Odpovědi účastníků ankety Kniha roku 2018

Ivan Adamovič, redaktor Deníku N

Aleš Palán – Jan Šibík: Raději zešílet v divočině (Prostor). Empaticky vedené rozhovory s lidmi, kteří potřebovali vyměnit systém za volnost a soukromí.

Pavel Kosatík: Jiný TGM (Paseka). Potřebný novodobý životopis zakladatelské, dodnes v mnohém vzorové osobnosti.

Petr Janeček: Mýtus o pérákovi (Argo 2017). Akademicky důkladné uchopení a vytěžení jedné městské legendy o (domněle) prvním českém superhrdinovi.

Miroslav Bárta, egyptolog

1. Francis Fukuyama: Politický řád a politický úpadek: od průmyslové revoluce po globalizaci demokracie (Argo/Dokořán). Vynikající analýza současných západních demokracií a principu vetokracie čili proč je obroda společnosti tak složitá.

2. Marc Elsberg: Zero: oni to vědí (Omega). Vynikající práce, která beletristickou formou popisuje virtuální svět, který nás obklopuje, se všemi výhodami, ale i nebezpečími. Mělo by se stát povinnou školní četbou.

3. Zbyněk Hrkal: Voda včera, dnes a zítra (Mladá fronta). Jedno z mála střízlivých pojednání o různých aspektech vody z pera našeho předního odborníka na tuto tematiku. A ano, voda je jedním z limitujících faktorů vývoje civilizací.

Helena Beguivinová,

překladatelka

Asi nejsem osoba vhodná pro tuto anketu, s překvapením zjišťuji, že čtu knihy většinou poněkud uleželé, takže jediná, která by jakžtakž splňovala kritérium vročení (2017) i významu, jaký pro mě má, je soubor Žiji se svou minulostí (Oikoymenh; editor Ivan Lefkovits), karton obsahující šestnáct svazečků vzpomínek těch, kdo přežili holokaust, převážně ze Slovenska a Maďarska.

Na konkrétních případech vzpomínajících si lze uvědomit odlišnosti průběhu perzekuce Židů v různých středoevropských oblastech názorněji než na základě historických studií. Stejně tak přesah všech těch událostí do současnosti.

Karol Bílek, historik

Petr Šámal – Tomáš Pavlíček – Vladimír Barborík – Pavel Janáček a kol.: Literární kronika první republiky: události – díla – souvislosti (Academia / Památník národního písemnictví / Ústav pro českou literaturu AV ČR). Chronologicky pojatý přehled vývoje české literatury

mezi dvěma válkami má i vynikající ilustrační doprovod.

Aleš Mudra (ed.): V oplatce jsi všecek tajně: eucharistie v náboženské a vizuální kultuře Českých zemí do roku 1620 (Národní památkový ústav 2017). Nádherná velká vzorně vytištěná barevná publikace.

František Kutnar: Děkuji životu: vzpomínky a zápisy českého historika (Masarykův ústav a Archiv AV ČR / Nakladatelství Lidové noviny 2017), editorka Hana Kábová. Vzorná edice, jejíž podtitul říká vše.

Vladimír Birgus,

fotograf a historik fotografie, vysokoškolský pedagog

Josef Koudelka: Koudelka – návraty (Uměleckoprůmyslové museum v Praze / KANT; editoři Josef Koudelka a Irena Šorfová, texty Anna Fárová, Helena Koenigsmarková, Irena Šorfová, Stuart Alexander, Daniel Herman, Josef Chuchma, Jan Mlčoch, Josef Moucha a Tomáš Pospěch). Dlouho připravovaná a několikrát přepracovávaná publikace, vydaná ke Koudelkově velké výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, z mnoha stran představuje a analyzuje dílo jednoho z nejvýznamnějších českých i světových fotografů současnosti.

Nápaditá grafická úprava a precizní tisk akcentují význam této knihy, jejíž anglická verze se už dostala do distribuce v mnoha zemích.

Anna Bolavá, spisovatelka

1. Anna Cima: Probudím se na Šibuji (Paseka).

2. Marek Šindelka – Vojtěch Mašek – Marek Pokorný: Svatá Barbora (Lipnik).

3. Pavel Kořínek – Lucie Kořínková: Punťa: zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942) (Akropolis).

Jan Borovička,

biogeochemik a mykolog

Patrik Ouředník: Antialkorán aneb nejasný svět T. H. (Volvox Globator 2017). Patrik Ouředník si ve Francii pokládá stejné otázky jako já tady v Česku. A při jejich řešení dochází také k prakticky stejným závěrům. Adoranti T. H., kterým kniha Patrika Ouředníka neotevře oči, ji mohou využít na rituální podpal v kamnech.

Christopher Hitchens: Bůh není veliký: o tom, jak náboženství všechno zničí (Citadella). Břitkým perem a brilantním novinářským stylem psaná „hate speech“o náboženství.

Douglas Murray: Podivná smrt Evropy: imigrace, identita, islám (Leda). Britský politický komentátor se podnětně zamýšlí nad příčinami probíhajícího zániku Evropy, jak jsme ji znali.

Darina Bujalková, lékařka

Marie Frajtová: Na hranici života a smrti: 25 rozhovorů s předními českými lékaři (Zeď 2017). Kniha poutavým a čtivým způsobem dává čtenáři možnost nahlédnout nejen do atraktivního prostředí různých lékařských oborů, ale i do profesního a osobního života předních českých lékařů.

František Burda,

organizátor setkání Ars poetica

Miloš Doležal: Za (Torst 2017). Miloše Doležala krátké medailony osobností, jejich charakterů, dramatických příběhů a zkoušek, ve kterých obstály, jako by drátovaly páteřní konstrukci identity země ve chvíli, kdy se zdá, že se není čeho chytit. Každý text knihy jsem četl s pocitem, jako bych strkal ruce do elektriky. To není kniha, to je maják! Kniha jde v mém okolí z ruky do ruky!

Timothy Snyder: Cesta do neslobody (Bratislava: Premedia). I kdyby se Snyder ve svých závěrech o současném Rusku, okolnostech zvolení Trumpa a dění v zemích EU zcela mýlil, nashromážděná fakta jsou tak závažná, že zneklidňují i mrtvé. Snyderova kniha je pro každého, komu nestačí opakovat věci, které nám konvenují, a komu nestačí naslouchat jen těm, kdo takové věci říkají.

Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy (Vyšehrad). Nevím, komu jinému by se tak čtivě a přesvědčivě podařilo vytyčit Střední Evropu jako duchovní prostor proměnlivých hranic! Putna čte Střední Evropu jako liminální pásmo, pomezí mezi Západem a Východem, jako kulturně-duchovní amalgám poskytující odpověď na otázku po identitě středoevropanství.

Jakub Cigler, architekt

Přiznám se, velmi nerad, že nepatřím k velkým čtenářům, protože jsem posledních několik desítek let zavalen svojí vlastní prací. Nicméně bych rád přidal svůj hlas panu Vondruškovi za jeho Přemyslovskou epopej (MOBA 2011–2014), i když si uvědomuji, že je to starší titul, a Husitskou epopej (MOBA 2014–2018), jejíž poslední díl teď vyšel.

Důvodem je mi především, pro mne neobvyklý a mimořádně povznášející pocit, který jsem od konce prezidentství Václava Havla nezažil. Je to hrdost na to být součástí dějin této země, být jejím hrdým občanem. Pravděpodobně si myslíte, že jsem se zbláznil a že nelze mít takové pocity době, kdy jsou ulice a náměstí plné lidí odsuzujících naše představitele. Ale právě proto mne uchvátily Vondruškovy epopeje. Tyto knihy „přemosťují“naši velkou, i když složitou minulost s naší často malou a rovněž složitou současností, která – pokud se správně nadechneme a vykročíme pozitivně dopředu – bude doufejme také tak velkolepá, přestože je složitá. Jsem celý život víc než zdrženlivý k projevům i mírného patriotismu a jsem zásadním odpůrcem i sebemenšího nacionalismu. Ale vyvážený pohled na naši často problematickou historii je velice důležitý pro zvyšování mravního kodexu v této části světa a v této etapě dějin.

Iveta Coufalová,

historička, šéfredaktorka Dějin a současnosti

Letošní „jubilejně osmičkový“rok byl jakousi inventurou – nejen v oborech dotýkajících se historie. Ze záplavy publikací reflektujících století tvořící rámec česko(slovensk)ého státu mě pohltila Literární kronika první republiky: události, díla, souvislosti (Petr Šámal – Tomáš Pavlíček – Vladimír Barborík – Pavel Janáček a kol.; Academia / Památník národního písemnictví / Ústav pro českou literaturu AV ČR), která ukazuje léta 1918–1938 v jejich pestrosti, o níž se nám dnes může jen zdát…

Neúprosnou osobní inventurou až do morku kostí jsou memoáry Marka Slouky Daleko v srdci (Prostor) – i život tohoto spisovatele osudové osmičky formovaly – jeho rodiče emigrovali z Československa po nástupu komunistů k moci v únoru 1948…

A pak mě zasáhla kniha, od které jsem to vůbec nečekala: komiks Svatá Barbora (Lipnik) Marka Šindelky, Vojtěcha Maška a Marka Pokorného – trefně prokreslená analýza kauzy, jíž se jeden čas nedalo utéct, která je současně zobecněnou rekonstrukcí investigativní novinářské práce, v poslední době neprávem zoufale znevažované…

A mimo soutěž dvě prvotiny, které určitě stojí za pozornost (přečetla jsem jedním dechem): Probudím se na Šibuji od Anny Cimy a Prašina Vojtěcha Matochy (obě vydala Paseka).

