Židé žádají politiky o ochranu před útoky

Do sněmovny míří usnesení, které vymezí antisemitismus. Počet nenávistných projevů narůstá

PRAHA Antisemitské neboli protižidovské nálady v Evropě jsou v posledních pěti letech na vzestupu. Znepokojivou informaci přinesl nedávný průzkum Evropské agentury pro základní práva.

Jeho výsledky teď přiměly k činu i Federaci židovských obcí v České republice – po poslancích žádá schválení definice antisemitismu. Slibuje si od ní snazší posuzování nenávistných projevů vůči Židům na webu. „Přistoupilo k tomu již několik států. Vyplývala by z toho i metodologie pro orgány činné v trestním řízení, pro policii,“uvedl tajemník federace Tomáš Kraus. Podle něj by lidé měli vědět, že i jejich projevy online jsou postižitelné.

Přípravu usnesení dostal ve sněmovně na starost místopředseda výboru pro zdravotnictví Miloslav Janulík (ANO). „Chystáme se na to v období výročí holokaustu, tedy kolem 27. ledna příštího roku,“napsal LN.

Poslanci se diskusi nebrání „Tuto iniciativu vítám, ale beru ji spíše jako deklaratorní odsouzení nepřijatelných projevů antisemitismu,“vysvětlil svůj postoj šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Podobný názor má i Marek Benda z ODS, podle kterého není antisemitismus v Česku zásadní problém. Nebrání se však diskusi. „Debata k tomu je legitimní. Že by to ale mohlo něco udělat s trestními předpisy, si nedokážu představit,“řekl Benda.

Za letošek ještě nemá Federace židovských obcí kompletní statistiku útoků, nicméně předpokládá, že půjde o mírné zvýšení oproti loňsku. Podle Krause jsou ale výsledky evropského průzkumu alarmující, i když Česko do něj zahrnuto nebylo. „Zatím jsme jako česká společnost v komfortním stavu, ale zkušenosti zvenku nám říkají, že se to může zvrtnout během několika let,“upozornil. Podle Krause souvisí nárůst nenávistných projevů v západní Evropě s migrační krizí.

Snaha o to, aby byla definice antisemitismu zakotvena v právních řádech jednotlivých zemí, trvá již od 90. let. Verzi, kterou bude schvalovat sněmovna, vytvořila v roce 2016 Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu, která sdružuje tři desítky zemí.

„Antisemitismus je takové vnímání Židů, které se může projevit jako nenávist vůči Židům. Slovní a fyzické projevy antisemitismu jsou namířeny proti židovským nebo nežidovským osobám a/nebo jejich majetku, proti institucím židovské komunity nebo náboženským institucím,“píše se v definici. Nedávno ji schválili slovenští zákonodárci a členským státům EU ji doporučil i Evropský parlament.

V Česku zatím bezpečno Velkou antisemitskou vlnu v Česku před rokem vyvolala snaha o obnovu židovského hřbitova v Prostějově. Radnice tehdy obdržela petici se žádostí, aby projekt zastavila. Její autoři šířili manipulativní informace o podstatě projektu – podle nich hrozilo, že „Židé chtějí oplotit celé náměstí“. Objevily se i nenávistné anonymy.

Podle Zbyňka Taranta z katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni se nejvíce protižidovských incidentů odehrává online.

„A to zejména kvůli rostoucímu vlivu ‚prokremelských‘ webů, které nahradily neonacistické internetové stránky jako hlavní zdroj antisemitismu na webu,“vysvětluje Tarant s tím, že je otázkou, proč to proruské weby dělají.

Navzdory zvýšené aktivitě extremistických hnutí v online sféře však zůstává Česká republika pro Židy bezpečnou zemí.

Oproti tomu dvě třetiny židovských občanů EU v průzkumu uvedlo, že vnímají zhoršení situace, a 38 procent zvažuje kvůli antisemitským náladám emigraci.

„V některých zemích je to spojeno s pravicovou politikou, což je podle tohoto průzkumu příklad Maďarska. Na druhou stranu třeba ve Velké Británii a Francii je to spojeno s levicovou politikou a vztahem vůči Izraeli. Zvláštní je skupina skandinávských zemí, kde antisemitismus vystupuje proti židovské náboženské tradici,“vysvětlil závěry průzkumu Tomáš Jelínek, bývalý předseda Židovské obce v Praze a předseda občanského sdružení Magen.