„Otrokářský“zákon hýbe Maďarskem
Nedávno schválená novela zákoníku práce se stala nečekaným impulzem pro do té doby bezzubou maďarskou opozici. Přesčas 400 hodin ročně místo dosavadních 250
BUDAPEŠŤ/PRAHA Již několik dní se v centru maďarské metropole scházejí odpoledne a navečer tisíce lidí, aby demonstrovaly proti politice vlády premiéra Viktora Orbána.
Důvodem jejich protestu je nedávno přijatá novela zákoníku práce, která podle kritiků normy zhoršuje postavení pracujících. Až dosud se demonstrace obešly bez větších incidentů. V neděli večer ale došlo mezi protestujícími a bezpečnostními složkami vůbec poprvé k výraznějším násilným střetům.
Poté, co skončila oficiální část nedělního shromáždění, jehož se podle odhadů zúčastnilo deset tisíc lidí, se část protestujících vydala průvodem z Kossuthova náměstí směrem do třetího budapešťského obvodu, kde sídlí veřejnoprávní televize MTV. Během toho útočila řada protestujících na policisty pyrotechnikou a lahvemi, na což policie odpověděla slzným plynem.
Mezi protestujícími byli i představitelé maďarských opozičních stran. Třinácti z nich se podařilo proniknout do budovy televize. Následně se domáhali přístupu k vysílacím studiím, aby mohli přímo naživo přečíst text petice s požadavky protestujících.
Přivolaná bezpečnostní služba jim v tom ale zabránila a zákonodárci strávili v prostorách MTV noc. Ráno pak byli Ákos Hadházy a Bernadett Szélová, dva nezávislí poslanci, kteří byli dříve členy ekologicko-liberální strany Politika může být jiná (LMP), z budovy vyvedeni. Vedení MTV oznámilo, že na ně podá trestní oznámení „pro ohrožení provozu“. Hadházy se Szélovou naopak tvrdí, že byli z televize „vyhozeni hrubou silou“.
Důvodem nepokojů je změna zákoníku práce, kterou podpořil maďarský parlament minulý týden. K jeho schválení stačily hlasy konzervativní vládní koalice strany Fidesz a křesťanských demokratů (KDNP), která má v parlamentu po dubnových volbách dvoutřetinovou ústavní většinu.
Vláda chce pružnější trh práce Opozice označuje změněný zákon od samého počátku jako „otrokářský“. Zvyšuje totiž povolenou hranici přesčasů pro zaměstnance z dosavadních 250 nově na 400 hodin ročně. S tím souvisí i změna povinnosti zaměstnavatelů přesčasy kompenzovat. Dosud se tak muselo stát během jednoho roku, schválená novela zákoníku práce předpokládá kompenzaci během tří let.
Vláda naopak vidí v normě nástroj, který zavede větší pružnost na maďarském pracovním trhu a zároveň zajistí, že velcí investoři, například v automobilovém průmyslu, zůstanou zemi nakloněni.
Maďarské hospodářství totiž v posledních letech trpí nedostatkem pracovních sil. To vedlo mimo jiné k nárůstu mezd, čímž přišla ekonomika země o výraznou konkurenční výhodu.
Schválený zákon odmítají všechny opoziční strany. Jejich představitelé vystupovali společně jako řečníci na všech dosavadních protestních mítincích v Budapešti. Ještě letos na jaře před maďarskými parlamentními volbami byla taková široká spolupráce opozičních stran nemyslitelná.
Již při vlastním schvalování zákona v parlamentu se snažili opoziční zákonodárci zabránit hlasování, když tvrdili, že při něm byla porušena procedurální pravidla. Následně pak vyzvali své příznivce, aby vyšli do ulic. Protesty proti novele se konaly i v dalších maďarských městech, například v Győru a Debrecenu.
Naposledy se v Maďarsku konaly podobně velké masové demonstrace v roce 2014. Tehdy chtěla vláda zavést takzvanou internetovou daň. Navrhovala zdanit každý přenesený gigabyte dat daní ve výši 150 forintů (necelých dvanácti korun).
Výnos z daně chtěla vláda použít na vyšší platy policistů. Nakonec ale pod veřejným tlakem od svého záměru upustila.
Poznámku k tématu čtěte na straně 8
Nedávno přijatá novela
■
zákoníku práce zvyšuje v Maďarsku povolenou hranici přesčasů pro zaměstnance z dosavadních 250 hodin na
400 hodin ročně.
S tím souvisí i změna povinnosti
■
zaměstnavatelů přesčasy kompenzovat. Dosud se tak muselo stát během jednoho roku, schválená novela zákoníku práce předpokládá kompenzaci během tří let.
Pravicová vláda
■
a zaměstnanecké svazy vidí v novele nástroj, který zvýší pružnost na pracovním trhu, a Maďarsko dál zůstane
atraktivní destinací pro velké zahraniční investory, například v automobilovém průmyslu. Vláda očekává, že větší flexibilita vynahradí výrazný nárůst platů, k němuž v posledních letech v Maďarsku došlo.
Podle průzkumu agentury
■
Republikon Intézet novelu zákoníku práce odmítá 83 procent Maďarů.