Stát udělal tečku za kožešinovými farmami

PRAHA Poslední tečku za kožešinovými farmami udělala novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, kterou prezident Miloš Zeman podepsal předloni v srpnu. Změna zakazuje „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Už z toho vyplývá, že se vztahuje hlavně na chov lišek a norků, nikoli například nutrií nebo králíků, kteří se chovají také na maso.

„Česká republika se zařadila mezi vzrůstající počet zemí, které odkázaly kožešinové farmy na smetiště dějin. Úcta ke zvířatům dostala přednost před ekonomickým zájmem na jejich zabíjení pro módu,“libuje si Marek Voršilka, předseda spolku na ochranu zvířat OBRAZ.

Název skupiny aktivistů je složeninou ze slov obránci zvířat. V roce 2015 zahájili velkou kampaň, jejímž cílem byl právě zákaz farem, na nichž jsou zvířata pěstována výhradně kvůli svým kožešinám.

Novelu vítá také organizace Svoboda zvířat, podle níž bude mít dopad zhruba na dvacet tisíc norků a lišek. „Podle ochránců zvířat jsou tato zvířata držena v nevyhovujících podmínkách a jsou krutě zabíjena elektrickým proudem či udušením výfukovými plyny,“uvedla před časem organizace v tiskové zprávě.

V čele poslanců, kteří uzavření farem před rokem a půl prosadili, stál sociální demokrat Robin Böhnisch. Ten dnes již není ve sněmovně, ale šéfuje správě Krkonošského národního parku. „Chovat a usmrcovat zvířata primárně za účelem získávání kožešin je v 21. století těžko přijatelné. Nemluvě o tom, že podmínky držení naprosto neodpovídají etologii chovaných druhů,“zdůvodnil svou poslaneckou iniciativu.

„Neumím omluvit a odůvodnit strach, bolest a smrt jen kvůli bambuli na čepici,“dodal ještě Böhnisch. Dnes již bývalý poslanec za prosazení zákazu farem obdržel prestižní ekologickou Cenu Josefa Vavrouška.

„Stát mi zlikvidoval firmu“Dosavadní majitelé kožešinových farem se ale zlobí. Vadí jim, že stát jedním rozhodnutím zrušil jejich podnikání, jemuž se navíc mnohdy věnovali desítky let a dědili ho z generace na generaci.

„Nainvestoval jsem do firmy za posledních pět let okolo 30 milionů a teď se pár poslanců rozhodne, že to skončí, a veškeré prostředky a život, co jsem do toho dal, jsou fuč. Můžu si jít přivázat provaz na nějaký smrk,“stěžuje si David Vojtíšek, majitel největší české kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku.

„Znamená to, že stát mi zlikvidoval prosperující firmu, která měla vzrůstající tendenci. Stát mi ji zavře a znemožní mi svobodně podnikat v demokratické společnosti, to mi připadá, že se pošupujeme do 20. století,“dodává.

Podobných farem, jako je ta jeho, v celém Česku funguje necelá desítka. K největším patří ta ve Vítějevsi na Svitavsku, která chová asi tři tisíce norků a okolo pěti set lišek. Před několika lety museli majitelé kvůli požadavkům Evropské unie zvětšit klece a upravit chov, což je přišlo na několik milionů. „Nikoho to nezajímá. Jejich idea je přednější než život lidí,“řekla na adresu zákonodárců někdejší spolumajitelka Marie Ducháčková.

Téměř osmdesátiletá žena se spolu se svým mužem věnovala chovu kožešinových zvířat několik desítek let. Před časem farmu předali dceři. Přes dvě desítky roků provozuje farmu rovněž rodina Heleny Dubjukové. V Pustějově na Novojičínsku chovají norky. Rušení rodinného byznysu je podle ní podobné, jako by někdo kvůli jedné havárii na silnici zakázal naráz všechna auta.

Farmy mizí v řadě zemí

Zákaz kožešinových farem platí ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Makedonii. Nefungují ale třeba ani ve Švýcarsku. Tam zpřísnili podmínky, které předepisovaly mnohonásobně vyšší výběhy, vodu na plavání pro norky nebo plochy, kde by mohly hrabat lišky. Na základě toho farmy ze země zmizely.

O zákazu farem se v Česku vedla dlouhá debata. Jeho zastánci argumentovali etickými důvody. Podmínky v chovech podle nich navíc neodpovídají potřebám divokých zvířat, jako jsou právě lišky nebo norci. Odpůrci však namítali, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Případně že se chov kožešinových zvířat přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.

„Chovy se přesunou daleko na východ od nás, kde se pohodou zvířat nikdo nezabývá, a Česká republika ochotně vyklidí prostor k podnikání zahraničním firmám,“uvedl v létě Český svaz chovatelů.

Už více než rok nesmějí v Česku vznikat nové kožešinové farmy. Ty stávající nuceně zavřou koncem tohoto měsíce. Po posledním lednu bude totiž jejich provoz nezákonný. Uzavření farem vítají ochránci zvířat, naopak lidé, pro něž představovaly obživu, pochopitelně lamentují.