Dva příběhy maturity
Včera byl nejzazší termín pro podání žádosti o přezkoumání výsledku písemných prací společné části maturitní zkoušky z českého jazyka. Odvolala se i Markéta a Matěj. Markétin sloh vyhodnotilo státní centrum jménem Cermat jako nedostatečný z důvodu odchýlení se od tématu. Něco takového se stává, a nestálo by to za řeč, kdyby Markéta neměla ze všech ostatních zkoušek a testů letošní maturitní zkoušky jenom samé jedničky. Včetně těch z češtiny.
Také Matěj poslal odvolání ve věci maturitní slohové práce. Jeho případ je však úplně jiný. On má totiž s písemným vyjadřováním opravdu potíže. A ví to. Proto šel studovat na průmyslovku informační technologie. Ostatně už rok se velmi úspěšně živí programováním. Žel, bez maturity. Kvůli té češtině ji dělal letos už potřetí. Didaktický test ještě zvládl, i ústní zkouška dopadla uspokojivě, ale sloh je zase pod čarou. Pokud by to chtěl zkusit počtvrté, musel by se znovu přihlásit ke studiu, doufat, že ho zapíší rovnou do čtvrtého ročníku, a podstoupit znovu celou maturitu. Na něco takového nemá ale čas. Programátorů je málo a práce mají nad hlavu.
Ke slabým výsledkům v celostátním maturitním testu se vyslovil nejeden politik. Zatímco prezident na přímý dotaz, co si o tom myslí, odpověděl, že to bude nejspíš vina učitelů, třeba Jiří Zimola z ČSSD vidí jako učitel problém v systému, který umožňuje maturovat i na mnoha středních odborných učilištích. Tenhle názor je dost běžný, protože jsou to právě odborné školy, kde je nejvíc propadlíků. Bylo by ale bláhové právo maturity nějak omezovat. Svět jde právě opačným směrem. Třeba ve Švýcarsku klesl v devadesátých letech počet učňů tak, že bylo třeba s tím něco dělat. Proto tam přijali opatření, která zvyšují atraktivitu odborného vzdělávání. Vznikl nový model, v jehož rámci dostali žáci možnost složit profesní maturitu, která je opravňuje ke vstupu na vysokou školu. Podobný trend je teď i v Německu. Přitom právě v těchto zemích si donedávna drželi maturitu víceméně jen pro gymnazisty.
Kcentralizované maturitě se v minulých dnech vyslovila i Společnost učitelů českého jazyka a literatury. Podle její mluvčí Veroniky Valíkové by se měla zkouška změnit, protože ta současná zbytečně zatěžuje státní rozpočet i fungování škol a může mít negativní dopad na vztah mladé generace k literatuře i jazyku. Směřuje totiž výuku rodného jazyka k teoretickým znalostem, v praxi nepoužívaným pojmům a formálním analýzám textů. Podle učitelů českého jazyka by proto bylo vhodnější, aby stát organizoval místo celé maturitní zkoušky jen test, který by ověřoval znalost pravopisu, tvarosloví, čárek ve větách a psaní a porozumění textů. Tento test by mohli studenti psát už během předposledního a posledního ročníku střední školy. Z prvních vyjádření nové ředitelky Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Michaely Kleňhové se ale nezdá, že by byla nakloněna přílišným změnám. Tak uvidíme.