Vánoce jako z legendy. Nebe ozáří kometa
PRAHA Zřejmě nejznámější vánoční legenda říká, že narození Ježíška zvěstovala hvězda, která jasně zazářila na obloze. V českých zemích se obvykle vyobrazuje jako kometa. V této podobě nechybí na ozdobených stromcích ani v dřevěných betlémech.
Letošní Vánoce budou skoro jako z legendy. Nebe totiž ozdobí skutečná kometa. Úkaz je o to vzácnější, že jde po několika letech o první nebeské těleso tohoto druhu, které půjde za příznivého počasí zahlédnout pouhým okem.
Kometa 46P Wirtanen proletí okolo 16. prosince natolik blízko Země, že od doby, kdy si astronomové vedou přesné deníky, jen devět komet proletělo blíž.
„Učiní desátý nejbližší zaznamenaný kometární průlet kolem Země za celou dobu kometárních záznamů a na noční obloze ji dost možná spatříme daleko od zdrojů světelného znečištění i pouhýma očima,“popisuje astronom Petr Horálek na webu České astronomické společnosti.
Žádné katastrofické scénáře známé z hollywoodských trháků se ale konat nebudou. Pro představu: „blízko“v tomto případě znamená, že se Wirtanen proletí kolem Země ve vzdálenosti třicetinásobku cesty na Měsíc.
„Obyvatelům na Zemi pochopitelně nic nehrozí, kometární jádro má jen asi 1,2 kilometru a beztak bude od nás ještě pořádně daleko,“líčí Horálek.
Dokonalou podobu s výjevy z betlémů naruší pouze fakt, že v době Vánoc záři komety přesvítí Měsíc, který se bude blížit úplňku. Radost by naopak měli mít fotografové, kteří své objektivy rádi zaměřují na hvězdné nebe.
„S větším ohniskem a sofistikovanějším vybavením znalejší astrofotografové zachytí i náznak ohonu,“popisuje Horálek na webu Astro.cz.
Kometu 46P Wirtanen zná lidstvo déle než sedmdesát let. V lednu 1948 ji objevil americký astronom Carl Wirtanen, po němž nese jméno. Vesmírná cestovatelka se vrací zhruba jednou za pět let.
Zprávu o hvězdě nad Betlémem přináší evangelium svatého Matouše. Tři mudrci prý viděli hvězdu ukazující na narození Mesiáše a šli se mu poklonit. Zářící bod na nebi šel před nimi, až se zastavil nad místem, kde se narodil Ježíš.
Jak se ale z hvězdy stala kometa? Její tradice sahá do středověku, kdy ji podle všeho jako první použil italský malíř Giotto di Bondone (1267–1337). Když v roce 1304 maloval fresku Klanění tří králů pro padovskou kapli Scrovegniů, zakomponoval do ní nebeskou vlasatici. Podle historiků se inspiroval návratem Halleyovy komety, která kolem Země proletěla o tři roky dříve.
Astronomové si dlouho lámali hlavu hádankou, která hvězda zářila tak jasně v době narození Ježíška. Tajemství betlémské hvězdy odhalil astronom a matematik Johannes Kepler, který působil na pražském dvoře Rudolfa II. Byla to podle něj konjunkce planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb.
Jupiter je na noční obloze nejjasnější po Měsíci a Venuši a působí už sám jako velmi jasná hvězda. Saturn je o trochu méně jasnou planetou. Když se k sobě však Jupiter se Saturnem těsně přiblíží, mohou působit jako zvláštní znamení.
Podle Pavla Suchana z České astronomické společnosti to byl právě Kepler. koho napadlo, že tato konjunkce mohla nastat i v minulosti a zda nemohla souviset s takzvanou betlémskou hvězdou.