalý zástupce náčelníka generálního štábu, vrtulníkový pilot a někdejší náměstek ministra obrany Bohuslav Dvořák. „Je to hazard s tím, jestli nechceme mít přehled o vzdušné situaci. V době míru mají letouny zapnuté odpovídače a vidíme je ve vzduchu. My ale musíme mít radary, které umí zabezpečit, abychom měli přehled i o objektech, jež nespolupracují,“řekl LN Dvořák, který je dnes bezpečnostním konzultantem.
Samotná armáda nechce o dopadech na obranyschopnost mluvit. „Stav zakázek, na které se ptáte, je v gesci ministerstva obrany, obraťte se na něj,“napsala armádní mluvčí Vlastimila Cyprisová. Ministerstvo obrany na sadu jedenácti dotazů LN k pěti problematickým zakázkám odpovědělo po čtyřech dnech. A reagovalo jen na část otázek. Podle nich by po dodatečných úpravách měly být vyprošťovací vozy pro vojáky dodány ještě během tohoto měsíce. A radary? „Na základě jednání byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva obrany, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, izraelské firmy Elta a Retie. Upravuje se text smlouvy,“napsal LN Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany.
Co se týče dalších zakázek, Pejšek dodal: „Vozidla pro chemiky se budou asi v červnu projednávat na kolegiu ministryně obrany. Čekalo se na dopracování znaleckého posudku. Pokud to kolegium akceptuje, může se podepisovat smlouva.“U velitelských obrněnců zase záleží na jednáních hlavního dodavatele a dal- ších firem, které se na zakázce podílejí.
Podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jany Černochové (ODS) je ale situace alarmující. „Protahuje se modernizace ozbrojených sil, čímž se snižují jejich schopnosti. Pamatuji si, že u 3D radiolokátorů, které jsou v rozpočtech už od roku 2015, ještě před několika lety vojáci říkali, že ty stávající přestanou fungovat v roce 2016, a budeme tak mít velice omezený přehled o vzdušném prostoru v některých výškách,“připomněla Černochová. Podle ní se kvůli průtahům v nákupech kumulují velké akvizice do několika málo let, což vytváří tlak na armádní rozpočet i projektový personál. V příštích letech se navíc očekává nákup víceúčelových vrtulníků a náhrada bojových vozidel pěchoty za více než 60 miliard korun. To také znamená složitější projektové řízení paralelních akvizic za desítky miliard korun.
K ministrům obrany za ANO má výhrady i předseda podvýboru pro akvizice Jan Řehounek (ANO). Kritizuje Stropnického éru, ale i současné vedení. „Samozřejmě jsem předpokládal, že nová ministryně obrany bude akčnější. Musím ale říci, že ve strategických zakázkách ani za paní Šlechtové k výraznému posunu nedošlo,“řekl LN Řehounek.