Magdalena Čechlovská,

redaktorka Hospodářských novin

Dovolila bych si dát hlas dvěma obdivuhodným Mariím:

Marie Benetková: Zlatý z nebe

(Argo 2017).

Neboj se vrátit domů: Marie Svatošová v rozhovoru s Alešem Palánem (Kalich).

Jiří Černý, hudební kritik

Hermann Hesse: Narcis a Goldmund (Bratislava: Petrus 2017). Jak se to má mezi vzděláním, morálkou a uměním? Nic silnějšího jsem na to téma nečetl, natož v příběhu. České překlady Hesseho jsem dávno propásl, ale i slovenština Ľudmily Rampákové mě obohacuje.

Jaroslav Spurný – Karel Randák: Nepohodlný agent (Paseka). Rozhovor novináře s agentem o tom, v čem žijeme. Z obou je cítit zaujetí řemeslem a pravdou. I to, že díky takovým profesionálům ještě nic není ztraceno.

Jaroslav Kříženecký: Století Miroslava Horníčka (XYZ). Bobří pracovitost, cit pro míru a schopnost upřednostnit fakta před autorskou sebestředností, to vše zaručuje, že Kříženeckého reportérství je opět čtivé. I po šesti stech stránkách.

Jan Děkanovský, kulturolog

Kateřina Šimová a kol.: Cesty do utopie: sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů (Prostor). Velmi záslužná a v lecčems i aktuální antologie, která dokumentuje univerzální schopnost určitých lidí vnímat věci nekriticky, protože je tak vnímat chtějí.

Světlana Alexijevičová: Poslední svědci: sólo pro dětský hlas (Pistorius & Olšanská; přeložil Libor Dvořák). Knihy Alexijevičové jsou vlastně stále stejné, ale výpovědi očitých svědků čtenáře znovu zasáhnou svou naléhavostí a zpřítomněním dávných hrůz. Dětský pohled vše ještě umocňuje.

Louis de Berni`eres: Prach, který se snáší ze snů (Plus; přeložil Viktor Janiš). Pro tohoto autora mám slabost a jeho románová reflexe vlastní rodinné historie mě opět nezklamala.

Petr Dudek,

redaktor Českého rozhlasu

Z letošní knižní produkce vybírám svazek Normana Eisena The Last Palace (New York: Crown).

Libor Dvořák, rusista a překladatel

Graham Allison: Osudová past: Spojené státy versus Čína a Thúkýdidovo poučení z dějin (Prostor).

Jiří Dynka, básník

Juan José Saer:

(Runa).

Alda Merini: Nepřibližuj se ke mně, poezie (Fra 2017).

Wanda Heinrichová: Jehla sestupuje (Fra).

Příležitost

Jiří Ellinger, diplomat a historik

Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy

(Vyšehrad). Dokončení volné trilogie „obrazů“(po Spojených státech amerických a Rusku). Jako vždy je Putna poučný, provokující, inspirativní.

Jill Lepore: These Truths: A History of the United States

(New York: W. W. Norton). Nejambicióznější (a velmi podařený) jednosvazkový přehled amerických dějin za dlouhou dobu. Čtivý, provokativní, potřebný souhrn.

Adéla Gjuričová – Tomáš Zahradníček: Návrat parlamentu: Češi a Slováci ve Federálním shromáždění 1989–1992 (Argo / Ústav pro soudobé dějiny AV ČR). Pozoruhodný pohled na první porevoluční roky z dosud opomíjeného úhlu – záslužná a objevná studie.

Miloslav Fiala, kněz a publicista

1. Pavel Kosatík: Jiný TGM (Paseka). O legendárním „tatíčkovi“, příkladně houževnatém a důsledném, ale občas podléhajícím – ostatně jako každý člověk – omylům.

2. Miroslav Bárta: Příběh civilizace (Academia). I organizace lidských společností mají svůj vývoj, prožívají různé krize a provází je také stálá možnost zániku.

3. Marie Svatošová – Aleš Palán: Neboj se vrátit domů (Kalich). Lékařka, zakladatelka hospicového hnutí a paliativní péče radí neztratit i při vážné chorobě lidství a vnitřní vyrovnanost.

Petr Fiala, politolog a předseda ODS

Antonín Přidal: Lásky a lijavce

(Books & Pipes; editorka Olga Jeřábková). Posmrtně vydané záznamy vzpomínek významné osobnosti naší literatury a kultury, úzce spjaté s Brnem.

Eric Voegelin: Věda, politika a gnóze (Filosofický ústav AV ČR / Oikoymenh; přeložil Jan Frei). České vydání stále aktuálních textů velkého konzervativního filosofa, v nichž odhaluje gnostickou povahu moderních ideologií.

František Mikš: Posedlost: extrémy a vášně malířské moderny

(Books & Pipes). Poutavý, zasvěcený a originální výklad hledání, úspěchů a omylů moderního umění.

Jan Fingerland,

komentátor Českého rozhlasu

Mou knihou roku je román Davida Grossmana Přijde kůň do baru. Vydala Mladá fronta, výborně přeložily Lenka Bukovská a Mariana Fisher. Jeden z těch příběhů, při kterých vám vyschne v hrdle – ještě pořád vznikají taková díla. Román jsem poslouchal jako četbu na pokračování Českého rozhlasu Vltava, ve strhujícím podání Hanuše Bora.

Petr Fischer,

šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava

Jitka Vodňanská: Voda, která hoří (Torst). Odvaha podívat se do nitra svého života s vyrovnaností a buddhistickým klidem. A přitom svědectví plné žáru a inspirace pro jiné… a opravdu vůbec nejde o Vaška Havla.

Miroslav Petříček: Filosofie en noir (Karolinum). Myšlení po holokaustu je nejenom možné, ale dokonce nutné a potřebné. Miroslav Petříček svým typickým svůdným způsobem přivádí čtenáře k okraji propasti dějin a nutí ho dívat se do temnoty, z níž snad vyroste i nějaká naděje. Chce to ovšem jistou vytrvalost. Pronikavé, radostné čtení!

Pavla Horáková: Teorie podivnosti (Argo). První autorčin román psaný s překvapivou jistotou, nadhledem a přesvědčivostí. Občas se to stane a narodí se spisovatelka…

Otakar Fojt,

vědecký atašé britské ambasády

Jako vědecký diplomat rád čtu popularizační knihy o vědě a letos mě nejvíc zaujal překlad knihy Šesté vymírání od Elizabeth Kolbertové (Barrister & Principal) o velmi rychlém vymírání druhů v naší době.

O začátcích Charty 77 jsem se dozvěděl z výborně zpracované knihy Prvních sto dnů Charty 77 od Petra Blažka a Radka Schovánka (Academia). Fotka za fotkou, dokument za dokumentem, slovo za slovem – jako bych byl při tom.

A že se život dá žít i úplně jinak, dobře zachycuje kniha Raději zešílet v divočině od Aleše Palána se skvělými fotkami Jana Šibíka (Prostor). Osm příběhů šumavských samotářů mě přivedlo k zamyšlení nad životem vlastním i nad naší společností.

Milan Glaser,

vedoucí české sekce Vatikánského rozhlasu

1. Papež František: O společnosti a politice: otevřený rozhovor s Dominiquem Woltonem (Barrister & Principal). Ač nesouhlasím s tím, že „papež František přináší katolické církvi jinou identitu“, jak tvrdí francouzský sociolog hned v úvodu, přinesla mi četba této knihy mnoho netušených podnětů a překvapivých útěch.

2. Vladimír Neuwirth: Apokalyptický deník (Triáda). Název této knihy může od četby odrazovat. Není však hrůzostrašná, nýbrž nevtíravě poučná a přesvědčivě osvobozující. Asi proto vychází už její třetí (opravené) vydání.

Jiří Grygar, astronom

1. Robert P. Crease – Alfred Scharff Goldhaber: Kvantový moment (Argo/Dokořán). Spolupráce fyzika s filosofem dokáže objasnit vnímavému laikovi tajemnou kvantovou mechaniku, jež svými aplikacemi významně ovlivňuje naše životy.

2. Jiří Suchý: Klaun si povídá s Bohem (Galén 2017). Autor překvapil důmyslností, s níž klade Bohu otázky, takže jeho úvahy mohou zaujmout nevěřící i věřící.

3. Yuval Noah Harari: Homo Deus (Leda 2017): Odvážná a rozporuplná vize budoucnosti lidstva, která se může uskutečnit již v průběhu tohoto století.

Dana Hábová, překladatelka

José Saramago: Putování jednoho slona (Plus).

David Grossman: Přijde kůň do baru (Mladá fronta).

Elena Ferrante: Příběh ztracené holčičky (Prostor), s přihlédnutím k celé tetralogii Geniální přítelkyně.

Zkrátka příběhy! A politika.

Tomáš Halík, teolog a sociolog

1. Nadia Urbinati: Znetvořená demokracie: mínění, pravda a lid (Karolinum). Kvalifikovaná sonda do současné politické kultury a jejích ohrožení

2. Zygmunt Bauman – Leonidas Donskis: Tekuté zlo (Pulchra). Inspirující zamyšlení nad tím, co znepokojuje naši civilizaci

3. Papež František: O společnosti a politice (Barrister & Principal). Okno do vnitřní svobody muže, který je právem největší morální autoritou našeho světa Jan Haubert, hudebník a textař

Karel Haloun: Marná práce (Brkola 2017).

Ivan M. Havel,

kybernetik, šéfredaktor časopisu Vesmír

Taťána Petrasová – Rostislav Švácha (eds.): Dějiny umění v českých zemích 800–2000 (Arbor vitae/Ústav dějin umění AV ČR 2017). První jednosvazkové (a proto objemné) dějiny výtvarného umění v českých zemích.

Vladimir Nabokov: Skutečný život Sebastiana Knighta (Paseka). Nabokov ve svém nejlepším.

