Vnitro chce ztížit azyl Ukrajincům
Ukrajina má být na seznamu bezpečných zemí, žádosti budou moci úředníci automaticky zamítat. Kdo žádá o azyl
PRAHA/KYJEV Ukrajinci u nás nepatří jen mezi nejsilnější národnostní menšinu, ale jsou také vůbec nejčastějšími žadateli o azyl. Do konce letošního listopadu jich v Česku o mezinárodní ochranu požádalo 373. Od příštího roku by počet úspěšných žádostí mohl radikálně klesnout. Ministerstvo vnitra totiž připravuje vyhlášku, která Ukrajincům podstatně ztíží přístup k azylu.
Podle dokumentu, který vnitro poslalo do připomínkového řízení, bude Ukrajina zařazena na seznam takzvaných bezpečných zemí. V praxi to znamená, že žádosti Ukrajinců mohou úředníci zamítnout jako „zjevně nedůvodné“, aniž by zkoumali další důvody žadatelů o azyl.
„Ukrajina se řadí mezi země, kde ústava zajišťuje základní právo a svobody, a to včetně svobody pohybu. Nevidíme důvod, aby nebyla zařazena mezi bezpečné země původu,“řekl Právu ministr vnitra Jan Hamáček.
Výjimku budou mít jen Ukrajinci, kteří prchají z poloostrova Krymu, jenž byl fakticky anektován Ruskou federací, a také z částí Luhanské a Doněcké oblasti, na jejichž území vznikly samozvané republiky kontrolované proruskými separatisty.
Vnitro argumentuje tím, že žádosti o azyl jsou „hojně zneužívány z ekonomických důvodů“, konkrétní data ale neuvedlo.
Na druhou stranu se opřelo také o mezinárodní srovnání situace na Ukrajině s jinými státy, které pravidelně hodnotí neziskové organizace, jako je Amnesty International, Freedome House nebo Human Rights Watch.
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martiny Štěpánkové ovšem vnitro vychází ze starých zpráv a nezohlednilo nové varovné zprávy z regionu.
Připomíná, že před třemi týdny ukrajinský parlament vyhlásil válečný stav hned v deseti oblastech v zemi, a nepokoje se tak zdaleka netýkají jen Luhanské nebo Doněcké oblasti. Bezpečno tak není ani v Oděse, Charkovu nebo Záporoží.
„Vzhledem k aktuální eskalaci konfliktu a dlouhodobé nepředvídatelnosti dalšího bezpečnostního vývoje považuji zanesení Ukrajiny na seznam bezpečných zemí původu za předčasné,“namítá Štěpánková.
Faktem zůstává, že Ukrajina patří u nás mezi vůbec nejčastější zemi původu žadatelů o azyl. Loni o mezinárodní ochranu v Česku požádalo 435 Ukrajinců, 277 žádostí vnitro v roce 2017 zamítlo. Dlouhodobě patří Ukrajinci také mezi nejúspěšnější žadatele o azyl. Průměrně v Česku uspěje každá šestá žádost, třeba Maročanů uspěje jen sedm procent.
Drtivá většina Ukrajinců do Česka ale míří na základě dlouhodobého víza – především za prací, studiem nebo v rámci slučování rodin. Loni jich bylo více než 10 tisíc, celkově pak u nás žije 130 tisíc občanů Ukrajiny.
Bezpečné je i Maroko a další Ukrajina není jedinou novou bezpečnou zemí na seznamu vnitra. Na soupisku se dostaly také některé severoafrické státy, například Alžírsko, Maroko nebo Tunisko. Nově budou za bezpečné země považovány také třeba Moldavsko (s výjimkou separatistického Podněstří) nebo Gruzie, která je hned po Ukrajině druhou nejčastější zemí původu žadatelů o český azyl.
Seznam bezpečných zemí, který umožňuje zamítnout žádost o mezinárodní ochranu z formálních důvodů, obsahuje nyní dvanáct zemí – například Albánii nebo Kosovo, ale také Spojené státy či Švýcarsko.
Vychází ze směrnice EU
Ukrajinci jsou nejčastějšími
■ žadateli o azyl v ČR. Do konce letošního listopadu jich o mezinárodní ochranu požádalo
373, z toho 62 nezletilců. Loni to bylo 435 Ukrajinců, 277 žádostí ministerstvo vnitra zamítlo.
Na druhém místě jsou podle ■ aktuálních čísel Gruzínci a Kubánci (po 151), dále pak Vietnamci (93) a Rusové (88).
Dlouhodobě klesá počet žadatelů ■ ze Sýrie. Loni jich bylo 76, do konce listopadu 2018 pak jen 35.
Česko je nejpřísnější v EU Podle údajů Eurostatu z minulého roku patří Česko mezi vůbec nejpřísnější v celé Unii. Loni prvoinstančně zamítlo téměř devadesát procent všech žádostí o azyl, průměr EU je přitom 55 procent odmítnutí.
Mezi nejotevřenější země naopak patří Irsko, Pobaltí a překvapivě také Slovensko, které odmítlo jen třetinu žádostí. Údaje jsou ale zkreslené malým počtem žadatelů. O ochranu podle mezinárodního práva loni u našich východních sousedů požádalo jen 150 osob.