Soláry v Betlémě darovali Češi
Sluneční panely na střeše univerzity zaplatilo Česko. V Palestině platí za solární velmoc
PRAHA Chrám Narození Páně v Betlémě si v těchto dnech připomíná událost starou 2019 let. Právě zde údajně stával chlév, kde Marie porodila Ježíše. Nedaleko odsud pak stojí katolická Betlémská univerzita, která si letos o Vánocích poprvé posvítila i zatopila elektřinou ze světla, kterou dodali Češi.
Na střeše univerzity začala koncem listopadu pracovat solární elektrárna placená z daru poskytnutého Českou rozvojovou agenturou. Solární panely o výkonu 30 kilowattů, na něž český stát daroval 750 tisíc korun, si škola pochvaluje. „Díky nim snížíme uhlíkovou stopu a zajistíme příštím generacím lepší život,“říká Denis Loft, proděkan Betlémské univerzity.
Nejde jen o ekologický zdroj energie v zemi, kde se většina elektřiny vyrábí spalováním plynu a uhlí, tedy neobnovitelných zdrojů. Energie jsou na Západním břehu Jordánu stejně jako v Izraeli drahé, průměrně se za jednu kilowatthodinu elektřiny platí v přepočtu pět korun. Za rok by tak univerzita, kterou provozuje Kongregace školských bratří, mohla ušetřit až 37 tisíc šekelů (v přepočtu 225 tisíc korun).
Biblický Betlém, který leží těsně za jeruzalémskými zdmi, je místem, kam často míří finanční pomoc právě v podobě solárních panelů. V posledních letech sem svou rozvojovou podporu nasměrovali například Nizozemci, Francouzi, ale také Turci.
Pozadu nezůstává ani Česko. Ve spolupráci s Palestinským úřadem pro energetiku a přírodní zdroje (PENRA) Češi zafinancovali malé sluneční elektrárny na střechách vícera domů. Patří mezi ně univerzity v Bír Zajtu a Tulkarmu, centrum pro postižené Star Mountain v Ramalláhu, nevládní organizace Tubas Charitable Society, centrum pro nevidomé v al-Birá, pobočka Červeného půlměsíce v Halhulu a také Šalamounovy nádrže, archeologická lokalita poblíž Betlému.
Miliony a reputace
Na energii z palestinského slunce chce Česko celkově vynaložit až 350 tisíc dolarů (v přepočtu téměř osm milionů korun); počítá se s tím, že by částka měla vystačit nejméně na 24 střešních minielektráren.
„V Palestině jsme se solárními panely začali jako jedni z prvních a máme v zemi dobrou reputaci. Sami Palestinci nás berou jako svého druhu solární velmoc,“říká diplomat Petr Starý, který vede český styčný úřad v Ramalláhu.
Za posledních dvacet let Česko v Palestině rozjelo 35 rozvojových projektů v celkové hodnotě více než 360 milionů korun, k nimž se v roce 2008 přidala mimořádná rekonstrukční pomoc ve výši dalších 60 milionů korun.
Kosmetika i pivo
Na Západním břehu Jordánu, kde žijí více než tři miliony obyvatel, ale najdeme vícero českých stop než jen malé solární elektrárny. Kromě rozvojové pomoci se v regionu velmi dobře prosazují i některé české výrobky nebo know-how.
Jedničkou mezi českými produkty, které jdou v Palestině dobře na odbyt, je Škoda Auto, která je vůbec nejprodávanějším autem v regionu; v prodejích předstihla i oblíbená japonská auta. Jen letos dealeři Škody prodali auta s okřídleným šípem ve znaku za více než 11 milionů dolarů.
Možná překvapivě se pak úspěšně prosazuje také kosmetická značka Dermacol, která má v Palestině hned dva showroomy nabízející celý sortiment výrobků. „Oblíbený je zejména jejich make-up, který tu má tradici ještě z dob bývalého Československa. Místní si pochvalují, že má proti konkurenci výborné vlastnosti,“upozorňuje diplomat Starý.
A daří se také českému pivu. Byť hodnoty samotného exportu z České republiky jsou mizivé, v Palestině fungují hned dva pivovary, které vycházejí z tradic českého ležáku a sázejí na poctivý český chmel. Kromě Tajby je zejména mezi mladými lidmi oblíbený také pivovar Shepherds, který v Bír Zajtu používá české technologie.
Rodinný pivovar založený třemi palestinskými bratry dovezl plnicí linku, kterou vyrobila společnost Raveco z Chotěboře, chladicí a výčepní techniku dodala do Bír Zajtu společnost Lindr ze Sadové u Hradce Králové.