Petr Písařík: Space Maker (Galerie Rudolfinum). Publikace k úžasné podzimní výstavě v Rudolfinu.

Zdeněk Hazdra,

historik, ředitel ÚSTR

1. Revoluční změny první poloviny 20. století u nás zcela vytlačily někdejší aristokracii na okraj společenského života. Pro poznání toho, jak se s těmito dějinnými otřesy šlechta vyrovnávala, pokládám za mimořádně přínosnou monografii Dity Jelínkové Homolové Šlechta v proměnách: osudy aristokracie v Československu v letech 1918–1948 (Nakladatelství Lidové noviny).

2. S potěšením kvituji vydání autobiografie legendy českého hokeje Luďka Bukače. Není to jen kniha o dějinách hokeje, ale také o proměnách hodnot, zvyklostí a morálky ve společnosti jako takové: Luděk Bukač – František Suchan: Moje hokejové století (Jota).

3. Vilém Hrach: Šumava… hranici přecházejte po půlnoci (Cattacan 2017). Čtivě napsaná publikace pojednávající nejen o poslední cestě „krále Šumavy“, ale o dalších pozoruhodných a dnes pozapomenutých osudech lidí, kteří prokázali statečnost jak za nacistické okupace, tak i během komunistické diktatury. Jednalo se o autorovu prvotinu, zároveň, bohužel, i o knihu poslední…

Markéta Hejkalová,

ředitelka Podzimního knižního veletrhu

1. Jiří Kratochvil: Bakšiš (Větrné mlýny).

2. Zdena Mašínová – Rudolf Martin: Čtyři české osudy: tragický úděl rodiny Mašínovy (Ergo Brauner/Kartuziánské nakladatelství).

3. Josef Haslinger: Jáchymov

(Tebenas) – jako audiokniha v podání Miroslava Táborského (pokud v anketě mohou být i audioknihy). Pokud ne, tak by to byl jiný Rakušan: Alois Brandstetter: O sněhu dávných let (Volvox Globator).

A mimo soutěž, protože jsem ji redigovala: Kai Reinhold Donner: Na Sibiři mezi Samojedy

(Dauphin).

Ladislav Heryán,

kněz a spisovatel

1. Zdeněk Jančařík: Plátno z Turína (Portál). Autor je mi blízký tím, jak dokáže spojit vytříbenou češtinu s osobní duchovní zkušeností a spiritualitou obecně, což z knihy činí osvěžující koktejl.

2. Richard Rohr: Božský tanec (Barrister & Principal). Americký františkán ve své poslední knize prezentuje revoluční změnu v pojímání Boha a Nejsvětější Trojice. Zjednodušeně, Bůh je vztah, nikoli podstata, nebo jinak, Bůh je spíše sloveso než podstatné jméno.

3. Alexandr Flek: Parabible (Biblion). Skvělým způsobem převyprávěná evangelia a přenesená do dnešní české reality. Kniha otevírá nové, netušené obzory a ukazuje, jak je evangelní poselství vlastně aktuální.

Jan Hnízdil, psychosomatik

Jaroslav Spurný – Karel Randák: Nepohodlný agent (Paseka). Na knižní rozhovor mezi bývalým šéfem rozvědky Karlem Randákem a elitním investigativcem Jaroslavem Spurným jsem byl moc zvědavý. Určitě mne nezklamal. Knížku jsem přečetl na posezení.

Jakub Horák: Kočky jsou vrženy (jakubhorak.com 2017). Dění na naší politické scéně je potřeba brát s humorem. Díky vyprávění o kandidatuře kocoura Klapušky na funkci prezidenta republiky se čtenář ze Zemana, Ovčáčka, Babiše a dalších tak snadno nezblázní.

Radkin Honzák: Psychosomatická prvouka (Vyšehrad). Kolega Honzák je vzdělaný, moudrý a odvážný. Trefně se vyjadřuje jak k medicíně, tak ke stavu společnosti. Nazvat knížku „prvouka“je eufemismus. Je to hodně náročné čtení. Ale stojí za to.

Petr Holman,

literární historik a editor

Diamantová sútra (Vajracchedikaprajnaparamitasutra; doslovně Sútra nejvyšší moudrosti ostré jako diamant; sútra = aforistické pravidlo, formule) (DharmaGaia). Ze sanskrtu přeložil, komentářem a studií doprovodil Jiří Holba; druhé vydání (poprvé 2014), ve své části II rozšířené o 10. kapitolu – Diamantová sútra v čínské kultuře. Původně z dřevěných desek ručně tištěná a pravděpodobně vůbec první kniha světa s uvedeným datem vzniku (její autor Wang Ťie ji dokončil 11. 5. 868). Nejenom v Asii snad vůbec nejoblíbenější a současně k překladu, chápání a pochopení jeden z nejobtížnějších textů mahájánového buddhismu se dočkal také moderní české podoby. Mimořádná práce páně překladatelova i komentátorova v jedné osobě tu jen znovu dosvědčuje dlouhodobou tradici a stále pokračující světovou úroveň české indologie.

Ivo Hucl: Pár tahů tuší: texty o východním umění; Prach prázdna (obě Bezejmenná čajovna). Dvě nejsoučasnější práce všestranného básníka, esejisty, kritika, nezávislého kulturního aktivisty a zakladatele Bezejmenné čajovny, kurátora a organizátora mnoha výtvarných výstav doma i v zahraničí (včetně autorské spolupráce na textech jejich katalogů, například katalog Kanazawa Shóko a její tušový svět), dále též vůdčího ducha koncertů, festivalů a slavností inspirovaných životem doma, v Číně, Japonsku, na Šrí Lance i jinde. Huclovy dosavadní práce (Prach prázdna, v pořadí už pátá autorova kniha; předchozí 2010–2017; některé texty též v rozhlasové a hudební podobě) – kromě síly imaginace, vynalézavé, neotřelé tvořivosti a jazykové hravosti v transponování a ukotvení asijských motivů přírody či zenového buddhismu do domácího prostředí (inspirace formou haiku), včetně názvuků jazzu, rocku i undergroundu – představují zde v současných Čechách tolik potřebné novum, tolik potřebný pohled odjinud, pohled zevnitř…

Radkin Honzák, psychiatr

1. Karel Hvížďala – Jiří Přibáň: Hledání dějin (Karolinum).

2. Jiří Padevět: Ostny a oprátky

(Host).

3. Jiří Suchý: Klaun si povídá s Bohem (Galén).

Michal Horáček, textař

Jiří Padevět: Průvodce stalinistickou Prahou 1948–1956 (Academia).

Pavel Kosatík: Jiný TGM (Paseka).

Miroslav Petříček: Filosofie en noir (Karolinum).

Ondřej Horák, spisovatel

Mark Slouka: Daleko v srdci (Prostor).

Aleš Palán – Jan Šibík: Raději zešílet v divočině (Prostor).

Anna Cima: Probudím se na Šibuji (Paseka). Pavel Hruška, literární vědec

Jiří Šigut: Práce/Works 1985–2018 (KANT / Galerie výtvarného umění v Ostravě).

John Tyrrell: Janáček I: osiřelý kos: 1854–1914 (Host).

Lucius Annaeus Seneca: Dopisy psané stoikem (Rybka Publishers).

Miroslav Hřebecký,

programový ředitel EDUin

Martin Sichinger: Kocovina šumavského léta (65. pole). Sudety to ve 20. století věru neměly jednoduché. Situaci na jihu kolem šumavského Vimperku mapuje v různých obdobích spisovatel Martin Sichinger, původní profesí učitel, přičemž s každou další knihou se dle mého zlepšuje. Vychází z historických fakt, na která vrství beletristicky příběhy. Jeho zatím poslední dílo nás zavede do časů perestrojky, jednotlivé postavy, či spíše figurky líčí autor až se sžíravě cynickou ironií. Až budete chtít dětem, jež nezažily komunismus, přiblížit marasmus konce osmdesátých let, máloco je příhodnější, vtipnější, s tolik potřebným nadhledem.

Petra Hůlová, spisovatelka

S. d. Ch: Kniha Tutáč (Rubato). Jediné zápisky ministra kultury, co stojí za to číst.

Karel Hvížďala,

novinář a spisovatel

Letos jsem obdivoval široké a hluboké znalosti Jiřího Přibáně při práci na knize Hledání dějin (Karolinum). V beletrii mě okouzlily vypravěčské schopnosti Davida Grossmana v knize Přijde kůň do baru (Mladá fronta), proto není náhodou, že je v mnoha zemích kniha zdramatizovaná. K překladu bych doporučil Timothyho Snydera The Road to Unfreedom: Russia, Europe, America, tedy Cesta do nesvobody: Rusko, Evropa, Amerika.

Radovan Charvát, překladatel

Teskno je tak že málem lze / i Turgeněva v něžných panelácích čísti / a pro černého papouška / oříšky hledat mezi listím… Krásně vypravená sbírka čtyřverší Jana Skácela z brněnského Dexon Artu (vydavatel Jaromír Gargulák), pro mě mimo jiné inspirovaná četbou Lovcových zápisků na Vltavě; název sbírky skryt v tomto čtyřverší, empatické ilustrace Kataríny Vavrové. Ať se Bedřich Fučík nezlobí, ale jablko je jablko.

Knižní vydání tří filmových povídek Ingmara Bergmana, které tvoří takzvanou ostrovní trilogii a byly natočeny na ostrově Färö:

Hodina vlků, Hanba, Náruživost

– a navíc pendant ke Scénám z manželského života s názvem Ze života loutek (pod názvem první povídky vydala Kniha Zlín; přeložil Zbyněk Černík). Hodina vlků je čas nejmocnějších přízraků a démonů, ale i doba, kdy se rodí většina dětí. Inspirovat jsem se tentokrát nechal nedávným čtením z Dobré vůle, které připravil rovněž Zbyněk Černík pro Vltavu.

