Zavede Německo mešitovou daň?
BERLÍN/PRAHA Již delší dobu se v Německu debatuje o rizicích spojených se zahraničním financováním tamních mešit. Kritici dosavadního modelu upozorňují, že stát se tím dobrovolně vzdává kontroly nad specifickými skupinami obyvatel, muslimy, jejichž integrace do většinové společnosti se jeví jako stále obtížnější.
Zakladatelka liberální berlínské Ibn-Rušd-Goethovy mešity Seyran Ateșová v rozhovoru pro deník Die Welt navrhla, aby němečtí muslimové v budoucnu platili jakousi „mešitovou daň“.
„Všechno, co náboženské obce potřebují, může být do budoucna zajišťováno jejich samotnými členy,“uvedla Ateșová v rozhovoru s tím, že by to oslabilo negativní vlivy ze zahraničí, kterým jsou mnohé muslimské náboženské spolky v Německu vystaveny.
Pokud by příslušný předpis byl schválen, jednalo by se o obdobu takzvané církevní daně. Tu platí každý daňový poplatník v Německu od určité výše příjmů zároveň s daňovým přiznáním. Zaplacení daně je možné se vyhnout jedině odchodem z církve.
Katolická i evangelické církve v Německu tak získávají ročně až jedenáct miliard eur, které směřují na podporu charity.
55letá právnička, spisovatelka a bojovnice za práva žen Seyran Ateșová patří ke skupině liberálních muslimů, kteří stojí za vznikem Ibn-Rušd-Goethovy mešity v berlínské čtvrti Moabit. Ta byla otevřena loni v červnu, a to s cílem stát se místem, kde je vyznáván liberální islám.
Ženy a muži se v ní modlí společně. Otevřenost vůči okolnímu světu i ostatním náboženstvím dokládá název mešity, pojmenované podle arabského filozofa Ibn-Rušda (známého i pod latinským jménem Averroes) a spisovatele Johanna Wolfganga von Goetha. Zároveň sídlí v budově, která patří evangelické církvi.
Drtivá většina z 2600 německých mešit dosud využívá služeb imámů, kteří jsou placeni ze zahraničí. To se týká zejména organizace Ditib (Turecko-islámská unie úřadu pro náboženství), která je financována z tureckého státního rozpočtu a v Německu provozuje více než 950 mešit.
Mešity jako prodloužená ruka Ankary
V nedávné minulosti byla organizace Ditib kritizována za to, že v jejích mešitách dochází k propagaci politiky současného tureckého vedení v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Někteří politici reagovali na možnou „mešitovou daň“kladně. Například místopředseda poslanců křesťanských demokratů Thorsten Frei vidí v takovéto úpravě „důležitý krok“, který by prý mohl posílit věrnost muslimů vůči německému státu. Zároveň naznačil, že zavedení daně by umožňovaly již stávající zákony.
Podobný model, který nyní zvažují politici v Německu, již existuje v Rakousku. Tam přijal parlament v roce 2015 tak zvaný „islámský zákon“, který mimo jiné zakazuje zahraniční financování mešit. Jejich imámům také předepisuje, že musejí projít vzděláním v Rakousku, přičemž studium se musí odehrát v němčině. Letos v červnu tamní vláda vypověděla imámy kvůli porušení zákona z celkem sedmi mešit .