Fórum hlídá emisar Kremlu
PRAHA Ruský exministr kultury Michail Švydkoj je muž renesančního rozletu. Vystudovaný teatrolog šéfuje moskevskému Muzikálovému divadlu, přednáší na Lomonosově univerzitě, organizuje ruskou televizní cenu TEFI. Především je ale již deset let zvláštním poradcem ruského prezidenta pro mezinárodní kulturní spolupráci s titulem vyslance.
A právě v pozici kremelského emisara bude Švydkoj bdít nad prvním jednáním Česko-ruského diskusního fóra, dvoudenní akcí, které dnes začíná v Praze.
Má k tomu dobré předpoklady – byl to on, kdo do Prahy v roce 2011 dostal velkou výstavu Poklady moskevského Kremlu. Švydkoj má dobrý přehled o české kultuře a údajně dokáže zpaměti citovat celé pasáže z her Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Mezi dobré přátelé ostatně řadil třeba někdejšího ministra kultury Pavla Dostála.
V Praze ale tentokrát nepůjde o kulturu, ale o politiku. Na zřízení česko-ruského fóra se loni v květnu dohodl prezident Miloš Zeman se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. A po urgenci z české strany pak Putin jednáním pověřil právě Švydkoje.
Oficiálně ovšem za fórem Kreml nestojí, garantem je na rus- ké straně Státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO), prestižní škola, na které ještě v dobách komunismu studovala řada českých diplomatů a byznysmenů. V Česku je pak organizátorem fóra Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV), který spadá pod Černínský palác.
„Cílem bylo, aby fórum zaštítila akademická instituce, která je nepolitická, má však k ministerstvu zahraničí nějaký vztah,“vysvětluje Rudolf Jindrák, ředitel za- hraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. V Praze tak u jednoho stolu usedne po deseti odbornících z každé strany. Za Česko třeba ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeněk Hazdra, děkan Filozofické fakulty Karlovy univerzity Michal Pullmann nebo Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Na programu jsou dvě témata – zatímco Rusové přišli s nekontroverzní spoluprací ve vědě a vý- zkumu, česká strana prosadila téma archivů a badatelských institucí. „Jedním z cílů fóra je získat lepší přístup do ruských archivů, ke konkrétním fondům, které nejsou přístupné,“říká Jindrák.
Prameny z uzamčených ruských archivů by mohly významně přispět k poodhalení některých bílých míst české historie. Zvláště v souvislosti s oběma letošními „osmičkovými“výročími – srpnovou invazí v roce 1968 a založením samostatného Českosloven- ska v roce 1918, které je spojeno i s působením československých legií v Rusku.
První kolo fóra se ještě před svým začátkem každopádně neobešlo bez protestů. Již loni v listopadu, kdy vzniklo memorandum mezi MGIMO a ÚMV, se na tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka obrátila skupina bývalých diplomatů a rusistů, aby iniciativu zastavil, protože poslouží především ruské propagandě a nic pozitivního nepřinese. Zaorálek to ovšem odmítl s tím, že podobné fórum mají s Rusy také Němci, Francouzi nebo Poláci.
Na Česko-ruské fórum přijede Putinův poradce Michail Švydkoj. Bude z toho propaganda, bojí se kritici.
Jde o archivy, ne o politiku
Minulý týden pak skupina badatelů kritizovala ředitele ÚSTR Hazdru za to, že se akci jménem ústavu propůjčuje. Hazdra ale argumentuje především šancí na otevření archivů. „Chceme této příležitosti využít mimo jiné k předložení seznamu archivních materiálů, jejichž lepší dostupnost bychom uvítali,“zdůvodnil ředitel ÚSTR svou účast.
Dvoudenní fórum, které proběhne v Černínském paláci, se každopádně bude muset obejít bez některých známých jmen. Na recepci k zahájení prvního kola fóra byli pozváni bývalí čeští ambasadoři v Moskvě i někdejší ministři zahraničí. Exvelvyslanci v Rusku Luboš Dobrovský nebo Petr Kolář ale již účast odřekli. Nepřijde ani bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Nikoliv ovšem proto, že by s fórem nesouhlasil. „Dialog s Ruskem je třeba udržovat, budu ovšem pracovně v Košicích,“řekl LN.