Třísvazkové vydání souboru

Briefe (Dopisy) Roberta Walsera z nakladatelství Suhrkamp, nejobsáhlejší korespondence díky mnohaleté práci Walserova centra v Bernu. Walserovy dopisy jsou nejen pohledem do autorova soukromí, ale jako krátké prózy svého druhu také součástí autorova díla – výběr z nich jistě čeká další české vydání v nakladatelství Opus.

Zdeněk Jančařík, teolog

1. Reiner Stach: Kafka 1–3 (Argo 2016–2018; přeložili Vratislav Slezák a Petr Dvořáček). Překladatelsky i editorsky vymazlený životopis pražského génia, který se konečně vymanil ze zajetí biografického pozitivismu.

2. James Martin: Jezuitský návod (téměř) na všechno (Karmelitánské nakladatelství). S humorem podaná, ale nic obtížného nezlehčující a neusnadňující příručka duchovního rozlišování nejen pro křesťany.

3. Jakub Szántó: Za oponou války (Argo). Autor je nejen poctivý válečný zpravodaj, ale i přemýšlivý prostředník komplikovaného světa konfliktů Blízkého a Středního východu. V době fake news, kdy kdokoli může napsat cokoli, je takový člověk zachráncem faktů a pravdivých informací.

Viktor Janiš, překladatel

Antonín Přidal – Jan Zábrana: Když klec je pořád na spadnutí (Torst). Zdaleka ne jen korespondence dvou vynikajících překladatelů: taky zpráva o ryzím přátelství a výpověď o prašivé době.

Lidmila Kábrtová: Místa ve tmě (Host). Přesné a palčivé povídky o příslibech mládí a ošklivých kompromisech středního věku.

G. R. R. Martin: Snové písně 1 (Argo; přeložili Jana a Jan Oščádalovi a Richard Podaný). Co když z Martina nakonec nepřetrvá Hra o trůny, ale povídky jako Písečníci nebo Píseň pro Lyu? Nejen proto, že na rozdíl od jeho fantasy ságy jsou dokončené…

Františka Jirousová,

knižní redaktorka

1. Marek Orko Vácha: Radost z Boha: příručka pro biřmovance, jak přežít v drsném světě

(Cesta). Křesťanství představené jako náboženství odvahy, síly a tvůrčí radosti. Jsem přesvědčena, že jedině v tomto duchu se může ukázat jako přitažlivé pro dnešní mladé lidi. A nejen pro ně.

2. Mimo soutěž (knihu jsem redigovala, takže pro ni nemůžu hlasovat): Luboš Kropáček: Na cestě k porozumění Orientu a Africe

(Karolinum). Soubor objevných, velmi zajímavých kratších studií o islámské kultuře.

Juliana Jirousová, výtvarnice

Josef Beránek – Ladislav Heryán: U Božího Mlýna (Vyšehrad).

Marek Orko Vácha: Radost z Boha: příručka pro biřmovance, jak přežít v drsném světě (Cesta).

Josef Koudelka: Koudelka – návraty (Uměleckoprůmyslové museum v Praze / KANT).

Roman Joch,

ředitel Občanského institutu

1. J. D. Vance: Americká elegie: memoáry o krizi rodiny a kultury (Argo).

Bez této knihy nelze pochopit Ameriku dnešních dnů ani zvolení Donalda Trumpa prezidentem.

2. + 3. James Kirchick: Konec Evropy: diktátoři, demagogové a doba temna před námi (Argo/ Dokořán) + Douglas Murray: Podivná smrt Evropy: imigrace, identita, islám (Leda).

Knihy dvou mladých autorů, Američana a Brita, jež doporučuji číst dohromady, jako „balíček“. Objasňují skutečný malér, v němž se Evropa octla. Kirchick pojednává o posledních deseti letech, ruské agresi, imigrační krizi i stupiditě evropských politiků. Murray se soustřeďuje na katastrofální rozhodnutí dopustit masivní imigraci do Evropy. Závěry obou optimistické nejsou.

Lenka Jungmannová,

literární teoretička

Miroslav Petříček: Filosofie en noir (Karolinum). Ohledávání filosofického a literárněvědného myšlení od doby po druhé světové válce se stává klíčem k myšlení současnému.

Pavel Kořínek – Lucie Kořínková (eds.): Punťa: zapomenutý hrdina českého komiksu 1934–1942 (Akropolis). Sympaticky komplexní edice sestávající z výboru z populárního obrázkového seriálu a odborných studií o něm.

Pavel Kolmačka: Život lidí, zvířat, rostlin, včel (Triáda). Sbírka osvěžující růzností a bohatostí básnického vyjadřování.

Vladimír Just,

vysokoškolský pedagog a teatrolog

1. Jiří Suchý: Klaun si povídá s Bohem (Galén 2017).

Náš zpohádkovatělý národ už si vůbec nedokáže představit Boha jinak – jestli něco takového uzná za hodna své pozornosti – než jako bělovousého velekmeta v bílé říze („Pána“Boha), v horším případě nějakou českou variantu hodného dědečka typu Santa Clause či Dědy Mráze. S tím má pak vědecký ateista lehkou práci. Proč by ale Bůh nemohl být i ve vtipu, v oživující jiskře, v tom, co udělilo pohyb nejen planetám, ale i našemu myšlení a našemu srdci? A není i tato knížka přemýšlivého básníka a komika jedním z mnoha možných důkazů jeho existence?

2. Vlasta Chramostová: Byl to můj osud: na přeskáčku I.–II. (Academia).

Mnohem těžší než mít nečekaný úspěch se zdařilým debutem je podobný úspěch zopakovat. Notabene po dvaceti letech. Ale právě to se letos – po devatenácti letech – zdařilo Vlastě Chramostové. Autentický, k sobě i k druhým nemilosrdný (auto)portrét je zároveň nemilosrdným portrétem doby.

3. Aleš Palán – Jan Šibík: Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři (Prostor).

Lidé vědomě žijící mimo systém – a přece ne bezdomovci. Krásně vypravená kniha-dvojhlas, pohled na věčné téma vztahu člověka k přírodě slovem i obrazem, zdařilý pandán k loňské Stehlíkově knize více než třicítky vyznání autentických, nikoli píár agenturami uměle vytvořených Šumaváků a jejich názorů na přírodu a člověka Šumava domovem. Některé šumavské „originály“najdete v obou knihách (Bratři Klišíkové, Roman Szpuk, Jáchym Kaplan), ale to vůbec nevadí – úhel zpovědi je pokaždé trochu jiný.

Šárka Kabátová, novinářka

Dita Táborská: Běsa (Host). Silná a stále aktuální témata, vyprávěná mimořádně poutavě, s jistou tíživostí a sebelítostí hlavní hrdinky, dělají z knihy Běsa výborné čtení.

Kateřina

(Host).

Autorce poněkud nezvyklý žánr sluší. Příběh o životě české dirigentky a skladatelky Vítězslavy Kaprálové strhává čtenáře do poslední strany.

Petra Soukupová: Nejlepší pro všechny (Host).

Citlivá, a přitom naléhavá sonda do rodinných vztahů napříč generacemi odhaluje precizní vnímavost autorky. Vynikající vykreslení křivd. Tučková:

Eva Kačírková,

Vitka scenáristka a spisovatelka

Jaroslav Rudiš: Český ráj (Labyrint). Václav Kahuda, spisovatel

Jan Kment: Bludiště cti (Práh). Petr Hrbáč: Na okraji topologické propasti (Druhé město).

Ivana Kalinová Kyzourová,

historička umění

1. Ernst Nolte: Islamismus: třetí radikální hnutí odporu (Centrum pro studium demokracie a kultury).

Autor nachází paralely mezi islamismem, ruským bolševismem a německým národním socialismem a přibližuje podíl Izraele na pnutích v arabském muslimském světě z úhlu, na nějž u nás stále nejsme zvyklí.

2. Ernst Jünger: Chůze lesem

(Oikoymenh).

Chůze lesem symbolizuje boj za svobodu. Les je všude, kde lze klást odpor. Lesní chodec je ochoten vzepřít se násilí, trvat na svém názoru, vystavit se sebezničení a neohlížet se na to, zda se mu podaří ovlivnit většinu, která do lesa nemíní vstoupit. Když se k chůzi lesem přichystá celý národ, stává se silným.

3. Eva Hahnová: Češi o Češích

(Academia).

Autorka hledá kořeny českého národního sebemrskačství. Nachází je u Jana Patočky, jehož hanlivé stereotypy o Češích inspirovaly Václava Havla, Tomáše Halíka, Petra Pitharta, Vladimíra Justa, Václava Bělohradského a mnoho dalších. Lze jen litovat, že pozérství našich intelektuálních elit se dostává pozornosti až nyní. Eva Kantůrková, spisovatelka

Jitka Vodňanská: Voda, která hoří (Torst).

Jitka Vodňanská se dopustila velkolepého rozhodnutí: poskytnout obraz soukromí. Nejde o bulvár, jak si někteří myslí. Skutečné osobnosti nedají bulváru příležitost. Kromě zážitku poznávání má kniha ještě jeden význam: z Václava Havla po znalosti tohoto pramene už nikdo nevytvoří pouhou ikonu.

Zeno Kaprál, básník

Antal Szerb: Cesta za mesačného svitu (Zelený kocúr).

Něžný příběh maďarského autora v citlivém překladu Gabriely Magové do libozvučné slovenštiny.

Vít Slíva: Ultima Thúlé, nejzazší zem (Host).

Umné zacházení s rýmem při zachování zřetele sdělení je bonusem k vyváženosti formy a obsahu.

