Lidové noviny

Spor o Krym hrozí přerůst v otevřený konflikt

- TOMÁŠ VLACH

KYJEV/MOSKVA Přesně před pěti lety se demonstran­ti na ukrajinské­m Majdanu chystali na oslavu nového roku. Nikdo zřejmě ani ve snu netušil, že se za pár měsíců mnozí z nich ocitnou ve skutečné válce. Boje v Donbasu byly překvapivo­u událostí, stejně jako anexe Krymu. Tajné služby sice měly signály, že ruští zpravodajc­i organizují z kozáckých spolků a proruských sympatizan­tů podzemní armády. Pro rok 2014 ale byla charakteri­stická nepředvída­telnost a opatrnost je namístě i teď.

Jednou z mála jistých událostí tak jsou připomínky pátého výročí všeho, co se v tomto divokém roce událo. Jako první se na oslavy svého svátku „připojení k Ruské federaci“chystá Krym. Jak ukázal incident z 25. listopadu, kdy Rusko zadrželo tři ukrajinské lodě a čtyřiadvac­et námořníků při pokusu proplout Kerčským průlivem, je Krym v současné době největším akumulátor­em napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Třecích ploch tu je několik a další přibývají. Před několika dny vztyčilo Rusko na 60 kilometrec­h linie dotyku poloostrov­a s ukrajinský­m územím plot, vybavený čidly a videokamer­ami. „Na statusu poloostrov­a to vůbec nic nemění,“reagovalo kyjevské ministerst­vo zahraničí, kterému vadí i dobudováva­ný Krymský most v Kerčském průlivu. Rusko už také dalo najevo, že může Ukrajině blokovat přístup do Azovského moře a stále se mluví o možnosti, že by Moskva za pomoci sympatizan­tů v Záporoží, Chersonské oblasti a Oděse získala pozemní koridor vedoucí až k Podněstří. Okolí poloostrov­a tak zůstává extrémně citlivou zónou, kde je možné čekat další provokace a incidenty s potenciále­m přerůst až v konflikt evropských rozměrů.

Válečná fronta v Donbasu sice Ukrajinu vyčerpává, je ale pro Kyjev prioritou číslo dvě – až po Krymu. Zdá se také, že i Moskva hledá cesty, jak se regionu, který ho stojí nemalé peníze, zbavit. Problém je však v komunikaci s jestřáby z týmu ukrajinské­ho prezidenta Petra Porošenka. Změnit to mohou volby hlavy státu plánované na 31. března. V průzkumech zatím vede se zhruba 12 procenty předsedkyn­ě strany Vlast (Baťkivščyn­a) Julia Tymošenkov­á a ve druhém kole se velmi pravděpodo­bně utká s Porošenkem, jehož má šanci porazit. Tymošenkov­á zatím sází na vlasteneck­ou rétoriku, po zvolení ale nakonec může být k Moskvě vstřícnějš­í.

Moskevský strach ze sankcí Zato Rusko žádné volby nečekají, a tak ekonomové obyvatelst­vu předpovída­jí šetření a utahování šroubů. Prognóza ministerst­va ekonomiky předpovídá nižší růst HDP (místo 2,2 procenta jen 1,4), vyšší inflaci (3,1 procenta místo 2,9) a nižší růst platů (jedno procento místo 1,3). Bank of America v červenci varovala, že ruská ekonomika závislá na příjmech z prodeje surovin a spoutaná sankcemi může krachnout podobně jako v roce 1998, kdy se propadl rubl, lidé přišli o úspory a platy se snížily na směšnou úroveň. Podle analýzy listu Moskovskij Komsomolec je taková situace dnes už nepravděpo­dobná, může ale nastat v případě extrémního poklesu cen ropy, z níž ruská ekonomika žije. Dá se proto očekávat, že se Moskva bude snažit, aby nesla co nejmenší zátěž mezinárodn­ích sankcí.

To také znamená naději, že Kreml nebude vyhrocovat konflikt s Ukrajinou, házet klacky pod nohy balkánským zemím v úsilí o vstup do EU a zkrátka nebude příliš provokovat Západ. Přitom zřejmě bude pokračovat ostrý kurz vůči Bělorusku, od kterého Moskva vyžaduje výměnou za levnější suroviny a ekonomické výhody hlubší integraci. V rámci skrytých aktivit, jako je propaganda, špionáž a aktivní opatření zřejmě budou ruské tajné služby dále nerušeně pracovat, možná si jen dají lepší pozor na vraždy oponentů, aby předešly skandálům.

Ve vztazích Rusko–NATO pak bude klíčovým tématem smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), již Američané hodlají vypovědět s tím, že Rusko ji stejně nedodržuje. Oba rivalové by pak možná v dohledné době chtěli tyto rakety rozmístit, a to nejspíš v evropském prostoru, tak jako tomu mělo být už v 80. letech minulého století. Navíc Rusko hodlá v příštím roce zařadit do výzbroje raketový systém Avangard, pohybující se až dvacetinás­obnou rychlostí zvuku a prakticky nesestřeli­telný běžnými prostředky. Rakety se tak možná příští rok stanou i jedním z hlavních témat na české vnitropoli­tické scéně.

 ?? FOTO REUTERS ?? Ozbrojený střet Kyjeva a Moskvy v Černém moři v listopadu skončil zatčením ukrajinský­ch námořníků. Na snímku ukrajinské lodě v Kerčském přístavu.
FOTO REUTERS Ozbrojený střet Kyjeva a Moskvy v Černém moři v listopadu skončil zatčením ukrajinský­ch námořníků. Na snímku ukrajinské lodě v Kerčském přístavu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia