Atomový krach by měl být novou příležitostí
Až podezřele podobná je aktuální situace kolem plánů na výstavbu nových jaderných reaktorů okamžiku, kdy v roce 2014 zrušil ČEZ běžící tendr na nové temelínské bloky. Ministr průmyslu odmítl plány na dělení ČEZ, které měly otevřít cestu k vybudování jaderných reaktorů. Stálý výbor pro jadernou energetiku došel k názoru, že nové jaderné reaktory musí financovat stát, a vrátil tak hru o čtyři roky zpět, do okamžiku těsně před zrušením temelínského tendru. Ten padl právě proto, že vláda finanční zatížení státu odmítla. Oficiálně se nyní řešení odsouvá na prosinec, ale fakticky došlo k výraznému kroku směrem ke krachu atomových plánů. Je zase o něco pravděpodobnější, že se megaprojekt nikdy neuskuteční. A podle zahraničních zkušeností jen za cenu velkého prodlužování výstavby a jejího několikanásobného zdražení oproti předpokládané ceně.
Cesta z fosilního skanzenu
Nemám radost z toho, že stát vsadil na špatného koně. Radost z toho mohou mít uhlobaroni brousící si zuby na prodlužování provozu starých uhelných elektráren. To je nejhorší možný scé- nář pro naši energetiku i naše plíce. Ovšem atomový krach by měl být mnohem větší příležitostí pro čisté, domácí obnovitelné zdroje. Ty představují cestu z fosilního skanzenu. Nikdo netvrdí, že to bude jednoduché, že to nebude stát spoustu peněz a že se to stane přes noc. V tomto ohledu se rozvoj obnovitelné energie od jaderných plánů neliší. Zásadní technické výzvy obnovitelné a atomové energetiky se typově liší, ale v principu platí, že obě cesty jsou technologicky a logisticky náročné. Podstatný rozdíl je v tom, že jaderná energie s sebou nese větší ekologické problémy, nevyřešené bezpečnostní hrozby a její pořizovací náklady rostou. Naopak cena obnovitelných zdrojů prudce klesá a jejich využití zá- sadně mění energetiku k větší nezávislosti a soběstačnosti.
Zdá-li se být jaderná cesta reálnější volbou pro ČR, je to spíš tím, že si to přeje tolik vlivných lidí. Fakta říkají něco jiného. Například jen realistické a k přírodě ohleduplné využití větrných turbín by u nás zajistilo výrobu stejného množství elektřiny jako nové reaktory (o výkonu o něco větším, než má současný Temelín), ale za šestinu jejich ceny. Neexistuje na světě stát, který by úspěšně šel převážně jadernou cestou energetické budoucnosti. Naopak úspěchy obnovitelných politik najdeme hned v několika evropských státech či USA, ale ještě ambicióznější je například rozvojová Indie.
Hnutí Duha nechce zkracovat pro- voz existujících reaktorů. Také respektujeme, že již bylo zmodernizováno několik uhelných elektráren a mohou pokračovat až do roku 2030. Prosazujeme rychlé uzavření pouze zastaralých a plýtvavých zdrojů. Naše plány pro energetiku jsou však realistické, i proto se odmítáme opájet jaderným snem. Jeho příznivci měli už dva pokusy (temelínský tendr a rozdělení ČEZ) a stálo to spoustu energie, peněz a času. Je přirozené a férové, aby nyní, do třetice, dostala stejnou péči státu a pozornost politiků jiná cesta – vyvážená kombinace rozvoje obnovitelných zdrojů, zvyšování efektivity, akumulace elektřiny a chytré sítě. Ani naše země nemůže stát stranou této rozvíjející se cesty světové energetiky.