Euroselhání

Brexit ukazuje, že EU neumí mluvit o ekonomice

Otcové zakladatelé evropské integrace měli jednu věc společnou – byli to nejen politici, ale rozuměli i byznysu. Jean Monnet dokonce pocházel z rodiny obchodníka s koňakem. Proto také dobře věděli, že základem společné Evropy je společný trh a ekonomická prosperita, na které se může nabalovat politická rovina a společné hodnoty. Politologové tomu říkají metoda sněhové koule. Jenže jak ukazuje současná agonie vyjednávání brexitu, právě svůj ekonomický základ dnes Evropská unie až trestuhodně opomíjí.

Právě společný trh a na něm stojící prosperita by měly být hlavním a nepřekonatelným argumentem premiérky Mayové, aby obhájila svou dohodu s Bruselem. Bez ní nebude celní unie a ekonomické dopady budou obrovské jak na samotnou Británii, tak na zbytek Evropy. To, že se ale stále ozývají hlasy po takovém „tvrdém brexitu“, je jasný důkaz, jak Unie fatálně selhává v úkolu komunikovat občanům osmadvacítky své základní a největší výhody a přínosy. Místo toho si běžní Britové pamatují nesmyslná nařízení, přehnanou finanční regulaci či boj o metrické jednotky a žárovky. Ostatně nejznámější argument pro brexit byl také ekonomický – odchod měl přinést smyšlených 350 milionů liber pro zdravotní systém.

Dobře je to vidět i v Česku. Zastoupení euroinstitucí jsou právě v ekonomice ve veřejném prostoru zcela neviditelná. Chybí jim kompetentní a výrazné tváře, prosazování ekonomických témat suplují europoslanci, přímo naši bruselští úředníci nebo česká státní správa. Každý byznysmen ví, že zboží musí prodat, mít na to lidi, a pokud nefungují, měl by je vyměnit. Z toho by si měla vzít Evropa příklad i dnes.