Čína se dočká v roce 2033

Zatímco zástupci něžného pohlaví podle studie Global Gender Gap Report musejí ještě počkat 202 let, aby nastala celosvětová rovnost mezi muži a ženami, Číňané už brzy vyhrají soupeření s USA na poli ekonomickém. Tato historická událost má podle čerstvé analýzy renomované londýnské instituce Centre for Economics and Business Research (CEBR) nastat už v roce 2033. Modelové výpočty analytiků hovoří jasně: za patnáct let čínský hrubý národní produkt dosáhne úrovně 37,7 bilionu dolarů, zatímco výkon USA už bude menší, jen 35,4 bilionu dolarů. Takže zhruba za patnáct let má skončit přibližně sto let trvající nadvláda USA a možná i dolaru jako globální měny číslo 1 a Čína se po několika tisících let opět stane nejsilnějším hospodářstvím na světě. A to není všechno. Prognóza CEBR, která byla zveřejněna tuto středu, tvrdí, že přes všechny globální hrozby a nejistoty bude toto století patřit asijským ekonomikám.

Rozsáhlá studie (240 stran) vychází každý rok a obsahuje žebříček 193 zemí světa (podle nominálního HDP v dolarech) včetně prognózy vývoje na příštích patnáct let, přičemž největší pozornost věnuje hospodářsky silným státům a regionům. Výměnu na prvním místě experti CEBR loni předpovídali už na rok 2030, ale londýnští finanční analytici nyní tvrdí, že kvůli obchodním válkám mezi USA a Čínou k nevyhnutelné změně dojde až o dva roky později, protože se očekává pokles růstu čínského HDP. Zvýšení cla na čínské zboží ze strany USA prý citelně zasáhne čínskou ekonomiku, jelikož zhruba pětina veškerého jejího vývozu směřuje do Spojených států. Ale pokud se započte i nepřímý vývoz a další obchodní kanály, analytici mají za to, že celou třetinu čínského exportu jednoduše koupí američtí spotřebitelé. Z těchto důvodů CEBR počítá s tím, že růst čínské ekonomiky v příštích patnácti letech bude pomalejší: v letech 2018 až 2023 poroste HDP v průměru o 5,4 procenta, v letech 2023 až 2028 jen o 4,1 a v posledním období, tedy mezi lety 2028 a 2033, pouze o čtyři procenta. CEBR v této souvislosti předpovídá uvolnění čínské monetární politiky a postupnou devalvaci jüanu.

Takže během 30 let (od roku 2003 do 2033) svět bude svědkem velkého přeskupení sil na poli globální ekonomiky. Zatímco v roce 2003 první pětku tvořily USA, Japonsko, Německo, Velká Británie a Francie, v roce 2033 první lajna světové ekonomiky bude mít následující sestavu: Čína, USA, Indie, Japonsko a Německo jako jediný zástupce Evropy, jejíž význam a síla již delší dobu klesá. (Podle žebříčku CEBR v roce 2033 ekonomika Velké Británie klesne na šesté, Francie na sedmé místo. Itálie pak ze současného osmého místa spadne na třinácté, Španělsko ze třináctého na patnácté, Rusko z dvanáctého místa na šestnácté. Naopak Kanada si z nynější pozice (desáté místo) polepší a bude devátou nejsilnější ekonomikou na světě. Česká republika, jejíž ekonomika je úzce spjatá s Německem a dalšími státy EU, podle předpovědi analytiků CEBR klesne také, dokonce o šest míst, ze současného šestačtyřicátého na dvaapadesáté.

Suma sumárum, ekonomický vzestup Číny už zřejmě nikdo nezastaví. Ani prezident Donald Trump, i když se mu den D v dějinách ekonomiky USA podařilo svými opatřeními oddálit o dva roky. Nejsilnějším hospodářstvím, chcete-li kapitalismem, světa se paradoxně stane země, kde vládnou komunisti. Otázka je, zda z takového vývoje budou mít radost samotní Číňané.

Ekonomický vzestup Číny už zřejmě nikdo nezastaví. Ani prezident Donald Trump, i když se mu den D v dějinách ekonomiky USA podařilo svými opatřeními oddálit o dva roky.