Zdeněk Volf: Žasl jsem od pily (Herberk/Weles).

Pila Z. V. řeže další sbírku pěkně postupně, čím dál důsledněji – a polen neubývá.

Vladimír Karpenko,

fyzikální chemik

Z četných knih letošní produkce mne zaujalo dílo Petra Pitharta Prsty do ran I: výběr z textů 1960–1989 (Academia).

Zabývá se tématy, o nichž se v dobách vzniku textů nepsalo, ale která doslova doutnala pod povrchem, aby v dnešní době opět vystoupila. Stále jsou s námi otázky národa, vlasti, vlastenectví. Podobně jako můra poválečného odsunu Němců, jejíž důsledky autor vyjmenoval a popsal. I po desítkách let nás mohou Pithartovy články inspirovat a nabádat k hledání odpovědí, tím spíš, že právě máme časový odstup. Jen nevím, jak dalece jsme pokročili.

Bohumil Kartous,

vzdělávací expert

Alexandra Alvarová napsala Průmysl lži (Triton 2017), knihu o dezinformačních kampaních na současném českém internetu. Narativy, psychologie, cui bono, dopady. Podrobná mapa prokremelské hybridní frontové linie. Věděli jste, že trollové parazitují i na Mimibazaru?

Mark Galeotti napsal The Vory

(New Haven / London: Yale University Press), což je zajímavé už jenom tím, že působí v Praze. Zajímavou kombinaci s předchozí knihou vytváří fakt, že The Vory

je kniha o takzvaných Vorech v zakoně, tradiční ruské mafii, která ve své historii prokazuje zajímavou adaptační schopnost. Možná proto, že její kořeny stopuje autor v gulazích…

Pokud bych měl zahrnout i knihy, které jsem nečetl, ale jenom přeletěl nebo četl o nich, pak vyšla biografie Friedricha Nietzscheho I am a Dynamite

(New York: Tim Duggan Books), která ilustruje, jak Nietzscheho citátů a pojmů zneužívali nacisté, aniž by ho četli… Jako čtenář Nietzscheho jsem za tento titul vděčný…

Ivan Klíma, spisovatel

1. Krátké texty – fejetony, sloupky – obvykle sluší spíše novinám než knize. Přesto texty, které Emil Hakl shrnul v knižním vydání zvaném Výsek, jsem četl s potěšením a respektem stejným, jako čtu jeho knihy. Je pro mne autorem mimořádným – pro svůj talent, pravdivost a pro schopnost tu pravdu, mnohdy těžkou, vyjadřovat vtipně, chytře.

2. Druhá obdivuhodná kniha roku pro mne je Dobrodružství pana Wellingtona (Katzberg). Hrdinové dva kluci a jeden vysloužilý statečný mluvící aeroplán. Knížka vzácná pro étos vlastenecký a neokázalou mravnost. Příběh určený dětem, pro vtipnost a napětí s chutí čte dospělý. Na vzniku knihy jsem se nikterak nepodílel, pouze jsem se spolupodílel na autorství autorky: Hana B. Klímová.

David Klimeš, novinář

1. Karel Pecka: Souhvězdí Gulag Karla Pecky (Daniel a Martina Pagáčovi). Totality rády literáty zavírají. A pak je zabíjejí nebo je po čase pouští na svobodu a oni nedokážou psát více než stále ten samý příběh. Sbírkový tisícistránkový opus připomínající vězně komunismu Karla Pecku ukazuje ten ojedinělý případ, kdy přes hrůzy minulosti se autor literárně dál vyvíjí – a to v tomto případě k mistrovství.

2. Pavel Kosatík: Jiný TGM (Paseka). Mýty se nejlépe nahrazují tím, že vymyslíte nové. Pavel Kosatík si při boření všech těch prvorepublikových, komunistických i polistopadových mýtů o TGM také pomohl tím, že jich sám pár vytvořil. Nevadí. To podstatné se mu povedlo: ke sto letům republiky mramorizovaného prezidenta oživil pro soudobou společnost.

3. Yascha Mounk: The People vs. Democracy: Why Our Freedom Is in Danger and How to Save It (Cambridge, MA: Harvard University Press). Spojení liberalismu a demokracie je vpravdě skvělý vynález, ale není to nic samozřejmého. A úplně nejhorší je, když úpadku liberální demokracie pod tlakem neliberální demokracie se rozhodnete čelit nedemokratickým liberalismem. Jako bychom mluvili o Česku…

Ondřej Kobza,

kavárník a kulturní aktivista

Václav M. Havel: Mé vzpomínky (Knihovna Václava Havla).

Karel Hvížďala – Jiří Přibáň: Hledání dějin (Karolinum).

Dan Hrubý: Pražské příběhy 3: z Malostranských zákoutí až do jiného světa (Pejdlova Rosička).

Stanislav Komárek,

biolog a filozof

Jiří Padevět: Průvodce stalinistickou Prahou 1948–1956. Místa – události – lidé (Academia). Kniha je zcela mimořádným dokumentem neradostného období našich dějin, s nímž jsme se dosud zdaleka nevyrovnali. Jan Konvalinka, biochemik

Matt Ridley: Evoluce všeho (Argo/Dokořán 2018). Molekulární biolog a genetik po své skvělé knize Racionální optimista přichází s dalším optimistickým příběhem o tom, jak malé změny přetvářejí svět – k lepšímu.

Hans Rosling: Factfulness: Ten Reasons We’re Wrong About the World (London: Sceptre). Fakty nabitá kniha nejen o tom, že žijeme v nejlepším světě, jaký kdy existoval, ale i o tom, proč si myslíme pravý opak, a taky o tom, že být optimistou je nejlepší způsob, jak se intelektuálně znemožnit – i když se nakonec ukáže, že máte pravdu.

Pavel Kořínek, teoretik komiksu

Na longlistu Bookerovy ceny se letos poprvé objevil komiksový román, a jestli budou české knižní ceny za rok 2018 co k čemu, nedokážou se myslím při svých zvažováních obdobným novotám taktéž vyhnout: jsem totiž opravdu zvědav, jakou sestavu „lepších“původních prací by chtěly nabídnout.

Svatá Barbora (Lipnik) Marka Šindelky, Vojtěcha Maška a Marka Pokorného je výjimečným počinem, komiksovým románem o naší mediální i aktuální realitě a jejích zvěrstvech a posedlostech, který svými kvalitami rozhodně překračuje hranice obvyklého a nebojí se vypovídat o nás dnes, tady a teď. Kdyby pak přítomná anketa nehledala knihu roku, ale pátrala po nejvýraznějším autorovi, byl by myslím horkým kandidátem druhý uvedený, který letos zvládl představit i autorské album Sestry Dietlovy (Lipnik) – surreálnou, snovou, bdící noční můru o monstrech a monstrozitách vnějškových i vnitřních –, ve kterém se v dokonalém propojení vyprávění, textu i obrazu utváří jedinečné, strhující a nezapomenutelné dílo – mimo žánry, mimo kategorie a svými kvalitami i mimo místně obvyklá měřítka.

Stanislav Kostiha,

bohemista a překladatel

Jan Škrob: Reál (Malvern). Druhá sbírka talentovaného básníka, který letos získal Drážďanskou cenu lyriky na podporu současné básnické tvorby. Originální poezie popisující neobvyklou realitu nebo to, v co se dnešní realita může proměnit. Radost z poezie v každém řádku.

Alexandr Flek: Parabible (Biblion). Saša Flek se podílel na nedávném novém překladu bible. V Parabibli přenesl evangelijní příběh do současného Česka a podobenství i události získaly aktuální a mnohdy překvapivý význam. Četli jste Nový zákon? Přečtěte si Parabibli. Nečetli jste Nový zákon? Tím spíš si přečtěte Parabibli.

Reiner Stach: Kafka 3: roky poznání (Argo). Člověk by užuž chtěl říct: dosti Kafky, ale Reiner Stach ve svém třídílném životopise přináší tolik zajímavostí a takové množství dobových souvislostí, že čtenář může po přečtení životopisu začít číst celé Kafkovo dílo znovu a jinak.

Blanka Kostřicová,

spisovatelka a literární kritička

1. Nicholas Carr: Nebezpečná mělčina: jak internet mění náš mozek (Dauphin 2017).

2. Josef Beránek – Ladislav Heryán: U Božího Mlýna (Vyšehrad).

3. Ve znamení „jadis“… Vzájemná korespondence Jana Zahradníčka a Františka Hrubína z let 1937–1950 (Pistorius & Olšanská). „Jak je to mistrně seskupeno kolem toho Vašeho starého stolu! Každý si přitom musí vzpomenout na stůl svého dětství, pokud nějaký má, a když jej nemá, potom je pro něho všechno vypravování a všechna poezie beztak zbytečná.“

Vojtěch Kotecký,

biolog, analytik institutu Glopolis

Jaroslav Rudiš: Český ráj (Labyrint). Kniha o tom, jak v horku popraskají sociální bubliny.

Tim Flannery: Europe: a Natural History (London: Allen Lane). Stručná historie Evropy za minulých sto milionů let vlastně sama o sobě nepřináší nic úplně nového, ale je velmi pěkně napsaná. Australským paleontologem.

Steven Pinker: Enlightenment Now: the Case for Reason, Science, Humanism, and Progress (London: Allen Lane).

Poněkud megalomanského názvu si nevšímejte. Slušný protilék na všeobecný pesimismus ukazuje, že moderní společnosti se daří mnohem lépe, než si většinou myslíme.

Pavel Kotrla,

šéfredaktor časopisu Texty

Aleš Palán – Jan Šibík: Raději zešílet v divočině: setkání s šumavskými samotáři (Prostor).

Vít Slíva: Ultima thúlé, nejzazší zem (Host).

