Odmítáme posun do postkřesťanské éry
Prohlašuje Péter Szijjártó. Evropa bude silná, jedině když bude trvat na svých křesťanských kořenech a její národy na své identitě
Rozšířil se falešný názor, že skupina, která je na světě nejpočetnější, nemůže být pronásledována a odkázána na pomoc, říká maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který byl nedávno v Praze hlavním hostem 2. ročníku konference Pronásledování křesťanů ve světě.
LN Tématem konference je skutečnost, že křesťané jsou nejvíce pronásledovanou skupinou na světě. Naposledy tomu tak bylo zhruba před 2000 lety. Co je toho příčinou nyní?
Měli bychom vycházet z faktů, které jasně ukazují, že 80 procent lidí, kteří jsou pronásledováni a zabiti po celém světě kvůli svému náboženství, jsou křesťané. Vidíme, že pokud v mezinárodních organizacích hovoříme o náboženské svobodě a ochraně náboženských společenství, křesťané z nějakého důvodu v tom nejsou nikdy zahrnuti. Rozšířil se falešný názor, že skupina, která je největší na světě, nemůže být pronásledována a odkázána na pomoc. Nepřijímáme přístup, který nepovažuje ochranu křesťanských komunit za důležitý prvek globálního boje za náboženskou svobodu. Nesmíme zavírat oči před pronásledováním křesťanů, a proto byl při maďarské vládě zřízen státní sekretariát pro pomoc pronásledovaným křesťanům. Vyvíjíme v této oblasti značné úsilí a klademe velký důraz na podporu pronásledovaných křesťanských komunit. K dnešnímu dni jsme pro tento účel vynaložili více než 17 milionů eur formou přímé podpory.
LN Kde například?
Přímo podporujeme výstavbu škol v Iráku, Sýrii, Jordánsku a přitom například v Iráku se mohlo do svých nově zrekonstruovaných domovů vrátit více než tisíc rodin. Poskytujeme mladým pronásledovaným křesťanům stipendia. Přímo financujeme provoz nemocnic a rekonstrukci křesťanských kostelů v Libanonu. Podle nás je to nejvhodnější způsob, jak pomoci pronásledovaným komunitám.
LN Proč se o pronásledovaných křesťanech nehovoří více? Není to téma pro evropskou politiku?
Je tomu tak proto, že v Evropě se díky určitým silám rozšířila pokrytecká politika, která chce posunout náš kontinent do postkřesťanské éry a jejímž zájmem je, aby Evropa zapomněla na své křesťanské tradice a křesťanské kořeny. Jedním z důsledků toho je, že o osudech křesťanských komunit se ve světě mluví jen málo.
LN Jaká je podle vás situace křesťanů a současný stav křesťanských hodnot v Evropské unii?
Vedou se rozsáhlé debaty o budoucím směřování Evropské unie. V těchto debatách jsou tací, kteří zastupují názor, že Unie se musí co nejvíce odpoutat od svých původních a základních hodnot, tradic a dědictví. My se naopak domníváme, že Evropa může být silná pouze tehdy, pokud bude trvat na svých křesťanských kořenech a její národy na své identitě. Oslabená Evropa, kterou tvoří národy odtržené od svého náboženství, dědictví a historie, nebude nikdy silná.
LN Zvláštní poslání Maďarska, že bude hrát klíčovou roli v obraně křesťanů, se zrodilo před několika lety. Na této činnosti se podílejí i Poláci. Jaký byl hlavní důvod pro toto poslání?
Maďarsko, stejně jako Polsko, je více než tisíc let křesťanskou zemí, a proto bereme své křesťanské hodnoty, dědictví a tradice vážně. Neustále bojujeme o to, aby v mezinárodních debatách o náboženské svobodě a podpoře náboženských společenství byly zmíněny křesťanské komunity. Když mezinárodní organizace rozhodují o náboženských komunitách, obvykle mluví o náboženských menšinách a nikdy nemají odvahu k tomu, aby zmínily i křesťanské komunity. Jako křesťanská země máme zvláštní odpovědnost to změnit.
