Žádní migranti? Omezíme vám volný pohyb po EU

BRUSEL Po čtvrtečním summitu EU, jemuž dominovaly hlavně brexit a prodloužení protiruských sankcí, se včera lídři evropských států dostali k migrační politice. Vášnivou diskusi vyvolalo přerozdělování běženců.

„Proběhly pokusy některých členských zemí znovu otevřít otázku relokace migrantů,“uvedl po konci jednání Evropské rady, tedy šéfů států a vlád zemí EU, český premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se jeho kolegové z Itálie a Řecka pokusili nutit ostatní měnit navrhovaný text deklarace.

Migrační téma totiž zůstává předmětem rozporů. Konkrétně zatím lídři nenašli společnou řeč ohledně reformy azylového systému. Řecký premiér Alexis Tsipras tak včera svým protějškům navrhl, aby se Unie do května příštího roku dohodla na dočasném „mechanismu solidarity“pro řešení vysokého počtu žadatelů o azyl.

„Diskuse byla velice vypjatá a já jsem během ní uvedl, že jejich návrhy jsou pro nás nepřijatelné,“ uvedl Babiš. „Není možné, aby o tom, kdo přichází do Evropy, rozhodovali pašeráci,“dodal.

Při debatě na summitu tak opět zněla slova o pokrytectví východních zemí, které přijímají unijní finance, využívají výhod volného pohybu uvnitř společného prostoru, ale odmítají být solidární se státy na vnější hranici, které jsou migrací zatížené. Došlo prý dokonce na vyhrožování belgického premiéra Charlese Michela, že pokud nebudou východní státy spolupracovat, měl by jim být omezen volný pohyb v rámci Schengenu. Babiš výhrůžky označil za nesmyslné.

O výhružkách referoval ale i belgický tisk s tím, že Michel výslovně zmínil i Česko. Vzhledem k citlivosti otázky musí státy EU dospět ke konsensu, aby se neopakovalo přehlasování nesouhlasící menšiny, jak se stalo u plánu na jednorázové přerozdělení žadatelů o azyl z Itálie a Řecka v roce 2015.

Zasedání proběhlo překvapivě rychle, a to i díky předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, který již dopředu avizoval, že má v plánu řídit debatu tak, aby byly rychle přijaty už v zásadě připravené závěry.

Zásadní zvrat v jakékoliv z projednávaných oblastí však nečekal téměř nikdo. Například v otázce migrační problematiky, kde se končícímu rakouskému předsednictví nepovedlo posunout otázku reformy unijního azylového systému, se Evropská rada pouze shodla, že musí nadále pokračovat v boji proti pašerákům a ve spolupráci se zeměmi, které migranti opouští.

„Evropská rada upozorňuje, že počet zaznamenaných ilegálních přechodů hranic klesl na předkrizovou úroveň a že klesající trend pokračuje,“stojí v závěrech z jednání Evropské rady. Státy by podle evropských lídrů měly zachovat ostražitost na všech dosavadních migračních trasách, především pak ve Středomoří.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz již při příchodu na včerejší jednání řekl, že odmítá jakékoliv přerozdělování migrantů a EU podle něj nyní vkládá naději především do spolupráce se třetími zeměmi, přes které migranti do Evropy míří, tedy takzvanými tranzitními státy. Podle něj by právě tento přístup mohl snížit celkový počet přistěhovalců poté, co selhaly snahy o rozdělování migrantů podle kvót. Podobně se k migrační otázce staví i česká vláda.

„Podle nás je řešení migrační krize mimoevropské. Je to o dohodě s tranzitními státy a o Marshallově plánu pro africké státy,“informoval novináře Babiš.

Fake news jako výzva

Součástí pátečního jednání bylo mimo jiné i téma dezinformací. Právě boj s nimi je podle Evropské rady „jednou z výzev pro naše demokratické systémy“. „Situace vyžaduje okamžitou odpověď, která bude dlouhodobě udržitelná a bude respektovat všechna základní práva,“shodli se přední evropští politici. „Rada požaduje okamžité a rozhodné kroky na evropské i národní úrovni, jež zajistí svobodné a spravedlivé evropské a národní volby,“stojí v závěrečném prohlášení. Tento bod napovídá, že si jsou lídři EU vědomi rizika ovlivňování voleb cizími mocnostmi.

Poslední částí včerejšího jednání bylo prohlubování hospodářské a měnové unie, o němž rokovali premiéři a prezidenti eurozóny za účasti svých kolegů z ostatních zemí kromě Británie.

Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze by mohla celkový počet přistěhovalců snížit spolupráce s tranzitními státy