Ti, kdo se neopouštějí
Po úspěchu na festivalu v Benátkách se nyní snímek mexického režiséra Alfonsa Cuaróna Roma dostává k divákům Netflixu a v omezené distribuci i k návštěvníkům kin.
Za svůj vznik vděčí vizuálně podmanivý Cuarónův snímek internetové platformě Netflix, byla by ale škoda moci jej vidět jen na monitoru. Návrat do doby a místa režisérova dětství (tedy do čtvrti Roma v Mexico City na počátku 70. let) si ve schopnosti unést diváky do jiného světa nezadá s jeho nejúspěšnějším snímkem, technicky dokonalou vesmírnou Gravitací. I na tu tady vlastně dojde: režisér vezme diváky v Romě dvakrát do kina, jednou na válečnou komedii Velký flám s Bourvilem a Louisem de Fune`sem a podruhé na snímek Zajati vesmírem s Gregorym Peckem a Genem Hackmanem...
Ve svém novém filmu ovšem Alfonso Cuarón dokazuje, že k vytvoření fascinujícího, hypnotického obrazu není nutně potřeba hned celý vesmír, ale stačí kus dlažby v průjezdu, omývané příbojem mydlin a zrcadlící nebe s prolétajícím letadlem. Od samého počátku černobílého snímku zve režisér diváky do světa svých vzpomínek tak sugestivně, že záhy máme pocit, jako bychom ten průjezd věčně znečištěný psími exkrementy a příliš úzký pro honosné rodinné auto také znali odjakživa.
Děj snímku je veden příběhem dívky Cleo, jedné ze dvou indiánských, lépe řečeno mixtéckých hospodyň zaměstnaných v početné středostavovské rodině. Po krátkém a nepříliš romantickém dobrodružství s mládencem jménem Fermín Cleo zjišťuje, že čeká dítě. Ve složité situaci se ve stejné době ocitá i její zaměstnavatelka Sofía: její manžel si našel milenku a stěhuje se od rodiny. Sofía doufá ve zvrat a před dětmi situaci tají, ale tuší, že ji čeká život bez manžela, jen s matkou, dětmi a nijak závratnými příjmy. Má „nervy nadranc“a občas se na Cleo utrhne, ale ani na okamžik nepřipouští, že by ji snad nechala bez pomoci.
Těžkosti jen utužují pouto těch, kdo spolu zůstali a neopouštějí se. Jejich společenství je nesamozřejmé a není ani dokonalé: když Sofiina matka za dramatických okolností doveze Cleo do porodnice, není schopna sestře na příjmu říci, jaké má Cleo prostřed- ní jméno ani kdy se narodila. Stavovské rozdíly občas bolestně vyplavou napovrch, ale je to lidskost, která je dokáže překonávat. Sofíina domácnost je ostrůvek porozumění a společenského smíru (jakkoli možná iluzorního) ve světě, kde zuří katastrofy všeho druhu, od těch přírodních až po brutálně potlačované studentské demonstrace.
Poklona ženám, důtka mužům
Letošek bezpochyby vejde do dějin jako rok žen a Cuarónův film, který je žhavým kandidátem na oscarové pocty, je s ním zcela v souladu. Muži z něj nevycházejí vůbec dobře: dva nejdůležitější, Clein milenec Fermín a Sofíin manžel, se oba projeví jako úplně stejní necitliví sobci, byť je jeden z nich nevzdělaný vyznavač bojových umění a druhý lékař s mezinárodním renomé.
To, co činí pozorovaný kousek světa obyvatelným, je ženská empatie a schopnost hojit rány, svoje i cizí. A také neokázalá věcnost kontrastující s mužskou ješitností a obřadnou nabubřelostí: ve filmu to dokonale a s jemným humorem vystihuje zásadně odlišný přístup Sofíe a jejího manžela ke vjíždění autem do průjezdu.
Upřímné návraty do dětství patří ve filmografiích výrazných tvůrců k těm nejcennějším položkám – ať jde o Felliniho Amarcord nebo v českém prostředí o Obecnou školu scenáristy Zdeňka Svěráka. Cuarónova Roma toto pravidlo jen potvrzuje.
Roma
Mexiko, USA 2018 Scénář a režie: Alfonso Cuarón Hrají: Yalitza Apariciová, Marina de Tavira ad. Premiéra 14. 12.