LN Narážíte při budování kostelů a poskytování pomoci křesťanským komunitám v muslimských zemích na vážné překážky?
Jsme v bezprostředním kontaktu s křesťanskými komunitami. Biskupové církví Středního východu nás už několikrát navštívili a finanční prostředky určené pro jejich komunity zasíláme přímo jim. Žádají nás, abychom posílili jejich komunity a pomáhali jim tam, kde žijí, a i tak bránili jejich komunity před likvidací a migrací. LN Dotkli jsme se migrace. Některé členské státy EU odmítly globální pakt o migraci (rozhovor vznikl ještě před konferencí v marockém Marrákeši, na které tuto právně nezávaznou dohodu země OSN v pondělí přijaly – pozn. red.), naposledy tak učinilo Bulharsko, Rakousko, Polsko, Izrael a také Česko. Jaký je hlavní důvod tohoto odmítnutí? Jaké motivy se skrývají za návrhy OSN?
Globální migrační balíček je založen na lživém tvrzení, že migrace je základním lidským právem, což však není pravda. Neexistuje žádné základní lidské právo na to, aby člověk ráno vstal a v naději na lepší život si řekl: Chci žít v Německu, a proto nelegálně projdu přes území 13 zemí a poruším hranice 13 zemí.
Zkušenosti z posledních let jasně ukazují, že migrace je pro řadu zemí nebezpečná a představuje bezpečnostní riziko, ať už jde o zemi původu, tranzitu, či cílovou zemi. Globální migrační balíček je zaměřen na legalizaci nelegální migrace a vyžaduje od členských států, aby přijaly opatření, která jednoznačně spustí nové migrační vlny. To je nepřijatelné.
LN Mohl byste uvést několik příkladů těchto opatření?
Migrační balíček ukládá povinnosti, které Maďarsko nesplní. Například pořádání školení pro migranty před jejich odjezdem a po jejich příjezdu, poskytování slev migrantům, aby své výplaty mohli přes banky levněji zasílat domů. Balíček dále stanovuje, aby členské státy poskytovaly migrantům na všech místech jejich migračních tras všechny služby a ty aby byly stejné jako služby poskytované jejich vlastním státním příslušníkům. Organizace, které poskytují služby nelegálním migrantům, navíc nemohou hlásit jejich údaje a příjezd úřadům pro přistěhovalectví, což v sobě skrývá ohromné bezpečnostní riziko.
Vidíme, že se OSN snaží udělat stejnou chybu jako Evropská unie, která chtěla založit svou vlastní migrační politiku na povinných kvótách pro přistěhovalce. Balíček OSN je však nebezpečnější, protože je globální iniciativou, takže představuje riziko pro celý svět a jeho dopad je mnohem závažnější a mnohem větší kvůli jeho rozsahu. Není náhodou, že se Spojené státy již na začátku stáhly z jednání o migračním balíčku. Počet zemí, které se buď rozhodly opustit tato jednání, nebo vyjadřují vážné obavy ohledně tohoto dokumentu, neustále roste. LN Jak se zrodil tento návrh?
Řeknu vám, jak se zrodil, protože jsem u toho byl. Byl jsem jediný ministr zahraničí, který se zúčastnil všech mezivládních schůzek k projednávání tohoto migračního balíčku. Kromě mě se jich nezúčastnil žádný ministr zahraničí. Na jednání o jedné z nejdůležitějších bezpečnostních otázek na světě byla značná část z více než 190 členských států OSN zastoupena na úrovni diplomatů.
Na rozdíl od tvrdého prosazování afrických a latinskoamerických zájmů byla evropská argumentace velmi slabá. A zde je výsledek.
LN Začala kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Viděl jsem snímek, v němž je Maďarsku a všem státům, jež nesouhlasí s mainstreamovou politikou, vyčítáno, že pouze natahují ruce po penězích z EU a místo toho, aby mlčely, kritizují politiku Bruselu. Co si o tom myslíte?
