Halal turistice pomohly i evropské zákazy
ISTANBUL/PRAHA Oddělené pláže pro muže a pro ženy, modlitební kobereček v každém hotelovém pokoji, minibary, v nichž chybí alkohol, a samozřejmě strava s visačkou „halal“. Tak vypadají některé hotely v Turecku, jež vsadily na rostoucí trend – takzvanou halal turistiku.
V celé zemi je podobných hote- lů už šest desítek a v blízké budoucnosti jich bezpochyby bude přibývat. Turistické resorty cílící na konzervativní muslimy přitahují nejen domácí turisty, ale i rodiny z Blízkého východu a členy muslimských komunit v Evropě.
„V posledních letech zažívalo Turecko jako turistická destinace bojkot, halal turistika ale po celou dobu rostla,“citovala agentura Reuters Ufuka Secgina z portálu Halalbooking.com. Secgin narážel na události, které od cesty do Turecka odradily miliony lidí – nezdařený puč v létě 2016, vlna teroristických útoků i bojkot ruských turistů po sestřelení ruského vojenského letadla v Sýrii.
V roce 2016 proto počet návštěvníků Turecka klesl o čtvrtinu, letos už ale vláda očekává re- kord v podobě příjezdu 40 milionů lidí. Mnozí evropští muslimové vyhledávají dovolenou v Turecku kvůli tomu, že v Evropě stoupá obliba krajní pravice a protimuslimské nálady. K rozhodnutí některých francouzských rodin přispěl i zákaz nošení burkin na plážích. „Některé aktivity jsou muslimkám ve Francii zakázány, nemůžeme chodit na pláže nebo do bazénů,“stěžuje si Rihab Hassainová, která si letos užila dovolenou v jihotureckém letovisku Alanya.
Jedničkou je Dubaj
Turecká vláda vidí v rostoucím turistickém segmentu obrovský potenciál. Muslimští turisté utratili v roce 2016 celosvětově 156 miliard dolarů a roce 2030 se má po- dle odhadů vydat na cesty celkem 1,8 miliardy muslimů. Turecká Nezávislá asociace průmyslníků a byznysmenů proto loni vládě představila doporučení, jak rozvíjet halal turistiku. Asociace především upozorňuje na fakt, že většina států Organizace islámské spolupráce leží od Turecka jen do pěti hodin letu. Z těchto relativně dobře dostupných zemí ale do této země na dovolenou míří jen 13 procent turistů. I kdyby se jejich počet zvýšil jen na 20 procent, přineslo by to Turecku další tři miliony návštěvníků.
Už nyní se Turecko vyšvihlo na třetí dovolenkovou destinaci vyhledávanou muslimy. Žebříčku vévodí Spojené arabské emiráty (zvláště Dubaj je považována za mekku islámského byznysu) a Malajsie. Muslimští návštěvníci z Evropy navíc tráví na dovolené až 16 dní a vyznačují se i značným utrácením.
Pomoci Turecku přitáhnout další turisty má i organizování veletrhu Halal Expo, největší akce svého druhu. Letos v listopadu se jí zúčastní všech 57 členských států Organizace islámské spolupráce, ale i mnohé další země, v nichž působí výrobci, prodejci, dovozci i vývozci halal výrobků. V letošním roce by takzvaná halal ekonomika měla dosáhnout obratu 6,4 trilionu dolarů, tedy dvojnásobek stavu před šesti lety. Turecko má ambici stát se lídrem světového trhu v oblasti halal potravin.
„Halal potraviny jsou považovány za zdravé a hygienické. Dává jim přednost i rostoucí po- čet konzumentů v nemuslimských zemích, protože je považují za bezpečnější,“citoval server Al Bawaba Rajíse Ahmada, jednoho z pořadatelů loňského veletrhu Halal Expo v Dubaji.
Muslimští turisté z Evropy přijíždějí do Turecka i proto, že se necítí dobře v domovských zemích kvůli zákazům burkin a sílící krajní pravici.
Saúdská konkurence
V boji o muslimské turisty chystá ale Turecku konkurenci i Saúdská Arábie. Království, které až doposud sázelo pouze na turistiku náboženskou v podobě poutí na nejsvatější místa islámu, plánuje do budoucna výstavbu turistické infrastruktury na pobřeží Rudého moře. Zvláštní turistická zóna, o níž se píše v plánu zvaném Vize 2030, by měla mít velikost zhruba Belgie a měly by v ní platit i jiná pravidla než ve zbytku konzervativní země.