Zeman v izolaci za hradní zdí
dokončení ze strany 1
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček popírá, že by prezident byl ochuzený o důležité informace či by bylo obtížné se za ním dostat na schůzku. „Marie Benešová už s panem prezidentem hovořila na okraj jednání expertního týmu, navíc má termín přijetí na konci června. Stejně tak se v polovině června koná setkání pana prezidenta s poradci. Pan prezident je komplexně informován, to mohu plně ujistit,“uvedl Ovčáček.
Jenže ono to není poprvé, kdy padají stížnosti, že Nejedlý sMynářem z prezidentovy kanceláře učinili nepřístupnou tvrz. Po Zemanově zvolení v roce 2013 odstřihl Hrad někdejšího klíčového muže a strůjce jeho prvního vítězství Miroslava Šloufa, který letos v únoru ve věku 69 let zemřel.
Ten v knize Jak se dobývá Hrad v roce 2014 kritizoval kancléře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého, kteří si podle Šloufa Zemana zprivatizovali. „Pan Nejedlý měl tendenci se mnou komunikovat. Hodně jsem o tom přemýšlel a dospěl jsem k názoru, že jsem už dost starý na to, abych si uměl vybrat kamarády,“napsal nestormezi tuzemský- mi lobbisty. Nebyl jediným, kdo se Zemanem v roce 1998 odstartoval jeho vrcholnou kariéru a kdo se podílel na volebním triumfu v roce 2013.
Vedle Šloufa šlo o zmiňovaného exministra průmyslu Miroslava Grégra či někdejšího šéfa resortu školství Eduarda Zemana. Po prezidentském triumfu v roce 2013 se ovšem Mynářovi a Nejedlému podařilo „šloufovce“dostat z Hradu pryč.
Eduard Zeman, který loni v červnu zemřel, LN před třemi lety řekl, že se už pohybuje v jiném okruhu lidí a zájmů. Potvrdil však, že kontakt s prezidentem zeslábl.
„Zužování“Zemanova loajálního týmu pokračovalo i v posledních letech, takzvaně ve druhé vlně. V nelibost okolí hlavy státu postupně upadli bývalý šéf protokolu Jindřich Forejt a kdovíjaké přízně si neužíval ani bývalý šéf zahraničního odboru kanceláře prezidenta a nyní velvyslanec v USA Hynek Kmoníček.
Rádci versus vlastní hlava
Prezident Zeman se po celou dobu své politické kariéry opírá o zákulisní hráče, kteří vyvolávají kontroverzní dojem a minimálně u části veřejnosti emoce. Ať už to byl Šlouf, či nyní podnikatel Nejedlý. V pražských finančních kruzích leckdy kolují „zaručené“informace o tom, jak Zeman vyslyšel rady toho či onoho „našeptávače“. Často se však stane, že prezident zvolí po svém. Vždy totiž platilo, že finální rozhodnutí v důležitých momentech činí Zeman vlastní hlavou, nedbaje na to, co mu kdo doporučí.
Příkladem může být zmiňovaný exministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který se vedle prezidenta na konci ledna objevil při oslavě vítězství v prezidentských volbách. O pár týdnů později zavítala hlava státu na volební sjezd ČSSD, podporu Chovancovi však nevyslovila. I to přispělo k tomu, že Chovanec sjezdový zápas prohrál a vypadl z nejužšího vedení strany.
Podobným příkladem je současné rokování o novém ministrovi zahraničí Miroslavu Pochem (ČSSD). V jeho případě Zeman dělá vše pro to, aby se europoslanec šéfem Černínského paláce nestal. A to navzdory tomu, že podle informací LN si Poche prezidentovo okolí takzvaně oběhl a našel u něho sympatie. Ani přímluvy Nejedlého či Mynáře však nejspíš Pochemu nepomohou, Zeman europoslance nadále kritizuje a odmítá.