Tento názor rozhodně odmítám, protože to je urážka středoevropských zemí. Prezentovat unijní zdroje jako humanitární dar je lživé. Objektivní kritéria pro přerozdělování zdrojů jsou zakotvena v právních předpisech, pokud je chce někdo změnit, musí předložit svůj návrh a nechat ho projít nezbytnou právní procedurou. Tím, že středoevropské země vstoupily do Evropské unie, otevřely své vlastní trhy velkým západoevropským společnostem, které tak mohly získat prakticky neomezený přístup k obrovským tržním podílům a ziskům. 70 procent finančních prostředků přicházejících z EU do Maďarska a více než 70 procent prostředků přicházejících z fondů soudržnosti do střední Evropy končí u západoevropských společností. Tím nechci říci, že je to problém, a je v našem zájmu, aby co nejvíce západoevropských společností investovalo své prostředky ve střední Evropě. Problémem je odmítnutí této skutečnosti. Tyto zdroje náleží zemím střední Evropy na základě unijních smluv. Ve smlouvách je zčásti stanoveno, že musíme otevřít naše trhy, a zčásti to, že za to získáváme finanční prostředky.
LN Ve volbách do Evropského parlamentu se podle mnohých bude rozhodovat podél osy Macrona a Merkelové versus Orbána a Salviniho. Souhlasíte?
Ve volbách do Evropského parlamentu se bude rozhodovat o tom, zda bude Evropský parlament konečně sestaven ze sil, které chtějí nalézt řešení skutečných problémů evropských občanů. Podobně jako při volbách do evropských národních parlamentů bude i v těchto volbách nejdůležitější otázkou migrace. Lidé se mohou rozhodnout, zda většinu získají protipřistěhovalecké strany navracející tomuto kontinentu bezpečnost, nebo strany ustupující od bezpečnosti Evropské unie, které chtějí změnit složení obyvatelstva evropského kontinentu. LN Před několika týdny vstoupil do této diskuse i nový český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Řekl, že právní stát je v Maďarsku ohrožen. Jak jste na to reagoval?
Českou republiku považujeme za našeho přítele a strategického partnera. Naše zahraniční politika se zaměřuje na posílení středoevropské spolupráce a Česká republika je jejím mimořádně důležitým článkem. Velmi si vážíme českého premiéra, který se v poslední době několikrát zastal Maďarska, a doufáme, že dovede Českou republiku k úspěchu.
Nikdy jsem nebyl zastáncem zasílání vzkazů v rámci visegrádské skupiny. Svému českému kolegovi jsem také nabídl možnost klást otázky ke konkrétním záležitostem, o kterých má pochybnosti. Taková konkrétní věc se zatím neobjevila.
LN Francouzský prezident Macron nedávno nastínil myšlenku společné armády Evropské unie. Musí se Evropané opravdu připravit na to, že kromě Ruska a Číny se musí vyzbrojit i proti USA?
Jsme členem nejúspěšnější obranné aliance světa NATO. Plně souhlasíme s tím, že prezident USA očekává od evropských zemí větší úsilí, pokud jde o zajišťování fungování NATO. Maďarsko také vyhoví těmto požadavkům, neboť podle dohody z Walesu dosáhne výdajů na obranu ve výši dvě procenta HDP a vynaloží více než dvacet procent nákladů na obranu na rozvoj ještě před uplynutím stanovené lhůty.
LN Kdy k tomu dojde?
Před závazným termínem do roku 2024 určitě dosáhneme dvou procent a jednou ze záruk toho bude například i maďarsko-česká spolupráce v oblasti vojenského průmyslu. Souhlasíme s tím, že v Evropě musíme vynakládat více úsilí na naši bezpečnost. Každopádně však rozhodně odmítáme, aby pod záštitou toho se kdokoliv snažil omezit práva jednotlivých zemí na ochranu svých hranic. Na nikoho nepřevedeme své právo na ochranu svých hranic. Své hranice si ochráníme sami. Nepřevedeme kompetence k ochraně hranic na ty, kdo je chtějí otevřít a učinit propustnými pro nelegální migranty.