Korunní princezně hrozí až třicet let vězení

PEKING Vzestup čínského technologického koncernu Huawei do pozice největšího poskytovatele telekomunikační infrastruktury, budí obavy u mnoha zemí světa.

V neposlední řadě u Spojených států. Když se proto začátkem prosince objevila zpráva, že v kanadském Vancouveru byla zatčena finanční ředitelka společnosti Huawei Meng Wan-čou, bylo jasné, že se tak stalo na popud amerických úřadů.

Stejně jako to, že tím Američané nepřímo mířili na šéfa firmy, 74letého Žen Čeng-feje. Jeho 46letá dcera Meng Wan-čou je považována za „korunní princeznu“, která by jednou mohla převzít vedení koncernu.

Působení současného šéfa společnosti sleduje Washington dlouhodobě s nelibostí. Důvodem je jeho minulost coby majora čínské lidově-osvobozenecké armády. Američané se domnívají, že Huawei má kromě oficiálního managementu v čele se Žen Čeng-fejem ještě i „stínové vedení“, které vykonává vláda v Pekingu.

Z toho důvodu nesmí firma ve Spojených státech již delší dobu dodávat svá řešení státním institucím. Jak nedávno uvedl list Wall Street Journal, pokouší se Washington přimět k podobným krokům i své spojence. A zřejmě úspěšně, jak ukazují podobná rozhodnutí Austrálie, Nového Zélandu nebo Japonska.

Nepřekvapí proto, že Čína reagovala na zadržení finanční ředitelky Huawei ostře, a to výzvou, aby „Spojené státy a Kanada neprodleně obnovily osobní svobodu Meng Wan-čou“.

Oficiálně byla manažerka obviněna z obcházení amerických sankcí vůči Íránu a z podvádění nadnárodních bank při obchodování s Íránem. Kanadský soud ji sice mezitím propustil na kauci ve výši deseti milionů kanadských dolarů (zhruba 170 milionů korun) a odebral jí pas. V případě ale, že by byla do USA vydána, hrozil by jí až třicetiletý trest za „spiknutí s cílem podvést finanční instituce“.

Meng Wan-čou působí ve firmě od roku 1993. Zastávala různé pozice v její finanční divizi, až nakonec vystoupala až do vedení společnosti.