Ivan Wernisch: Pernambuco (Druhé město).

Martin Kovář,

prorektor Univerzity Karlovy

1. Radan Haluzík: Proč jdou chlapi do války: emoce a estetika u počátků etnických konfliktů

(Dokořán). Vynikající analýza faktorů důležitých při počátcích moderních etnických konfliktů, které si – bohužel – všichni pamatujeme z uplynulého čtvrtstoletí, ať už se jedná o války v bývalé Jugoslávii či na Kavkaze, navíc kniha napsaná vpravdě strhujícím způsobem.

2. Arthur Koestler: Neviditelné písmo: druhý svazek autobiografie: 1932–1940 (Academia). Druhý díl mimořádných memoárů známého komunisty, který na rozdíl od mnoha současníků včas pochopil, v čem spočívá obludnost komunistické ideologie i její ještě strašlivější praxe, a navíc o tom zanechal unikátní svědectví.

3. Jiří Padevět: Průvodce stalinistickou Prahou 1948–1956

(Academia). Po četbě Padevětova průvodce se už na naše hlavní město – stejně jako tomu bylo u jeho Průvodce protektorátní Prahou – nebudeme dívat stejnýma očima jako předtím; skvělá, důležitá práce a velký respekt.

Jakub Krč, typograf a sazeč

Když klec je pořád na spadnutí: vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984 (Torst). O kráse jazyka, překládání, přátelství; o hnusu doby, komunistů a hlupáků. A o ztraceném umění dopisů (díky, e-maile, díky, sociální sítě).

Reiner Stach: Kafka 3: roky poznání (Argo). Souhrnně za všechny tři díly životopisu, který se čte jako román. Jestlipak takhle jednou někdo napíše Haška nebo Čapka?

Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství (Akropolis). Protože nikdy nezestárnou. Nikdy.

Luboš Kropáček, orientalista

Martin Kočí (ed.): Vykročit z uzavřenosti: festschrift k 70. narozeninám Tomáše Halíka (Nakladatelství Lidové noviny). Na konci jubilejního roku rád připojuji svůj hlas k přáním a textům početných našich i světových akademiků, kteří oceňují a rozvíjejí Halíkovy přístupy k filosofii a víře.

Muhammad Ábid al-Džábirí: Kritika arabského rozumu: úvod

(Filosofia). Přední marocký filosof hledá již půlstoletí pro arabské vzdělance cestu k racionálnímu sebepoznání. U nás jeho dílo může napomoci rozptýlit nepoučené stereotypy.

Reiner Stach: Kafka 3: roky poznání (Argo). Závěr životopisné trilogie, na nějž jsme dlouho čekali. Život končí, jeho bolestné nejistoty však mění své inscenace a stále bují kolem nás.

Slavomír Kudláček, básník

1. Zuzana Říhová: Evička (Dauphin). Principem knihy je kontrast mezi pedanticky vedenými poznámkami autentického deníku matky o zdraví, výživě a výchově dítěte v prvních měsících života – a všedním životem rodičů a dalších postav. Na pozadí přepečlivé starosti o výživu, zdraví, přírůstky a první projevy dítěte bezradná a zranitelná dospělost. V neurčitém městském prostoru a domě panuje tajemno-hrozivo v banalitách života, lidé jsou slabí a závislí. Je konec třicátých let 20. století, blížící se události jsou ve vzduchu jako veliký netopýr, aniž by byly jakkoliv konkrétně formulovány. Bohatý jazyk, osobitý styl.

2. Aleš Palán – Jan Šibík: Raději zešílet v divočině (Prostor). Příběhy o cestách k draze zaplaceným, občas česky utelpaným, a přesto autentickým mutacím svobody.

Petr Kukal, básník

Tomáš Halík: To že byl život?: z podzemní církve do labyrintu svobody (Nakladatelství Lidové noviny). Někdy to vypadá, že Tomáše Halíka lze buď milovat, nebo nesnášet. Nic mezi tím. Což je samozřejmě nesmysl. Taky mu lze nepředpojatě naslouchat. I ve své letošní knize má co říct.

Josef Beránek – Ladislav Heryán: U Božího Mlýna (Vyšehrad). O undergroundu si dlouhodobě myslím, že to z větší části byla a je banda pozérů. O to důležitější pro mě (a pro mnoho mně podobných) jsou knihy jako tahle.

Ina Píšová: Transsibiřská odysea: po stopách legionáře Jana Kouby (Radioservis). Zakopaný válečný deník a žena putující po stopách svého dědy – legionáře – z Moskvy do Vladivostoku. Rozhodně by to byl silný příběh, i kdyby ho nikdo nezapsal.

Josef Lacman, knihkupec

1. Jakub Deml a literární tradice: Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury?: almanach z konference a setkání čtenářů v Tasově 2016 a Praze 2017 (Ústav pro českou literaturu AV ČR; editorka Daniela Iwashita).

2. Marie Svatošová – Aleš Palán: Neboj se vrátit domů (Kalich).

3. Cyrilometodějský kalendář 2019 (Katolický týdeník; editoři Jan Paulas, Renáta Holčáková, Josef Pala). Jako každoročně kvalitní výběr poezie, prózy, historie, rozhovorů, zamyšlení. Autoři: Heryán, Doležal, Márai, Borges, Snyder a mnoho dalších.

Olga Lomová, sinoložka

Vít Kremlička: Básně (Aula). Malá sbírka velkých básní. Občas verš, který, jak žádali staří Číňané, budí úžas. A to i při četbě v tramvaji.

Jan Lukavec,

redaktor portálu iLiteratura.cz

Martin Rychlík: Dějiny vlasů: účesy, vlasy, chlupy a péče o ně (Academia). Zdařilá syntéza, která poutavě pojednává o naší vlasové pokrývce a ochlupení a o tom, do jak složitého a nepřehledného přediva významů jsme je v dějinách lidské civilizace zapletli. V tomto smyslu je také pojednáním o tom, jak inovativně člověk zachází s původním substrátem, který nás spojuje s ostatními živočichy.

Petr Šámal – Tomáš Pavlíček – Vladimír Barborík – Pavel Janáček a kol.: Literární kronika první republiky (Academia / Památník národního písemnictví / Ústav pro českou literaturu AV ČR). Svazek představuje prvorepublikovou literární komunitu plasticky a konkrétně. Nezakrývá občasnou rozhádanost a hašteřivost tehdejších literátů, ale zároveň neváhá dávat za vzor způsob, jímž Československá republika přijala několik vln uprchlíků.

John Brockman (ed.): Čeho bychom se měli obávat?: myšlenky o budoucnosti civilizace, které odborníky znepokojují (Dybbuk; přeložil Kryštof Beták). Fascinující přehled o tom, čím se zabývají přední soudobí vědci a myslitelé, jakými tématy se trápí nebo kterými se naopak znepokojovat přestali.

Eva Lukavská,

romanistka a hispanistka

Rodrigo Blanco Calderón: Kniha noci (Odeon 2017; přeložil Vít Kazmar). Obraz Venezuely zničené socialistickým experimentem a čtení vyvěrající z fascinace jazykem a literaturou současně.

Patrik Ouředník: Antialkorán aneb nejasný svět T. H. (Volvox Globator 2017). Inteligentní polemika, která nezastírá skutečné dění.

Benjamin Kuras: Zachraňte Itálii (Eminent). Nostalgický průvodce kulturním bohatstvím Itálie.

Zdeněk Lukeš,

historik architektury

Pro mne je knihou roku Doba z druhé ruky od Světlany Alexijevičové, kterou v překladu Pavly Boškové vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská v loňském roce (2. vydání). Měl by ji číst každý…

Václav Luks, dirigent

1. Reiner Stach: Kafka 3: roky poznání (Argo). V roce 2018 byl vydáním třetího dílu Roky poznání dovršen velkolepý projekt vydání kafkovské trilogie německého literárního vědce Reinera Stacha (první dva díly vyšly ve dvou předchozích letech). Stachovo dílo je vědecky nesmírně fundované, a přitom se jedná o strhující čtení psané bohatým literárním jazykem.

2. Janice B. Stockigt: Jan Dismas Zelenka (Vyšehrad). Je skvělé, že vydavatelství Vyšehrad se jako jediné u nás systematicky věnuje překládání a vydávání biografií významných skladatelů minulosti a že tentokrát došlo na dílo věnované našemu nejvýznamnějšímu baroknímu skladateli Janu Dismasu Zelenkovi z pera australské muzikoložky a odbornice na Zelenkův život a dílo Janice B. Stockigt.

Lubomír Machala,

literární historik, vysokoškolský pedagog

Václav Vokolek: Dominový efekt (Argo). V roce 1999 vydal Václav Vokolek mimořádnou postmoderní historickou fresku Cesta do pekel, k níž aktuálně připojil volné pokračování, dokazující mimo jiné, že jde o mistra v malbě slovy a že skeptický pohled na lidské pinožení a vzájemné kynožení má neutuchající zdroje v každé době.

Martin Machovec,

literární historik a editor

1. Diamantová sútra (DharmaGaia 2017; přeložil Jiří Holba).

Skvostné vydání základního textu pradžňápáramitového buddhismu. Obsahuje podrobný Holbův komentář i přepis sanskrtského originálu do latinky, což mohou uvítat čtenáři, kteří sice sanskrt neovládají, ale aspoň takto mohou ocenit strukturu a zvukomalebnost původního textu.

2. Ladislav Klíma: Sebrané spisy III: svět atd. (Torst).

Již čtvrtý z proponovaných šesti svazků Klímových spisů. Obsahuje sice tři Klímovy „klasické“, již dříve vícekrát vydané, stricto sensu filosofické knihy – Svět jako vědomí a nic, Traktáty a diktáty a Vteřina a věčnost –, ty ale tvoří zhruba jen polovinu svazku; druhou polovinu tvoří různé texty buď publikované jen časopisecky, tedy nyní obtížně dostupné, nebo dokonce texty doposud vůbec nevydané! Editorka Erika Abrams opět prokázala svou erudici.

