Merkelová chuť na euro nezvýší
Odmítnutí eurozóny jako dluhové unie čeští politici vítají Českou cestu k přijetí společné měny to ale nijak nezrychlí
PRAHA Odmítavý postoj Německa k odpuštění italských dluhů dost možná změní eurozónu k lepšímu, s českým postojem to ale nijak výrazně nepohne. Tak by se daly popsat reakce českých politiků na rozhovor, který kancléřka Angela Merkelová poskytla nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS). V něm mimo jiné uvedla, že solidarita mezi členy měnové unie je důležitá, neměla by ale vést k dluhové unii.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) bere kancléřčina slova jako vykročení do debaty o reformě skupiny zemí sdílejících jednu měnu. „Chceme se aktivně podílet na reformě eurozóny, i když nejsme jejím členem, protože musí fungovat racionálně. Náš reálný vstup, k němuž v budoucnosti dojde, nesmí znamenat zvýšené riziko pro české veřejné finance, které jsou jedny z nejlepších v EU,“upozorňuje Babiš.
Případný český vstup do eurozóny ale ani vymezení se proti sdílení dluhů nijak neurychlí. „Pro nejbližší roky to není priorita,“dodal premiér v demisi.
Také podle státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře je pro Česko důležité aktivně se zajímat o všechny kroky, které směřují ke stabilitě společné měny. „Všichni víme, jak moc je Česko s eurozónou provázané,“doplňuje s tím, že žádné závazné kroky česká vláda neplánuje.
K tomu se v programovém pro- hlášení zavázala i ČSSD. I pro ni nastane čas na přijetí eura v okamžiku, kdy to pro Česko bude výhodné. Aktuální vyjádření šéfa sociálních demokratů Jana Hamáčka se LN včera sehnat nepodařilo.
Podle šéfa opozičních občanských demokratů Petra Fialy je dobře, pokud výrok kancléřky Merkelové znamená, že se eurozóna začne řídit podle ekonomické logiky a ne na základě ohebných politických cílů. Jinak ovšem platí, že ODS vstup do eurozóny nepodporuje. „Náš postoj se nemění – přijetí eura není pro Česko výhodné,“zdůrazňuje Petr Fiala.
Také předseda lidovců Pavel Bělobrádek soudí, že si Evropa uvědomuje, nakolik je euro „politický projekt s ekonomickou dimenzí“. Pro Česko by podle něj rozhovor kancléřky pro list FAS, v němž kritizovala sdílení dluhů napříč eurozónou, mohl přinést kultivovanější diskusi. „U nás má euro hodně ideologické a populistické nálepky, které v racionální debatě nemajímísto,“myslí si Bělobrádek.
Češi jsou vůči euru skeptičtí
Komunisté patří mezi strany, které na přijetí eura nemají jednotný názor. Tvrdé jádro společnou měnu odmítá, třeba ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš ale před půl rokem vstup do eurozóny podpořil.
Šéf KSČM Vojtěch Filip by byl každopádně rád, kdyby se debata stočila i jinam než jen ke sdílení dluhů. Zmiňuje třeba společný základ daně nebo opatření k zameze- ní vývozu zisku do zahraničí.
Názory českých politiků na zavedení eura korespondují i s průzkumy veřejného mínění. Podle Eurobarometru z letošního dubna jsou Češi vůbec největšími skeptiky mezi devíti zeměmi EU, které společnou měnou neplatí.
Pro přijetí eura je jen třetina Čechů, dvě třetiny dotázaných pak soudí, že vstup do skupiny zemí platících jednou měnou by měl pro Česko zásadně negativní dopad. Třeba v Polsku je tábor odpůrců a odmítačů eura téměř vy- rovnaný, vMaďarsku si těsná většina lidí myslí, že by společná měna přinesla zemi výhody.
Kromě eura se Merkelová v rozhovoru pro FAS věnovala také tématu společného azylového systému, v němž Německo navrhuje, aby se státy, které nechtějí přijímat migranty, z mechanismu „vykoupily“. S tím Babiš nesouhlasí.
„My to nechceme kompenzovat, proč bychom to kompenzovali příspěvkem? My se o tom vyjádřili jasně, že o tom, kdo bude u nás pracovat nebo žít budou rozhodovat tady naši lidi, naše firmy,“řekl premiér v demisi.
„My tu migraci musíme zastavit mimo evropský kontinent a pomoci těm lidem v Africe a v Sýrii. A tam jsme zaspali dobu, evropská diplomacie v rámci Sýrie neudělala vůbec nic,“dodal.