Hvězdy stoupaly zdola
PRAHA V létě to vypadalo, že si letenský starosta Jan Čižinský ukousl sousto, které nepolkne. Odloupl se od lidovců s tím, že zkusí dobýt pražský magistrát se skrumáží nezávislých v hnutí Praha sobě. Sběr podpisů nutných pro kandidaturu vázl a zdálo se, že Čižinského věhlas je omezený katastrální výměrou sedmého pražského obvodu. A když už přece sehnal dost podpisů, čelila kandidatura dvojímu napadení u soudu. Ve výsledku to však mladý politik zvládl po cézarovsku: přišel, viděl, zvítězil.
Čižinského uskupení skončilo v hlavním městě třetí a on sám nasbíral od Pražanů nejvyšší počet preferencí. Nejen v jeho osobě se potvrdil trend, že Češi mají v oblibě politiky, kteří vzcházejí z nejzákladnější úrovně správy země a že takové rádi katapultují do vyšších pozic. Příchylnost k lidem, kteří se osvědčili a vešli ve známost na komunále, přitom rozbíjí další poučky, jimiž se jinak život na politickém výsluní řídí.
Především nezáleží na partaji, respektive sílící odpor vůči kamenným stranám nebo houpačka, kdy ten, kdo vládne, ve volbách uvadá, tu tolik neplatí. To osvědčuje teplický matador Jaroslav Kubera (ODS). V čele Teplic stál od roku 1994, až letos předal štaci mladším souputníkům. Konec kariéry tím ale nezahájil, naopak.
Poněkud patový výsledek senátních voleb, po nichž tři uskupení vládla srovnatelným počtem členů horní komory, vynesl Kuberovi jednu z nejvyšších ústavních pozic. Jeho zvolení předsedou Senátu stvrdilo dichotomii mezi dolní a horní komorou.
Dlouho to neplatilo, voličská obliba sociálních demokratů ústila v jejich dominanci v obou složkách parlamentu, ale nyní se Senát vyprofiloval jako ústavní bašta nelibosti s prezidentováním Miloše Zemana a premiérováním Andreje Babiše (ANO). Toto ideové křídlo zpravidla představují politici nového typu, hrdě se hlásící k absolutnímu nedostatku nebo minimu politické zkušenosti. Do takového rámce Kubera nezapadá, nejvyšší funkci v antivládním táboře zastává přesto, že je ztělesněním tradičního systému a členem tradiční strany.
Trojici letošních komunálních supernov uzavírá staronový ostravský primátor Tomáš Macura z hnutí ANO. Velká města se začala od pevné babišovské ruky odvracet, nejviditelněji v Praze, ale Macura dovedl Slezany přesvědčit o svých vlastních kvalitách. Nepotřeboval k úspěchu premiérův odlesk a nedopadl na něj pak ani jeho stín. Nenápadný, ale dělný Macura zaznamenal nejpřesvědčivější výsledek v komunálních volbách mezi všemi krajskými městy, získal skoro 33 procent. S Čižinským a Kuberou sdílí vedle pevného komunálního ukotvení ještě jednu charakteristiku: mají vlastní hlavu, svůj rozum a nerozpakují se to všechno použít i proti názoru strany či hnutí.