3. Poznávám krásu Vašich krajin: vzájemná korespondence Jakuba Demla a Otokara Březiny I.–II. (Ústav pro českou literaturu AV ČR; editorka Eliška Davidová a kol.).

Další příspěvek do nyní již monumentální řady demlovské korespondence. I v tomto případě vlastně jde částečně o reedici, ale většina druhého svazku obsahuje jednak řadu průvodních textů a komentářů, jednak vynikající studii editorčinu, nesoucí název Nečiňte žádných koncesí nikomu, která sama o sobě by zasloužila ocenění.

Jiří Málek,

rektor Univerzity Pardubice

1. Pavel Marek: Pernštejnské ženy: Marie Manrique de Lara a její dcery ve službách habsburské dynastie (Nakladatelství Lidové noviny).

2. Karel Hvížďala – Jiří Přibáň: Hledání dějin: O české státnosti a identitě (Karolinum).

Obě publikace vycházejí z mého zájmu o historii, v prvním případě úzce svázanou s místem, kde žiji, a s mým rodištěm (Pernštejnské Pardubice a Litomyšl), a dále o zajímavé osobnosti, které měly či mají svými postoji a názory možnost ovlivňovat dění ve společnosti a přispívat k její kultivaci.

Radek Malý, básník a překladatel

1. Petr Borkovec: Herbář k čemusi horšímu (Fra). Pro velmi konkrétní neuchopitelnost, pro pocit hmatatelné práce na čemsi nehmotném

2. Pavel Šidák: Mokře chodí v suše: vodník v české literatuře (Academia). Pro přínosné i překvapivě objevné téma přesvědčivě zpracované.

3. Wolf Erlbruch: Kachna, smrt a tulipán. Německá novodobá obrázková klasika pro všechny věkové kategorie konečně česky.

Pavel Mandys,

redaktor serveru iLiteratura.cz a spoluzakladatel Magnesie Litery

Hanif Kureishi: Vůbec nic

(Slovart; přeložila Runka Žaludová).

Vybroušená miniatura o zoufalství bystré mysli bývalého bouřliváka ve starém nemohoucím těle. A v druhém plánu hořký i trochu škodolibý epitaf kulturní a sexuální opojnosti šedesátých let.

David Swinson: Druhá dívka

(CPress; přeložila Anna Vaculíková).

Příklad, že kriminální drsnou školu lze psát i dnes, jen autor musí mít zkušenosti s tím, jak vypadá současné podsvětí. Swinson, bývalý pankáč a dlouholetý washingtonský policista z protidrogového oddělení, k tomu přidal dost nekonformního hlavního hrdinu.

Marek Šindelka – Vojtěch Mašek – Marek Pokorný: Svatá Barbora (Lipnik).

Kuřimská kauza v komiksu. Autoři ji obhlížejí ze všech stran a úhlů, spleť podivných vztahů a falešných identit rozkrývají v příběhu sice fiktivním, přesto důkladně a zodpovědně. A vizuálně úchvatně.

Miroslav Masák, architekt

David Grossman: Přijde kůň do baru (Mladá fronta; přeložily Lenka Bukovská a Mariana Fisher). Působivá, i když nelichotivá výpověď o stavu současné společnosti.

Anthony Doerr: Čtvero ročních období v Římě (MOBA; přeložila Blanka Šustrová). Anthony Doerr nám znovu nabízí radost ze čtení.

Jan Mattuš, překladatel a nakladatel (Julius Zirkus)

Tomáš Sedláček: Druhá derivace touhy (65. pole).

Druhá dívka: důkaz, že kriminální drsnou školu lze psát i dnes, jen autor musí mít zkušenosti s tím, jak teď vypadá podsvětí. Swinson, bývalý pankáč a washingtonský policista, přidal i nekonformního hlavního hrdinu. Pavel Mandys redaktor serveru iLiteratura.cz

Tomáš Mazal, kočí

Alessandro Vanoli: Tenkrát, když navigovaly hvězdy: historicko-kulturní průvodce Středomořím (Argo).

Vladimír Merta,

Transsibiřská odysea: po stopách legionáře Jana Kouby. Zakopaný válečný deník a žena putující po stopách svého dědy – legionáře – z Moskvy do Vladivostoku. Rozhodně by to byl silný příběh, i kdyby ho nikdo nezapsal.

hudebník a spisovatel

Pavel Kolář – Renata Červenková: Labyrint pohybu (Vyšehrad) a Miroslav Petříček: Filosofie en noir. Umění vyprávět se opět snoubí s uměním o vyprávěném psát.

Jitka Vodňanská plus VH: Voda, která hoří (Torst). Ach, ty naše malé geniální přítelkyně. Koho si vyberou příště?

Radek Mikuláš, geolog

1. Jaroslav Rudiš: Český ráj (Labyrint).

2. Jan Petránek: Hausboat na soutoku Volhy a Mississippi (Radioservis).

3. Jitka Vodňanská: Voda, která hoří (Torst).

První je čistá beletrie, druhá knížka je pozdní náplastí na rány, které se v posledních letech Petránkovi snažil uštědřit kdejaký nýmand; třetí knížka mě zajímá faktograficky, zasahuje do prostředí, o kterém něco málo vím.

Petr Kukal básník

Josef Mlejnek, básník a překladatel

Witold Szabłowski: Spravedliví zrádci: sousedé z Volyně (Pant). Poutavé zpracování svědectví o ukrajinské genocidě Poláků za druhé světové války, a tedy o odvrácené straně Volyně (dnes na západní Ukrajině), kterou znám z líčení svých předků.

Timothy Snyder: Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999 (Pant). Historický rámec událostí v „krvavých zemích“a klíč k pochopení jejich vývoje ve druhé polovině 20. století – i klíč k četbě výše uvedeného díla.

Bohdan Chudoba: Člověk nad dějinami (Torst). Jde o historiosofickou civilizační monografii s mimořádně širokým záběrem, nepostrádající teologické uzemnění. Předmět dlouhodobého studia – řekl by Josef Florian. V sedmdesátých letech mne velice oslovily dva eseje později exilového autora o marxismu a komunistické ideologii, vydané před únorem 1948 a převyšující o několik hlav tehdejší polemiky s nastupující vítězivou totalitou.

Mimo soutěž, ale pro mne velmi důležité: Bohumír Roedl – Pavel Taraba – Slavomír Taraba: Holedeč: Holedeček – Veletice – Stránky: 1318 –2018 (obec Holedeč). Solidní regionální práce o lidech, místech a budovách v krajině vykostěné z historické kontinuity poválečným vyhnáním Němců, v níž jsem prožil prvních deset let života. Michal Mocek, novinář

Tom Holland: Dynastie: vzestup a pád Caesarova rodu (Dokořán). Když republikánské zřízení přestalo fungovat, prosadila se v Římě autokratická vláda jako jediná alternativa k chaosu rozvrácené republiky. Osudy božských caesarů-císařů, jak je zachytil Tom Holland, ukazují, co vše bylo použito k nastolení a posílení nového režimu. Četba je to zajímavá – i varovná.

Clive Ponting: Zelené dějiny světa: životní prostředí a kolaps velkých civilizací (Karolinum; přeložil Jiří Hrubý). Lidé ničili životní prostředí na naší planetě vždy, ať už přicházeli jako první usedlíci do Austrálie či Ameriky, anebo když nyní rozsáhle čerpají z bohatství všech kontinentů a moří. Zdá se, že sklon k rozsévání zkázy provází lidstvo po celé jeho dějiny, a nelze příliš očekávat, že se na tom v dohledné době něco změní.

Dobrava Moldanová,

literární historička

1. Karel Hvížďala – Jiří Přibáň: Hledání dějin: O české státnosti a identitě (Karolinum). Příspěvek k diskusi o smyslu českých dějin, nahlížených očima evropsky myslících autorů. Výchozí pozice jsou filozofie a dějiny práva.

2. Ina Píšová: Transsibiřská odysea: po stopách legionáře Jana Kouby (Radioservis). I tahle knížka je příspěvkem k řešení „české otázky“, v tomto případě velmi osobně motivovaným. Pravnučka, v ruce s válečným deníkem svého praděda, se vydala na transsibiřskou magistrálu, aby pochopila, o co československým dobrovolcům v Rusku tehdy šlo a co nám to dnes říká.

3. Když klec je pořád na spadnutí. Vzájemná korespondence Jana Zábrany s Antonínem Přidalem z let 1963–1984 (Torst; editor Jiří Opelík). Tísnivé čtení o tísnivé době.

Alena Morávková,

literární a divadelní historička, překladatelka

Paolo Cognetti: Osm hor (Odeon 2017). Příběh Pietra, který rekapituluje svůj čtyřicetiletý život v těsném sepětí s horami, jež byly jeho vášní od dětských let. Životní vrcholy i neúspěchy srovnává s horskými vrcholy, srázy i hlubokými roklemi a lásku k horám chce vštípit i svým čtenářům. Připomínám i výborný překlad Alice Flemrové.

Jakuba Katalpa : Doupě (Host 2017). Hlavní hrdinkou tohoto originálně zpracovaného tématu osamění je ovdovělá Květa, která si ve sklepě svého domu vybuduje tzv. doupě, kde drží nedobrovolného nájemníka jen proto, aby s ním mohla hovořit a vyprávět mu svůj životní příběh. Výstižná charakteristika postav i prostředí i neobvyklý námět řadí tento román mezi nejzajímavější novinky české současné prózy.

