Jak je důležité míti golema
Končící rok přinesl krom jiného i celou řadu skvělých inovací a objevů, ale také otevřel několik těžkých otázek. Jedno z největších dilemat ukázala kauza údajně geneticky upravených dětí před jejich narozením pomocí metody CRISPR. Nejde samozřejmě o žádné Frankensteiny a o pochybách, jestli si máme takto „hrát na bohy“, se napsalo už mnoho. Především jde o připomínku, jak často v moderní době předbíhají věda, technika a pokrok celou společnost s jejími pravidly, ať už právními, nebo etickými.
Krásně je to vidět na bouřlivě se rozvíjející oblasti umělé inteligence, která toho začíná řídit stále víc. Zdaleka ne jen autonomní auta, jež se z testovacích polygonů letos vydala do ostrého provozu a nevyhnula se přitom žel několika nehodám. Nejde přitom pouze o známý „trolley problem“, tedy dilema, koho má samořiditelný vůz obětovat v bezvýchodné situaci. Mnohem častější jsou otázky každodenního života, s umělými mozky na štíru s etikou se potkáme třeba při rozhodování o žádosti o úvěr nebo platební kartu. V USA testují i využití v soudní síni, kde chytré algoritmy odhadují při předčasném propuštění z vězení, s jakou pravděpodobností se odsouzený znovu dopustí zločinu.
Etické otázky spojené se stvořením či umělými bytostmi se řeší nejméně od časů golema. Dnes se ale staletí trvající filozofické debaty, které nikdy neměly konce, přímo promítají do reálného života. Technologie se stávají dostupnější a inženýři, vědci a lékaři potřebují odpovědi, přičemž nemají čas na dalekosáhlé a nejednoznačné debaty. Jasná pravidla musí být zanesena už do vývoje. Právě proto ještě před Vánocemi zvláštní skupina Evropské komise vydala první zprávu právě k etice umělé inteligence. Starý kontinent si slibuje, že když ne v technologiích samotných, tak v oblasti jejich sžívání se s lidmi může mít náskok.
Poprvé v historii se dnes staletí trvající filozofické debaty přímo promítají do reálného života. Technologie jsou dostupnější a inženýři, vědci a lékaři potřebují jasné odpovědi. A potřebují je okamžitě.
Vuplynulém roce se také násobně potvrdilo pravidlo, že se jako celá planeta máme stále lépe, jenom si to neuvědomujeme. Průzkum společnosti Ipsos mezi téměř sedmadvaceti tisíci respondenty v 28 zemích ukázal, že třeba více než polovina z nás věří, že za poslední dvě dekády přibylo lidí žijících v extrémní chudobě. Opak je pravdou, ale přesně to ví jen pětina z nás. Stejně tak se na polovinu globálně snížila dětská úmrtnost, ví to ale jen 39 procent lidí.
Mnohem pesimističtější ohledně vývoje ve světě jsou obyvatelé západních vyspělých zemí, pozitivní pohled má jen méně než desetina z nich. Naopak s 41 procenty jsou na tom nejlépe v totalitní Číně, následovaní Indonésií a Saúdskou Arábií. Obdobně ovlivnění jsme i v otázce dalšího budoucího vývoje lidstva a planety. Nejvíce v to, že se životní podmínky a standardy zlepší, věří v Keni, Nigérii a v Indii, naopak nejméně v Japonsku. Tak tedy trochu optimismu do nového roku!