Voda nad zlato, stát přitvrdí
Příští rok vstoupí v život série zákonných předpisů, které pomohou české krajině, aby neměla takovou žízeň.
PRAHA O bílých Vánocích nesní jen Karel Gott, ale i vodohospodáři se zemědělci. Právě z déletrvající sněhové pokrývky se obnovují vyčerpaná podzemní ložiska, a že to po letošním rekordním suchu mají obzvláště zapotřebí. Předpověď počasí zatím moc optimismu neskýtá. Nadějnější perspektivou je alespoň fakt, že stát si pro příští rok nandal i splnil spoustu domácích úkolů, aby žíznivé krajině ulevil. V průběhu roku začne platit řada ochranných opatření – od omezení jedovatých glyfosátů a smrkové výsadby až po přísnou protierozní vyhlášku.
Rok s devítkou na konci bude ve znamení dvojitého pumpování; peněz do systému a vody do republiky. Na opatření, jež pomohou v příštích dvou letech revitalizovat mokré zásoby na povrchu krajiny i pod ním, je z domácích a evropských financí přichystáno více než čtrnáct miliard – to jsou peníze na zvýšení kapacity rezervoárů pitné vody, (do)stavbu vodovodů, obnovu remízků, poldrů nebo mezí v krajině. Další necelá půlmiliarda půjde na program Dešťovka pro domácnosti i obce.
„Sucho začíná mít dopad na společnost a systém,“ozřejmil úsilí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jeho slova podložila vědecká data. Český hydrometeorologický ústav v závěru roku oznámil, že na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 oproti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů.
V rámci trvající epizody sucha neexistuje region, který by alespoň jednou důsledky nedostatku vláhy a nadbytku vedra nepocítil. Dopady na systém se míní, že v prosinci se k různým dosavadním typům sucha přidalo i to socioekonomické. To znamená, že české firmy a domácnosti reálně pociťují deficit, například když potřebují splavovat řeku, brát vodu ze studen nebo chladit průmyslová zařízení.
Hlavní úkoly, jimiž lze dosáhnout zlepšení české vodní kondice, jsou v podstatě dva: revoluční proměna hospodaření s půdou a návrat krajiny do podoby, která se nevyznačuje žíznivostí. Na obou záchranných pilířích spolupracují resort životního prostředí a zemědělství. V prvním úkolu bude mít stěžejní význam protierozní vyhláška, která začne letos platit. Zlepší život zemědělcům, kteří pracují s ohledem na to, aby po nich nezbyla zplundrovaná země, a tvrdě dopadne na ty, kteří ohledy neberou.
Erozně ohrožené půdy Vyhláška vymezí erozně ohrožené půdy – tedy takové, z nichž voda a vítr snáze odnášejí úrodnou zeminu, což vede k tomu, že pole pak neumí přicházející vláhu spolykat. Obzvláště výživná horní vrstva se vytvářela stovky let a přívalový déšť ji umí za deset minut přesunout na silnici nebo do říčního koryta. Pokud farmář neudělá, co může, aby svému poli pomohl, stihne ho trest tam, kde to zpravidla bolí nejvíc, na penězích. Dotace se budou krátit podle toho, jak slušně se zemědělec ke krajině chová.
K tomu se přidá i odstranění nežádoucích pohrobků komunistického zřízení v podobě polí sjednocených do jednoho obřího lánu, ze kterého vysává život kukuřice, řepka nebo obilí. Velikost půdních bloků se zákonem sníží, ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) hovořil o třicetihektarovém maximu; víc se bude hlídat a dotacemi motivovat, aby se na pozemku plodiny víc střídaly a větší přednosti se dostalo ovoci či bramborám.
Do převratné přeměny tuzemského zemědělství zapadá i omezení glyfosátových postřiků, u nichž relevantní studie uvádějí rakovinotvorné účinky a měření ukazují, že cenné podzemní zásoby vody jsou touto jedovatou chemikálií zamořené, protože ji tam dopravují ve svorném účinku deště s erozí. Ministerstvo zemědělství ustoupilo od původního záměru zakázat glyfosáty, z jejichž rodiny je nejznámější Roundup, úplně, ale od roku 2019 alespoň nebude možné aplikovat postřik na plodiny, které se jedí, tedy na obiloviny a řepku.
V průběhu roku do množiny přibude i nový vodní zákon zavádějící stupně sucha a speciální komise, které budou nad tímto plíživým jevem bdít. Bude to fungovat analogicky jako u povodní: čím vyšší ohrožení, tím drastičtější omezení. Vzniká webové rozhraní, kam velcí odběratelé s ohledem na předpověď počasí nahlásí své předpokládané nároky, kolik vody budou chtít. Report do systému nebude povinný, ale zapojení získají benefit. Kdo se nahlásí, získá přednostní umístění v hierarchii, podle níž se odběry omezí, když hladiny začnou klesat. Platí to pro průmysl, zemědělství, vodohospodáře i energetiky.