Úřady se zbaví čínských mobilů

Dokažte, že přístroje Huawei obsahují skrytou bezpečnostní hrozbu, brání se nařčení firma

PRAHA Varování českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, že používání technologií čínských firem Huawei a ZTE představuje bezpečnostní riziko, nezůstalo bez odezvy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sice úřadu vyčinil, že ke svému varování nedodal žádnou právní analýzu, nicméně nařídil, aby se Úřad vlády mobilů od firmy Huawei zbavil.

„Před několika měsíci jsem zjistil, že máme na Úřadu vlády nějaké mobily od Huaweie. Nevím, kde se tam vzaly. Zkrátka jsem nařídil, aby šly pryč,“řekl včera ministerský předseda. Stejně bude postupovat například ministerstvo průmyslu a obchodu.

Huawei: žádná zadní vrátka Společnost Huawei stanovisko českého úřadu odmítá a žádá ho, aby předložil důkazy místo špinění její pověsti. Firmě prý nikdy nebylo prokázáno, že by se dopustila jakéhokoliv prohřešku v oblasti kybernetické bezpečnosti.

„V Číně neexistují žádné zákony nebo nařízení, které by nutily společnost Huawei nebo jakoukoliv jinou firmu, aby do svých výrobků povinně instalovaly takzvaná back doors (zadní vrátka, která by například umožňovala sledování aktivity uživatele – pozn. red.),“tvrdí mluvčí Magda Teresa Partyka. Firma Huawei podle ní nikdy od žádné vlády ani vládní instituce takový požadavek nedostala a nikdy by s ním nesouhlasila.

Úřad pro kybernetickou bezpečnost včera uvedl, že v první půli ledna vydá metodický pokyn pro úřady, mimo jiné ministerstva, která využívají software i hardware firem Huawei a ZTE. Metodika podle jeho ředitele Dušana Navrátila vychází ze zákona a stanoví, jak by ministři měli přistupovat k systémům, které provozují.

České úřady už mezitím začaly mapovat situaci. „Bude záležet, jak se to vyhodnotí, ale za mě mohu říct, že v tomto směru udělám opatření, aby je nepoužívali,“odpověděl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) na dotaz, zda je udržitelné, aby někteří důstojníci armády užívali aparáty Huawei.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost vnímá jako důvod pro vyloučení obou firem z výběrových řízení. Jak konkrétně v tendrech postupovat, upraví právě chystaná metodika.

Podle bývalé ministryně obrany Karly Šlechtové nejsou pro vrcholné politiky informace bezpečnostního úřadu o firmě Huawei novinkou. Své ochrance prý v minulosti mobily vyměnila.

Část ministerstev, například resort zahraničí, uvedla, že přístroje Huawei a ZTE nepoužívá. U některých tvoří výrobky těchto firem jen malou část výbavy.

Zálusk na sítě 5G

Čínský technologický gigant je po jihokorejském Samsungu druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě. Zároveň je největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory.

Mezi zákazníky Huaweie patří nejen ministerstva, ale i státní organizace jako Ředitelství silnic a dálnic či podniky, v nichž má stát majetkovou účast, včetně ČEZ. I ty se budou muset stanoviskem úřadu zabývat.

„Aktuálně se s varováním úřadu seznamujeme a vyhodnocujeme jeho praktické důsledky, i právní. Ale na přesnější stanovisko potřebujeme více času,“reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Varování před bezpečnostní hrozbou se týká i operátorů, přestože jsou v soukromých rukou. To je pro Huawei zvlášť nepříjemné, neboť má zájem dodávat technologie pro mobilní sítě páté generace. Číňané již podepsali první dokument se skupinou PPF, které patří operátor O2.

„Memorandum je obecného charakteru a nezavazuje žádnou firmu ze skupiny PPF k odběru nějaké konkrétní technologie společnosti Huawei,“tvrdí její mluvčí Zuzana Migdalová s tím, že PPF se bude varováním úřadu vážně zabývat. „Případně přijmeme patřičná opatření v souladu s platnou legislativou,“dodala.

Kompletní skupinu subjektů, pro něž platí varování národního úřadu, vymezuje zákon o kybernetické bezpečnosti. Jde o většinu státních institucí, ale i o soukromé firmy z dopravy či zdravotnictví. „První, co musejí udělat osoby povinné, je vypracovat mapu rizik,“uvedl pro LN Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti.

Běžní uživatelé si rozhodnou sami, jak zareagují. „Nejde o žádný zákaz. Je to podobné, jako když hygienici vyhlásí hrozbu epidemie, to také nikdo nemá zákaz jít ven. Ale je tu nějaké zvýšené riziko, a podle toho se chováte,“říká mluvčí úřadu Radek Holý.

Úřad uvedl, že k vydání varování před technologiemi Huawei a ZTE ho vedly vlastní poznatky i poznatky bezpečnostních partnerů a spojenců. Hlavním problémem je prý čínské právní a politické prostředí.

„Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, to může představovat hrozbu,“uvedl ředitel úřadu Navrátil. To však Huawei striktně odmítá.

Pro běžného uživatele představuje používání telefonů Huawei jen minimální riziko Dušan Navrátil ředitel úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost

Huawei: Předložte důkazy Nicméně spolupráci s touto firmou zakázaly či omezují také další západní země. Obávají se toho, že její výrobky mohou obsahovat špionážní software. Jde o Spojené státy, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko či Velkou Británii.

„Samozřejmě, že varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost ovlivnil i postoj jiných států. Ve zpravodajské práci není nic horšího než se izolovat. Úřad má povinnost vyhodnocovat signály a analyzovat informace,“říká Špidla.

Společnost se dostala do potíží už v roce 2012, kdy zpráva tajných služeb pro americký Kongres ukázala, že čínské firmy jako Huawei a ZTE jsou úzce spojené s tamní armádou, která koordinuje kybernetickou špionáž vůči USA.

Huawei včera Spojené státy, Austrálii a další země vyzvala, aby poskytly důkazy na podporu tvrzení, že firma představuje bezpečnostní riziko. Zároveň popřela, že by byla jakýmkoliv způsobem spojena s čínskou zpravodajskou službou.