Na Vánoce perný noce
Příští pravidelná Depeše nevyjde, a to z dobrých důvodů – o Vánocích se i v Česku, které má nálepku země „bezbožníků“, jako by zastavil čas. Kanceláře zejí prázdnotou, obchody zavírají, silnice jsou pusté. Nikoho by ani nenapadlo pouštět se do nějaké politiky, natožpak té unijní. Třeba v podobě vánočního prohlášení, že žádný brexit opravdu nebude.
Zdání ovšem klame, ve skutečnosti je Štědrý den na události naopak nabitý. Leckdy to býval perný den, přecházející v dlouhou noc, kdy se nějaký Ježíšek v Betlémě zrovna nepřipomínal. Ostatně i to Jezulátko, jak známo, spustilo svým narozením paniku, která otřásla dosti významnou periferií Římské říše. O 1800 let později byl o Štědrém večeru spáchán neúspěšný atentát na Napoleona Bonaparta, mohutný výbuch jeho kočár minul. O 129 let později přežil štědrovečerní atentát další politik, Argentinec Hipólito Yrigoyen.
Oslavy Narození Páně se většinou pojí i s konzumací alkoholu, což může mít mnohem závažnější dopady než to, že se leckomu podaří Vánoce jednoduše zaspat. Rušno bylo na vojenské akademii ve Westpointu v roce 1826, kde se na Štědrý večer kadeti opili grogem a vaječným koňakem a spustili rebelii. Na Štědrý den v roce 1953 si přihnul mašinfíra rychlíku R4 na trase Praha–Bratislava a u Šakvic to v plné rychlosti napálil do stojícího osobního vlaku. Na místě zůstalo 106 mrtvých.
Na druhé straně se Štědrý den pojí také s mnoha téměř magickými momenty. O Štědrém večeru roku 1906 se v Kanadě uskutečnil první rozhlasový přenos lidského hlasu v historii. Zazněly, jak jinak, koledy. V roce 1968 lidské oko poprvé spatřilo dosud skrytou odvrácenou stranu Měsíce. To když astronauti z Apolla 8 poprvé obletěli zemský satelit. Mimochodem je to jedno z posledních letošních „osmičkových“výročí. Zrovna na Štědrý večer roku 1980 v anglickém hrabství Suffolk poblíž americké vojenské základny přistálo UFO. Alespoň mnozí tomu dosud věří. Pravděpodobnější verze je ale ta, že si vojáci za pomoci nainstalovaných reflektorů v lese vystřelili ze svého velitele, ten ovšem jejich štědrovečerní špílec neprohlédl a o Vánocích zpunktoval britské ministerstvo obrany.
A pak je tu speciální kategorie – lidé, kteří se na Štědrý den narodili. Ti sice celoživotně přišli o druhou várku dárků, zato mohou žít v jistotě, že na jejich narozeniny hned tak někdo nezapomene. Patří mezi ně třeba divadelní principál Rosťa Novák, rybářský šampion Jakub Vágner nebo obhájce Werderu Brémy Theodor Gebre Selassie. Mezi Ježíškovými (téměř) sourozenci ale vyčnívá Rudolf Chlad, bývalý náčelník Horské služby, který byl nadto dlouhá léta místostarostou Božího Daru. Jen v jeho osobě se spojují hned tři atributy Vánoc – Ježíšek, zima a dary.
Tak chladné a veselé!
Štědrý den se pojí také s mnoha téměř magickými momenty. O Štědrém večeru roku 1906 se v Kanadě uskutečnil první rozhlasový přenos lidského hlasu v historii. Zazněly, jak jinak, koledy.