O křehké psýché mladých lidí
Dnešní mládež už nic nevydrží. Mohlo by to znít jako klasický povzdech šedivějícího muže ve středních letech, jenže ono na tom něco opravdu bude. Jak skvěle popisuje novinář Michael Shermer v magazínu Scientific American, dnešní mládež opravdu vydrží méně, alespoň pokud jde o její psychický stav.
Shermer zmiňuje výzkum psycholožky Jean Twengeové, jež zjistila, že procento mladých lidí narozených po roce 1995 (takzvaná internetová generace), kteří trpí nějakými psychickými poruchami, v posledních letech prudce roste. Jestliže v roce 2012 přiznalo nějakou formu psychických obtíží 2,7 procenta amerických vysokoškoláků a 5,8 procenta vysokoškolaček, v roce 2016 to bylo již 6,1 procenta vysokoškoláků a 14,5 procenta vysokoškolaček. Skutečnost, že mladí Američané více trpí depresemi, ostatně potvrdil i rozsáhlý každoročně konaný americký průzkum National Survey on Drug Use and Health.
Mladí lidé jsou psychicky čím dál křehčí i podle jiných ukazatelů. Mezi lety 2011 až 2016 vzrostl o 30 procent počet univerzitních studentů, kteří se záměrně poškozovali, například si způsobovali řezné rány. Míra sebevražednosti lidí ve věku 15 až 19 let mezi lety 2007 až 2015 vyskočila dokonce o 46 procent. Twengeová ve své knize iGen (zkratka pro internetovou generaci) tvrdí, že za křehnoucí psychickou stránkou mladých lidí mohou primárně sociální média a chytré telefony. Odvolává se přitom na několik výzkumů potvrzujících, že užívání všemožných sociálních sítí může vést k psychickým problémům. Zároveň poukazuje na jiné výzkumy, které naopak ukázaly, že sportování, osobní interakce nebo třeba čtení tištěných médií (tedy to, co mladí dělají stále méně) naopak míru deprese snižuje.
Křehkou psýché mladé generace ale nelze svádět jen na moderní technologie, svůj podíl viny nesou podle psychologů i „helikoptéroví rodiče“, kteří neustále poletují kolem svých ratolestí ve snaze ochránit je před jakoukoli možnou hrozbou. Podle Grega Lukianoffa a Jonathana Haidta, autorů knihy The Coddling of the American Mind (volně přeloženo znamená Rozmazlování americké mysli), ovládly myšlení mladých tři velké nepravdy. Že konflikty činí člověka slabším, že jsou to emoce a nikoli rozum, čím se má člověk řídit při reakci na stresující situace, a konečně že když se něco pokazí, nenesete nikdy vinu vy, ale někdo jiný. Mnozí mladí lidé jsou v důsledku takové výchovy až absurdně přecitlivělí.
Řešení ale nemusí být složité. Podle Twengeové je podstatné omezit dobu, kterou děti a mládež tráví na sociálních sítích na méně než dvě hodiny denně. Jak ukazují výzkumy, právě to je hranice, po jejímž překročení se psychické zdraví zhoršuje. Pokud jde o „helikoptérové rodiče“, rada Lukianoffa a Haidta je rovněž prostá: „Připravujte dítě na cestu, ne cestu na dítě.“
Užívání všemožných sociálních sítí může vést k psychickým problémům. Jiné výzkumy naopak ukázaly, že sportování, osobní interakce nebo třeba čtení tištěných médií naopak míru deprese snižují.