Sofija Andruchovyč: Felix Austria (Větrné mlýny 2017). Jedna z nejúspěšnějších ukrajinských autorek přibližuje čtenářům obraz haličského městečka Stanislavov, s nímž bylo spojeno její dětství. Představuje galerii jeho obyvatel z doby Rakouska-Uherska, nahlíženou obětavou a spravedlivou služebnou Stefi. Román byl přeložen už do několika cizích jazyků a vychází v dobrém překladu Petra Ch. Kaliny.

Alena Mornštajnová,

spisovatelka a překladatelka

1. Raději zešílet v divočině – Aleš Palán – Jan Šibík (Prostor) – nám umožňuje podívat se na život jiných i svůj z jiného úhlu.

2. Literární kronika první republiky – Petr Šámal (Academia / Památník národního písemnictví / Ústav pro českou literaturu AV ČR) – líčí pestrý obraz prvorepublikového literárního dění formou přístupnou všem.

3. Nestvůra z Essexu – Sarah Perryová (Argo) – zajímavý a překvapivý román, který se odehrává ve viktoriánské Anglii, a přesto je o nás.

Pavel Myslín, antikvář

Nicolas Malebranche: Hledání pravdy I/II (Togga). O hledání lidských omylů a chyb a hledání léku na ně. Studie lidských sklonů a vášní.

Zdeněk R. Nešpor,

sociolog a historik

Aleš Palán – Jan Šibík: Raději zešílet v divočině (Prostor).

Stein Ringen: Perfektní diktatura: Čína ve 21. století (Academia).

František Stárek Čuňas – Martin Valenta: Podzemní symfonie Plastic People (Argo / Ústav pro studium totalitních režimů).

Martin Nodl, historik a editor

David Zábranský – Dva dramatické texty (Kolomaž) –, jenž nejen v románech, ale i v divadelních hrách tak trefně provokuje napříč celým světem.

Zuzana Dostálová – Hodinky od Ašera (Paseka) –, která skvěle vypráví příběh plný tolika bezútěšností, před nimiž nejde uniknout.

A samozřejmě Dědina Petry Dvořákové (Host) pro ponor do venkovského světa a pro krásu jazyka až k neuvěření.

Vojtěch Novotný, entomolog

1 Aleš Palán – Jan Šibík: Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři (Prostor). Osvěžující i mírně znepokojivé obrázky z alternativního životního stylu myšleného vážně. Divočina za našimi humny osamělejší než tropický prales.

2 Jan Votýpka – Iva Kolářová – Petr Horák a kol: O parazitech a lidech (Triton). Parazité jsou nosným tématem k popularizaci pro všeobecnou fascinaci živými tvory bydlícími v našich tělech. Tato kniha veškeré obavy zábavnou formou znásobí.

Bohumil Nuska, spisovatel

Pavel Kosatík: Jiný TGM (Paseka).

Velice zajímavá a důležitá historická studie poukazující na některé nepříliš známé skutečnosti týkající se osobnosti a díla našeho prvního prezidenta.

Petr Šámal – Tomáš Pavlíček – Vladimír Barborík – Pavel Janáček a kol.: Literární kronika první republiky (Ústav pro českou literaturu AV ČR / Památník národního písemnictví / Academia).

Velice potřebná publikace, faktograficky bohatá, s rozsáhlým ilustračním materiálem, vhodná pro naši veřejnost všech generací, zvláště těch mladších.

Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou (Academia, 2. vyd.).

Téměř nezbytná kniha pro všechny zapomnětlivé, a zejména pro ty, kteří dobu nepamatují.

Josef Opatrný,

historik a iberoamerikanista

Pavel Šembera: Obchodníkem po Latinské Americe (Titanic). Daleko vyčnívá z řady cestopisů prezentujících jen dojmy a exotické zážitky autorovou znalostí zemí Latinské Ameriky, o nichž píše s vtipem, nadhledem a navíc skvělým jazykem.

Pavel Marek: Pernštejnské ženy (Nakladatelství Lidové noviny). Autor překročil hranice vymezené stávající literaturou v oblasti kontaktů španělského a českého světa v 16. a 17. století a podrobně mapuje tyto styky na příkladu ženské části pernštejnského rodu.

Karel Mečíř: Rozmluvy s Antonínem Švehlou a o Švehlovi (Karolinum; editoři Eduard Kubů a Jiří Šouša). Perfektně připravená edice vzpomínek agrárního diplomata Karla Mečíře na stále opomíjeného protagonistu první republiky se znamenitou úvodní studií.

Jiří Opelík, literární historik

Dalibor Tureček – Peter Zajac a kol.: Český a slovenský literární klasicismus (Host 2017). Hrneček (vlastně hrnec) překypující systematickým poznáním a provokující metodologií, informacemi a reprodukcemi.

Arthur Koestler: Neviditelné písmo: druhý svazek autobiografie: 1932–1940 (Academia; přeložila Petruška Šustrová). Už jen to strhující svědecké demaskování bolševické Kominterny stojí za to.

Jiří Svoboda: Toulky po ztracených krajinách: záznamy a úvahy o minulém (Ostravská univerzita). Paměti ostravského bohemisty (* 1931), mého fakultního spolužáka a přítele, i kousek svéživotopisu naší generace. Jan Oulík, tiskový mluvčí Charity ČR

Michel Pastoureau: Dějiny symbolů v kultuře středověkého Západu (Argo). Další z úžasných knih vynikajícího francouzského historika, která čtenáře „nutí“měnit zažité představy o životě a způsobu myšlení středověkého člověka.

Aleš Palán – Jan Šibík: Raději zešílet v divočině (Prostor). Kniha o šumavských samotářích je nejen skvěle napsaná, ale navíc je skvělým zrcadlem – vnímavý čtenář si nemůže nepoložit otázku, co je pro něj osobně podstatné a bez jakých civilizačních vymožeností se lze docela dobře obejít.

Václav Pačes, genetik

1. Jiří Padevět: Dotek Anthropoidu (Academia 2017). Jiří Padevět systematicky a precizně zpracovává moderní historii v řadě knih. Dotek Anthropoidu je důležitá kniha, která zaujme a poučí.

2. Petr Šámal – Tomáš Pavlíček – Vladimír Barborík – Pavel Janáček a kol.: Literární kronika první republiky (Academia / Památník národního písemnictví / Ústav pro českou literaturu AV ČR). Literatura mnohonárodnostního státu naši kulturu obohacovala. Text doplňuje velmi dobře vybraná obrazová složka.

3. Evžen Boček: Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka (Druhé město). Tato kniha je zatím posledním dílem humorné série. Je to trochu saturninovský styl.

Jiří Padevět,

ředitel Nakladatelství Academia

Volker Mohn: Nacistická kulturní politika v Protektorátu

(Prostor). Velmi poučná studie o hercích, zpěvácích a spisovatelích, kteří touží tvořit pro mocné a vůbec jim nevadí, že mají na rukou lež nebo dokonce krev.

Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy

(Vyšehrad). Profesor Putna nádherně balancuje mezi esejem, historickým pojednáním a kulturním cestopisem. Pokud by to někdo náhodou nevěděl, díky téhle knize snadno zjistí, že za hraničními horami žijí lidé, kteří sice mluví jinými jazyky, ale jejich kultura a dějiny jsou stejně úchvatné a stejně plné paradoxů jako ty naše.

Ladislav Klíma: Sebrané spisy III (Torst, vročení 2017, vyšlo 2018).

Minuli jsme se v čase a nejspíš bych s mužem, který nejezdil pražskými tramvajemi od té doby, co se v nich nesmělo kouřit, a který se kromě četby živil občas jen starým chlebem, vydržel vteřinu v jedné místnosti, ale jeho texty se dají číst věčnost.

Jan Paulas,

O parazitech a lidech: Parazité jsou nosným tématem k popularizaci vědy pro všeobecnou fascinaci živými tvory bydlícími v našich tělech. Tato kniha veškeré obavy zábavnou formou znásobí. Vojtěch Novotný entomolog

spisovatel a redaktor Katolického týdeníku

1. Marie Svatošová – Aleš Palán: Neboj se vrátit domů (Kalich) – s nadhledem i humorem o důležitých věcech člověka.

2. Josef Beránek – Ladislav Heryán: U Božího Mlýna (Vyšehrad) – takhle se jmenuje pražská vinárna, kde vznikalo tohle výborné víno.

3. Pavel Kosatík: Jiný TGM (Paseka) – důležitý příspěvek k vlastním dějinám.

S Ladislaven Klímou, který nejezdil tramvajemi od doby, co se v nich nesmělo kouřit, a který se kromě četby živil občas jen starým chlebem, bych v jedné místnosti vydržel vteřinu, ale jeho texty se dají číst věčnost.

Josef Pazderka,

novinář šéfredaktor Aktuálně.cz

1. Aleš Palán – Jan Šibík: Raději zešílet v divočině: Setkání s šumavskými samotáři (Prostor 2018).

2. Jakub Szántó: Za oponou války: zpravodajem nejen na Blízkém východě (Argo).

3. Josef Beránek – Ladislav Heryán: U Božího Mlýna (Vyšehrad).

Jiří Pehe, politolog a spisovatel

1. Mark Slouka: Daleko v srdci

(Prostor), překlad Josef Moník.

Neobyčejně silná osobní výpověď amerického autora českého původu.

2. Michal Hvorecký: Troll

(Argo), překlad Martina Bekešová.

Fascinující literární výlet nejznámějšího slovenského autora dneška do světa internetových trollů.

3. Karel Hvížďala – Jiří Přibáň: Hledání dějin: O české státnosti a identitě (Karolinum).

Velmi zajímavý a poučný rozhovor dvou známých intelektuálů o českých dějinách.

Jiří Padevět ředitel Academie