Přichází rok devítek
Republika si připomene 30 let od Listopadu, 20 let od vstupu do NATO a 15 let od připojení k EU
Česka do Evropy, k nimž 17. listopad 1989 otevřel cestu. V březnu totiž uplyne dvacet let od vstupu země do Severoatlantické aliance a v květnu 15 let od počátku členství v Evropské unii.
V nejbližších dnech má ministerstvo kultury předložit vládě dokument nazvaný „30 let demokracie a svobody“se seznamem připravovaných slavnostních akcí. Podle materiálu z dílny šéfa resortu Antonína Staňka (ČSSD) představují tato výročí především „možnost k sebereflexi novodobého směřování Česka“. Vláda je tak má využít „k představení vize naší budoucnosti, která bude reflektovat výhody plynoucí z nově nabyté svobody a demokracie“.
Svoboda není samozřejmost
Z informativního seznamu však vyplývá, že velkých akcí nemá být mnoho. Národní galerie připraví výstavu Havel na Hrad, která představí rok 1989 ve fotografii. Národní muzeum otevře 17. listopadu expozici Dějiny 20. století. Bude se ve třech částech věnovat politice, veřejnému prostoru i privátním záležitostem. A koncert ke dni studentstva uspořádá i Česká filharmonie.
Očekávat lze spíše stupňující se napětí mezi prezidentem Milošem Zemanem a komunisty tolerovanou vládou Andreje Babiše (ANO) na straně jedné a pravicovou opozicí, bývalými disidenty a aktéry listopadových událostí na straně druhé. Naznačil to už minulý listopad, kdy kytice od Zemana a Babiše skončily na Národní třídě v koši.
Na napětí poukázal i bývalý disident, pozdější velvyslanec v USA a také exministr obrany Alexandr Vondra (ODS), když se ho LN zeptaly na význam devítkových výročí. „Musíme si je připomínat, protože svoboda není samozřejmost. Ale jestli to bude s estébákem v čele vlády, bude to trochu trapné,“prohlásil. Babiš je na Slovensku veden jako agent Státní bezpečnosti, tvrdí však, že neoprávněně.
Výročí sametové revoluce připomene většina příspěvkových organizací ministerstva kultury, například Uměleckoprůmyslové museum, Národní technické muzeum, Národní památkový ústav, Národní filmový archiv, Národní divadlo, Technické muzeum v Brně či Slezské zemské muzeum v Opavě.
Chystá se řada menších akcí jako třeba cyklus besed, výstav a přednášek Sametová revoluce na Táborsku nebo výstava fotografií Dny sametové revoluce na Uherskobrodsku. Česko-slovenská přehlídka pak představí předlistopadovou historii i současnost tuzemského loutkářství.
Oslavy dvaceti let členství v NATO připraví zejména ministerstvo obrany a Černínský palác. „Hlavní události budou směrovány k 12. březnu 2019, kdy bude ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí a sdružením Jagello 2000 organizovat konferenci s názvem Naše bezpečnost není samozřejmost,“napsal LN Marek Vala z tiskového oddělení resortu obrany. Tentýž den pak bude ministerstvo zahraničí organizovat v Černínském paláci slavnostní večer k 20. výročí vstupu do Severoatlantické aliance.
Oslavy mají zdůraznit, že Česko je stabilním a plnohodnotným členem NATO. „Hlavním sdělením bude, že 30 let po znovunabytí svobody je Česká republika pevnou součástí demokratického a svobodného světa, ctí své spojenecké závazky v rámci NATO a chce se aktivně podílet na utváření budoucnosti Evropy prostřednictvím našeho členství v Evropské unii,“uvedl Michal Bucháček z ministerstva zahraničí.
Česko se oficiálně stalo členem NATO právě 12. března 1999.
K praotci vojenského
■
zpravodajství se váže kulaté výročí 14. března 1939. Tehdy s 11 špiony odcestoval v civilním letadle do služeb Britů, aby bojoval za domovinu ze zahraničí.
Den poté začala nacistická
■
okupace Československa ,oníž Moravcovo oddělení od začátku března zachytávalo zprávy. Poslední raport pro vládu uváděl přesné a správné datum, ale politici varování odmítli. Tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan a jeho kolegové z Polska a Maďarska Bronislaw Geremek a János Martonyi ten den odevzdali ve městě Independence v americkém státě Missouri ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightové ratifikační listiny o vstupu svých zemí do NATO.
Češi nebyli k EU skeptičtí „Podepsal jsem sice vstup naší země do Aliance, ovšem hlavní podmínky byly vyjednány již mými předchůdci. V podstatě šlo ale o politické rozhodnutí,“vzpomíná dnes Jan Kavan. Sám zdůrazňuje, že se podílel především na vyjednávání o vstupu do EU.
„Museli jsme splnit 30 různých kapitol. Největší problém jsme tehdy měli s energetikou, a to ne z důvodu naší nepřipravenosti, ale kvůli tlaku ze strany Rakouska. Tamní vláda byla tehdy ostře proti Temelínu a jaderné energii jako takové a v podstatě chtěla, abychom vyměnili zastavení dostavby Temelína za jejich souhlas s naším vstupem do EU. Když to trochu přeženu, tak šlo o jisté vydírání,“připomněl.
Kavan také zdůraznil, že tehdy měl vstup do EU jasnou a většinovou podporu veřejnosti. Dnes už tomu tak není. Nedávný eurobarometr ukázal, že Češi jsou ohledně výhod členství v Unii z celé Evropy nejpesimističtější. A skepsi dávají najevo i vrcholní ústavní činitelé. Prezident Miloš Zeman by kupříkladu rád podpořil referendum o vystoupení Česka z EU, byť tvrdí, že by sám hlasoval pro setrvání. Vyloženě euroskeptikem je pak předseda Senátu Jaroslav Kubera, podle kterého je EU jeden velký socialistický moloch.
Prozápadní orientaci tak zatím drží hlavně premiér Andrej Babiš. Otázkou je, zda tomu tak zůstane i poté, co Evropský parlament přijal rezoluci vyzývající Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci jeho možného střetu zájmů. Text mimo jiné požaduje pozastavit evropské finance pro skupinu Agrofert, kterou Babiš vybudoval a nyní ji má „zaparkovanou“ve svěřenských fondech.
Na vině českého euroskepticismu je podle Kavana především špatná informovanost o tom, co by se stalo, kdyby Česko v EU nebylo. „Už i Britové, a ti nejsou zrovna uprostřed Evropy, začínají chápat, že brexit je pro ně ekonomicky velmi nevýhodný a jejich životní úroveň se evidentně sníží, vystoupí-li Británie v březnu z EU,“říká.
K výročí vstupu do EU chystá ministerstvo zahraničí Prague European Summit – 5. ročník mezinárodní konference, jež je platformou pro debatu na nejvyšší úrovni o budoucnosti EU z pohledu států střední a východní Evropy.