Zákulisní a evropské volby
Příští rok se odehraje ve znamení „piklení“delegátů Hrát se bude o vládu a opozice bude hledat svou tvář
PRAHA Nadcházející rok bude pro voliče „oddechový“. Poté, co letos Češi zamířili k prezidentským, komunálním a senátním volbám, se v příštím roce vydají k urnám „pouze“s lístkem pro volby do Evropského parlamentu. Tedy v případě, že nedojde k vládní krizi, která by vyústila ve vypsání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Rok 2019 bude zároveň obdobím vnitrostranických půtek a zákulisních intrik, protože jednotlivé strany a hnutí čekají volební sjezdy a sněmy.
Hra o vládu
Už v únoru se do pražské centrály sjedou delegáti hnutí ANO. Dá se předpokládat, že ve funkci předsedy potvrdí premiéra Andreje Babiše. Po letech by však tento sněm mohl být konečně zajímavější a napínavější z důvodu volby prvního místopředsedy. Šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek s vysokou pravděpodobností bude o funkci znovu usilovat, zároveň zůstává favoritem. Oproti minulým stranickým shromážděním se však Faltýnkova mocenská pozice proměnila.
Druhý muž hnutí se v uplynulých měsících ocitl na vedlejší koleji. Ztratil vliv na ministerstvu dopravy, zejména pak v Českých drahách. V létě přišel i o slovo v rámci pražské politiky. Jeho moc se „smrskla“na sněmovnu, kde vede klub se 78 poslanci. Se svou úlohou je smířený a dle svých slov i klidnější a spokojenější. „Boj o moc je normální. Pokud něco takového probíhá, účastnit se toho rozhodně nechci,“komentoval v září Faltýnek situaci v rozhovoru pro LN. Následující týdny ukážou, zda se v hnutí najde někdo, kdo by Faltýnkova oslabení využil a zvedl proti němu kandidaturu.
Mnohem důležitější sjezd – minimálně z hlediska Babišovy vlády – se uskuteční v březnu, kdy o svém vedení rozhodnou delegáti sociální demokracie. Vnitrostranické zdroje LN se nyní shodují, že Jan Hamáček by měl funkci obhájit. Boj propukne o židli statutárního místopředsedy, ze které v listopadu odstoupil Jiří Zimola. Nevyloučil, že na březnovém sjezdu se bude ucházet o funkci šéfa strany. Zimolova síla uvnitř strany je však po jeho působení ve funkci statutárního místopředsedy nevalná – Zimola se opírá jen o stranické ostrůvky podporující exhejtmana Michala Haška a kartou, na kterou rád sází, je přízeň na Pražském hradě.
Zdroje LN však jako o favoritovi na post prvního místopředsedy hovoří o brněnském poslanci a současném místopředsedovi strany Romanu Onderkovi. „Neviditelnou“místopředsedkyni Janu Fialovou by mohla nahradit ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která je výraznou tváří ČSSD ve vládě.
Nepředpokládá se, že by do sjezdu ČSSD došlo k personálním změnám ve vládě. Pokud Hamáček sjezd ustojí a do vedení se nedostanou výrazní kritici vládní koalice s hnutím ANO, vláda premiéra Babiše by měla pokračovat. Zdroje LN blízké vedení hnutí však zmiňují, že Babiš by po sjezdu mohl do vlády sáhnout a některé ministry vyměnit. Hovoří se například o ministerstvu dopravy či ministerstvu školství. V kabinetu by se tím uvolnilo místo pro výrazné tváře ANO, které po komunálních volbách ztratily pozice.
Hledání opozice
Nové lídry budou hledat i delegáti opozičních stran, které se dle průzkumů v současnosti nacházejí na pětiprocentní hranici zvolitelnosti do sněmovny. Jejich volba bude směrem k dalším volbám významná. Na konec března svolali sjezd lidovci, v jejichž čele po více než osmi letech skončí Pavel Bělobrádek. O předsedu se zatím ucházejí exministr zemědělství a první místopředseda Marian Jurečka, šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný.
V dubnu budou delegáti hnutí STAN hledat nástupce svého lodivoda Petra Gazdíka, kterého by mohl nahradit poslanec Vít Rakušan. Volební setkání čeká i TOP 09, kterou od listopadu 2017 vede europoslanec Jiří Pospíšil.
V květnu pak vypuknou jediné řádně plánované letošní volby – do Evropského parlamentu. Průzkumy voličských nálad ukazují, že favority o zisk 21 mandátů budou hnutí ANO, Piráti a ODS. Tyto strany mají šanci získat většinu mandátů. Výsledek voleb bude důležitý nejen z důvodu podoby příští Evropské komise a zařazení se nových českých europoslanců do jednotlivých europoslaneckých frakcí, ale i z pohledu domácí politiky. Výsledek evropských voleb bude mít vliv na náladu v jednotlivých stranických sekretariátech. Nervozita může nastat jak u levicových ČSSD a KSČM, populistické SPD, tak i v centrálách středopravicových subjektů.
Evropské volby názorně ukážou, jaký vztah si k Evropské unii v uplynulých letech čeští voliči vypěstovali.