Odboráři pošty vytáhli do boje o vyšší mzdy

PRAHA Průměrná mzda zaměstnance České pošty loni dosáhla na necelých 24 tisíc korun, to je o pět tisíc méně než celorepublikový průměr. Poštovní doručovatelé ale berou v průměru 17 tisíc. Chtějí proto zvýšit mzdy a zároveň zlepšit celkovou finanční bilanci podniku, aby bylo třeba i na lepší vybavení. Požadavky petice za spravedlivou úhradu nákladů základních poštovních služeb, podepsané téměř 14 tisíci lidmi, včera prezentovali v Senátu zástupci odborářů pošty.

„Požadujeme změnu zákona o poštovních službách. Stát musí hradit náklady na ztrátové základní poštovní služby, které podniku zákonem ukládá. Jedině tak budou peníze na zvyšování mezd,“uvedla Jindřiška Budweiserová, předsedkyně podnikového koordinačního výboru České pošty, který je největším odborovým subjektem podniku. Problémy podle odborářů začaly v roce 2013. Od té doby se podnik pohybuje v plně konkurenčním prostředí ve všech oblastech poštovních služeb. Zákon navíc poště ukládá povinnost zajišťovat základní poštovní služby. Jenže náklady za ně hradí jen do výše půlmiliardy ročně, zatímco skutečné náklady přesahují dvě miliardy.

Pošta si tak na sebe musí zbytek vydělat. „Tato dlouhodobá finanční zátěž je hlavní příčinou nízkých mezd zaměstnanců,“dodala Budweiserová.

A nízké mzdy vedou k vysoké fluktuaci. „Kolegyně, která pracovala na poště přes dvacet let, šla raději k pásu do fabriky. Dostala tam víc peněz a má čistou hlavu,“řekla LN během veřejného slyšení zaměstnankyně pošty, která nechtěla být jmenována.

Pro dopis do potravin

Hlas lidu zazněl i z úst Pavla Eliáše, člena představenstva Sdružení místních samospráv ČR. „Často slýcháme, že pobočky na malých městech jsou ztrátové. Ptám se, proč by velké pobočky nemohly pokrývat ztrátu těch malých,“konstatoval Eliáš. Podle něj obyvatelé menších obcí nerozumí tomu, proč jsou malé pobočky na hranici krachu, když se služby pošty stále zdražují. Zároveň si Eliáš postěžoval na projekt Pošta Partner, který v menších obcích nahrazuje služby poštovní pobočky. Dopisy či balíčky si tak lidé vyzvedávají například v prodejně potravin. Tím podle něj klesá důvěra v celou instituci. „Lidé přestávají věřit jejich službám. Vytratil se vztah s poštou jako takovou,“do- dal Eliáš. Evropský pohled na věc se snažil vnést Jiří Řehola, zástupce ředitele Odboru poštovních služeb a služeb informační společnosti ministerstva vnitra. Uvedl, že podobné problémy s financováním vyřešili v některých částech Itálie tak, že zásilky doručují jen tři dny v týdnu. V Norsku podle Řeholy dokonce klesl počet poboček ze dvou set na třicet.

Čekání na nového ředitele

Argumenty odborářů „zchladil“zástupce ministerstva financí Pavel Kouřil. Zdůraznil, že pokud se bude jednat o zvyšování mezd zaměstnanců pošty, je třeba mít na stole všechny karty. Připomenul, že zaměstnanci státního podniku mají jeden týden dovolené navíc, pracovní dobu mají zkrácenou na 37,5 hodiny týdně a výše měsíčních benefitů dosahuje zhruba na 1500 korun.

Veřejného slyšení se účastnili i topmanažeři pošty. Slova se ujal Vít Bukvic, který je pověřen vedením podniku, dokud do jeho čela neusedne nový generální ředitel. „Česká pošta na svůj provoz čerpá ze svých zdrojů, ale nadále to už nebude schopna zvládat. Náklady se neustále zvyšují, kvůli valorizaci mezd, ale i růstu cen energií. Navíc podíl doručování obchodních zásilek klesl až o čtyřicet procent,“řekl Bukvic.

Peticí se nyní budou zabývat parlament a vláda. Zástupci zákonodárců včera na jednání přislíbili, že volání poštovních doručovatelů po vyšších platech vyslyší. Za zaměstnance České pošty se bude muset postavit i budoucí generální ředitel podniku. Konkurz na konci dubna vyhrál současný ředitel SAP Roman Knap. Ten ale stále nenastoupil. Do úřadu jej zřejmě uvede až nový ministr vnitra.

Petici za více peněz pro poštu podepsalo téměř 14 tisíc lidí. Vedení podniku varovalo, že je na hranici přežití.