Válka o fakultu
Chcete válku? Budete ji mít, vzkazuje ve svém veřejném facebookovém komentáři autorům odhalení, že profesor Martin Kovář opisoval, docentka Marie Šedivá Koldinská, historička z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, širší veřejnosti známá jako moderátorka televizního pořadu Historie.cs. „Pokládám (...) za mimořádně odporný verbální lynč, který se proti Kovářovi právě na sociálních sítích rozpoutal, stejně jako rychlost, s níž se od něj odvrátili ,přátelé‘, kteří mu ještě před pár dny podlézali,“najdeme dále v jejím vyhroceném komentáři. „Chování některých studentů připomíná atmosféru v Číně za kulturní revoluce.“
Akademická pracovnice filozofické fakulty nepokrytě vyhrožuje třem doktorandům téže fakulty za to, že upozornili na podvod mocného univerzitního bosse. A sama se k meritu věci – přestože studenty shromážděná fakta jsou jasná – odmítá vyjádřit.
Nervy ztrácí i rektor univerzity Tomáš Zima, jehož byl odstoupivší profesor Kovář léta nejbližším spolupracovníkem. Autora tohoto sloupku obviňuje ze lži, aniž by předložil jediný relevantní doklad (LN 14. 12.). Dokonce zřejmě ani nechápe, že kategorii pravda-lež nelze uplatnit na tvrzení, že univerzity jsou ostrůvky pomalosti – jde o interpretaci skutečnosti, jejíž mylnost by se dala prokázat jen nějakým podloženým rozborem rychlosti procesů na akademické půdě a mimo ni. Zima se navíc nestydí manipulovat čtenáři. Píše, že prorektor Kovář se „jen za několik málo dnů vzdal své vedoucí funkce na univerzitě“, a již zatajuje, že článek, který tím vyvrací, byl napsán a vyšel ještě v době, kdy se prorektor Kovář držel své židle a mluvil o tom, že analýza jeho opisování je „neetická“.
„Válka“vypukla zřejmě i mezi filozofickou fakultou a rektorátem UK. Rektor Zima požádal děkana FF UK Michala Pullmanna o „provedení kontroly publikační činnosti historických, filologických, sociálněvědeckých, literárněvědeckých a případně dalších oborů, pěstovaných na fakultě, s ohledem na možné kompilátorství, plagiátorství a podobně“. Akademický senát FF UK reaguje tím, že „razantně odmítá princip kolektivní viny“. Požadavek je navíc prakticky neproveditelný: kdyby se měly kontrolovat plošně publikace všech pracovníků fakulty desetiletí zpátky, zabralo by to celá léta.
Akademická pracovnice filozofické fakulty nepokrytě vyhrožuje třem doktorandům téže fakulty za to, že upozornili na podvod mocného univerzitního bosse. A sama se k meritu věci odmítá vyjádřit.
Filozofická fakulta září několik měsíců novou fasádou. Kauza Martina Kováře však ukazuje, že vnitřek tak zářný není. Vzhledem k tomu, že opisoval dlouhodobě a mluví se o „veřejném tajemství“, je zřejmé, že nejde o pochybení jednotlivce, ale o systémovou chybu. Kdo posuzoval Kovářovu publikační činnost při doktorátu, habilitaci a profesuře? Jak je možné, že byl 15 let ředitelem Ústavu světových dějin a dostal se až do čela celé univerzity? To jsou otázky, na které FF UK musí odpovědět, pokud chce být i nadále chápána jako elitní fakulta, na níž učí jen ti nejlepší.